Lovci bez srdce (Harper´s bazar)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Oni tomu říkají sportovní lov. A přitom jde jen o surové a nesmyslné zabíjení zvířat, jehož cílem není nic jiného než zábava, adrenalin a trofeje, kterými se tito "sportovní lovci" chlubí poté, co se vrátí domů. Připadají si důležitě - komu se poštěstí zastřelit antilopu, zebru, tygra nebo lva? K tomu je zapotřebí odvahy, dobré fyzické kondice, pevné ruky a přesné mušky... Všechno špatně. Trofej si ze své lovecké cesty může přivézt kdokoli. Osmdesátník, stejně jako čtrnáctiletý chlapec, kterému jeho tatínek "daroval" výpravu na zvířata k narozeninám. Na farmách specializovaných na chov zvířat pro "sportovní lov" razí jediné heslo: Zaplatíš a střílíš.
JE LIBO LVA?
Mezi nejoblíbenější a nejvyhledávanější patří farmy v Africe, což má několik důvodů. Lovci si mohou vybrat z mnoha farem, z mnoha druhů zvířat, což dává možnost i méně movitým, protože rozpětí cen je skutečně široké, a značnou roli hraje i atraktivní prostředí. Za odstřel antilopy srnčí se na lovecké farmě platí přibližně 150 až 170 Euro, za odstřel antilopy skákavé 190 Euro, život pakoně žíhaného má cenu 660 Euro, zebra "stojí" kolem 950 Euro a lev pak 6.500 Euro. Ve státních rezervacích bývají ceny o něco vyšší. Farmy dále nabízejí lov leopardů, gepardů, vzácného nosorožce bílého a dalších zvířat. Pokud si zájemce vyhlídne zvíře, jež konkrétní farma nevlastní, není problém domluvit odstřel na jiném místě. O to se většinou starají lovecké cestovní agentury, které se na komerční lov zvířat stejně jako lovecké farmy specializují. Spousta z nich nabízí cestu na míru - zájemce řekne, na co by si rád vystřelil a jak si svoji dovolenou představuje, a agentura se postará, aby jeho požadavky vyplnila. Do ceny loveckého zájezdu se počítá i odborná úprava trofejí (vysolení kůží a vybělení lebek). Agentury se starají i o to, aby trofeje byly vybaveny platnými loveckými licencemi, veterinárními doklady a CITES povolením, je-li to pro jejich přepravu nutné. Ze střelec ve skutečnosti nemusí umět vůbec střílet? A že kvůli stupidní zábavě umírají zvířata včetně těch, která patří k ohroženým druhům? To nikoho nezajímá.
JATKA V BUŠI Jak takový "lov" vlastně probíhá? Na to odpovídá Marc Dellamarre, který se jednoho jako divák inkognito zúčastnil, aby mohl přesně popsat praktiky majitelů farem, agentur i zanícených zabijáků zvířat... "Co jiného je člověk, který si vezme pušku a pálí do bezbranného zvířete, přestože si krátce předtím dal dobrý oběd? Ačkoli se v nabídkách agentur dočtete, že vás čeká skutečný lov zvířat, která jsou přemnožená a jejichž počet se musí regulovat, ani jedno z toho není v naprosté většině případů pravda. Loví se převážně na farmách, kde zvířata určená k odstřelu chovají. To znamená, že nejsou přemnožená, chovají je jen proto, aby na jejich smrti mohli vydělávat. Protože si zákazník předem zaplatí, jeho průvodce dělá všechno, aby zvíře také vystopoval. Průvodci si vypomáhají návnadami a zvířata střelcům naženou do takové blízkosti, že se trefí i ten, který nikdy nedržel pušku v ruce. Jiná otázka je, kam se trefí. Viděl jsem na vlastní oči jatka, kdy střelci na zabití ubohého zvířete nestačilo ani patnáct ran. Ale ani v případě, že se loví v rezervaci, kde se zvířata rozmnožují přirozeně, nelze o regulaci hovořit. To je jen alibismus loveckých lobby. Běžné je také omámení zvířat narkotiky, aby se snadněji ulovila, o čemž lovci mnohdy nemají ani tušení - to je ovšem ani v nejmenším neomlouvá. Aby si lovec přišel na své a měl pocit, že si svoji kořist skutečně zasloužil, pořádají majitelé farem spolu s průvodci na oplocených farmách cosi, co by se dalo označit jako bojová hra. Zvíře se vypustí z ohrady, načež následuje někdy i několikadenní pátrací akce za pomoci vysílaček, která má navodit dojem opravdovosti. Na celé akci není kromě smrti zvířete opravdového vůbec nic. Z oploceného pozemku se těžko utíká..." Než skolenému zvířeti uříznou hlavu, střelec hrdý na svůj "úspěch" se s mrtvolou vyfotí, aby měl památku. Morbidní a nechutný je i způsob provedení. Zvíře je naaranžováno tak, že vypadá jako živé. Leží, nohy má pod sebou, hlavu nenápadně podepřenou kamenem nebo zapřenou klackem, aby mu nespadla na stranu. Nebýt lovce svírajícího pušku, až by se zdálo, že se nějaký milovník zvířat vyfotil s ochočeným buvolem nebo lvicí.
ODSOUZENCI NA SMRT
Drastické nejsou jenom samotné lovecké akce, ale také způsoby chovů na farmách - především pak lvů. Protože cílem chovatelů je co nejvyšší zisk, je třeba, aby se lvi rozmnožovali co nejrychleji a lovecké farmy stačily uspokojovat poptávku, která bohužel stále roste. Lvíčata jsou proto matkám odebírána záhy po porodu a odchovávána uměle, což celý proces urychlí. Lvice přijdou záhy do říje, porodí další várku lvíčat a tak to jde pořád dokola. Tento postup bývá označován termínem zrychlený odchov. Lovecké farmy vydělávají nejen na lovcích lačných trofejí, ale i na běžných a nic netušících turistech, kterým předvádějí malá lvíčata jako atrakci a za poplatek jim dovolují, aby si s nimi pohráli. Starší lvy pak často předvádějí jako volně žijící, za což rovněž inkasují. Jejich další lží je tvrzení, že chov lvů na farmě slouží k doplnění úbytku volně žijících jedinců. Je to nesmyl. Turisté si nadšeně prohlížejí "volně žijící" krále zvířat a netuší, že ve skutečnosti si domů vezou fotografie odsouzenců na smrt. Přímým důsledkem zabíjení lvů (včetně "sportovního lovu") je neustále klesající počet volně žijících lvů. "Sportovní lov" navíc způsobuje zhoršování zdravotního stavu lví (a nejen lví) populace. Kvůli trofeji jsou totiž přednostně loveni velcí samci s mohutnou hřívou, tedy ti nejsilnější a nejzdravější, kteří by zanechali nejvíce potomků. Více si o chovu a lovu lvů můžete přečíst například na stránkách www.panthera-leo.org.
"ARGUMENTY" LOVCŮ
Lovci zvířat a majitelé cestovních loveckých agentur svoje chování obvykle omlouvají celou snůškou nesmyslných argumentů. Například tvrdí: "Lov patří k člověku odnepaměti." Ano, to je pravda. Ale lov kvůli obživě, a nikoli lov komerční. Zabíjení zvířat pro zábavu se nedá s lovem kvůli obživě vůbec srovnávat. Zvíře při setkání se sportovním lovcem, který drží v ruce pušku, navíc nemá naději na přežití. Další argument zní: "Nejezdíme střílet zvířata po desítkách." A to má být jako omluva? Velmi často se také farmáři a lovci staví do pozice těch, kteří vlastně pomáhají chudým zemím - turistický ruch rovná se peníze. Hloupost. Například z přibližně 20.000 liber, které zaplatí "sportovní lovec" za lov volně žijícího lva v Botswaně, jich botswanská vláda za licenci obdrží pouze 1.500, zbytek si rozdělí cestovní kancelář, organizátor safari a profesionální lovec. Za zvířata chovaná v zajetí na farmách nejde státu vůbec nic. "Vždycky po zastřelení skládáme zvířeti poctu," tvrdí se na stránkách jedné naší lovecké agentury (jméno neuvádíme, protože loveckým agenturám nehodláme dělat žádnou, ani negativní reklamu). Poctu? To už snad není ani alibismus, ale nebetyčná drzost. Pokud se chystáte na safari, zjistěte si, jesdi vaše cestovní kancelář zprostředkovává lov zvířat. Někdy to dělají i agentury, které nemají slovo "lovecká" přímo v názvu, ale jsou ochotny zprostředkovat kontakty na lovecké farmy a zajistit lov. Zjistit se to dá jednoduše. Zeptejte se jich přímo. Pokud vám odpoví, že by to možné bylo, najděte si jinou cestovní společnost. *
BOJ S VĚTRNÝMI MLÝNY?
"Sportovní lov" představuje specializované a především velmi výnosné odvětví turistiky. Lovecká safari zažívají od začátku devadesátých let velký boom a lovecké farmy, lovecké cestovní kanceláře a profesionální lovci nejsou jedinými, kdo má na jeho zachování zájem. Zbrojařské firmy, výrobci vybavení a ošacení, poskytovatelé ubytování, preparátorské firmy, firmy zpracovávající videozáznamy z lovu - ti všichni mají ze smrtí zvířat vysoké zisky a na své straně mají i mocné zastánce. Když byl v roce 2001 v Botswaně zakázán lov Ivů, postavil se na stranu lovců George Bush senior a generál Norman Schwartzkopf (oba měli co dočinění s loveckou organizací Safari Club International). Výsledek? Dnes už je lov Iva v Botswaně opět povolen...
"Ať se člověk postaví Lvu holýma rukama! Kdo si myslíte, že pak bude mít větší šanci na přežití?"
JE LIBO LVA?
Mezi nejoblíbenější a nejvyhledávanější patří farmy v Africe, což má několik důvodů. Lovci si mohou vybrat z mnoha farem, z mnoha druhů zvířat, což dává možnost i méně movitým, protože rozpětí cen je skutečně široké, a značnou roli hraje i atraktivní prostředí. Za odstřel antilopy srnčí se na lovecké farmě platí přibližně 150 až 170 Euro, za odstřel antilopy skákavé 190 Euro, život pakoně žíhaného má cenu 660 Euro, zebra "stojí" kolem 950 Euro a lev pak 6.500 Euro. Ve státních rezervacích bývají ceny o něco vyšší. Farmy dále nabízejí lov leopardů, gepardů, vzácného nosorožce bílého a dalších zvířat. Pokud si zájemce vyhlídne zvíře, jež konkrétní farma nevlastní, není problém domluvit odstřel na jiném místě. O to se většinou starají lovecké cestovní agentury, které se na komerční lov zvířat stejně jako lovecké farmy specializují. Spousta z nich nabízí cestu na míru - zájemce řekne, na co by si rád vystřelil a jak si svoji dovolenou představuje, a agentura se postará, aby jeho požadavky vyplnila. Do ceny loveckého zájezdu se počítá i odborná úprava trofejí (vysolení kůží a vybělení lebek). Agentury se starají i o to, aby trofeje byly vybaveny platnými loveckými licencemi, veterinárními doklady a CITES povolením, je-li to pro jejich přepravu nutné. Ze střelec ve skutečnosti nemusí umět vůbec střílet? A že kvůli stupidní zábavě umírají zvířata včetně těch, která patří k ohroženým druhům? To nikoho nezajímá.
JATKA V BUŠI Jak takový "lov" vlastně probíhá? Na to odpovídá Marc Dellamarre, který se jednoho jako divák inkognito zúčastnil, aby mohl přesně popsat praktiky majitelů farem, agentur i zanícených zabijáků zvířat... "Co jiného je člověk, který si vezme pušku a pálí do bezbranného zvířete, přestože si krátce předtím dal dobrý oběd? Ačkoli se v nabídkách agentur dočtete, že vás čeká skutečný lov zvířat, která jsou přemnožená a jejichž počet se musí regulovat, ani jedno z toho není v naprosté většině případů pravda. Loví se převážně na farmách, kde zvířata určená k odstřelu chovají. To znamená, že nejsou přemnožená, chovají je jen proto, aby na jejich smrti mohli vydělávat. Protože si zákazník předem zaplatí, jeho průvodce dělá všechno, aby zvíře také vystopoval. Průvodci si vypomáhají návnadami a zvířata střelcům naženou do takové blízkosti, že se trefí i ten, který nikdy nedržel pušku v ruce. Jiná otázka je, kam se trefí. Viděl jsem na vlastní oči jatka, kdy střelci na zabití ubohého zvířete nestačilo ani patnáct ran. Ale ani v případě, že se loví v rezervaci, kde se zvířata rozmnožují přirozeně, nelze o regulaci hovořit. To je jen alibismus loveckých lobby. Běžné je také omámení zvířat narkotiky, aby se snadněji ulovila, o čemž lovci mnohdy nemají ani tušení - to je ovšem ani v nejmenším neomlouvá. Aby si lovec přišel na své a měl pocit, že si svoji kořist skutečně zasloužil, pořádají majitelé farem spolu s průvodci na oplocených farmách cosi, co by se dalo označit jako bojová hra. Zvíře se vypustí z ohrady, načež následuje někdy i několikadenní pátrací akce za pomoci vysílaček, která má navodit dojem opravdovosti. Na celé akci není kromě smrti zvířete opravdového vůbec nic. Z oploceného pozemku se těžko utíká..." Než skolenému zvířeti uříznou hlavu, střelec hrdý na svůj "úspěch" se s mrtvolou vyfotí, aby měl památku. Morbidní a nechutný je i způsob provedení. Zvíře je naaranžováno tak, že vypadá jako živé. Leží, nohy má pod sebou, hlavu nenápadně podepřenou kamenem nebo zapřenou klackem, aby mu nespadla na stranu. Nebýt lovce svírajícího pušku, až by se zdálo, že se nějaký milovník zvířat vyfotil s ochočeným buvolem nebo lvicí.
ODSOUZENCI NA SMRT
Drastické nejsou jenom samotné lovecké akce, ale také způsoby chovů na farmách - především pak lvů. Protože cílem chovatelů je co nejvyšší zisk, je třeba, aby se lvi rozmnožovali co nejrychleji a lovecké farmy stačily uspokojovat poptávku, která bohužel stále roste. Lvíčata jsou proto matkám odebírána záhy po porodu a odchovávána uměle, což celý proces urychlí. Lvice přijdou záhy do říje, porodí další várku lvíčat a tak to jde pořád dokola. Tento postup bývá označován termínem zrychlený odchov. Lovecké farmy vydělávají nejen na lovcích lačných trofejí, ale i na běžných a nic netušících turistech, kterým předvádějí malá lvíčata jako atrakci a za poplatek jim dovolují, aby si s nimi pohráli. Starší lvy pak často předvádějí jako volně žijící, za což rovněž inkasují. Jejich další lží je tvrzení, že chov lvů na farmě slouží k doplnění úbytku volně žijících jedinců. Je to nesmyl. Turisté si nadšeně prohlížejí "volně žijící" krále zvířat a netuší, že ve skutečnosti si domů vezou fotografie odsouzenců na smrt. Přímým důsledkem zabíjení lvů (včetně "sportovního lovu") je neustále klesající počet volně žijících lvů. "Sportovní lov" navíc způsobuje zhoršování zdravotního stavu lví (a nejen lví) populace. Kvůli trofeji jsou totiž přednostně loveni velcí samci s mohutnou hřívou, tedy ti nejsilnější a nejzdravější, kteří by zanechali nejvíce potomků. Více si o chovu a lovu lvů můžete přečíst například na stránkách www.panthera-leo.org.
"ARGUMENTY" LOVCŮ
Lovci zvířat a majitelé cestovních loveckých agentur svoje chování obvykle omlouvají celou snůškou nesmyslných argumentů. Například tvrdí: "Lov patří k člověku odnepaměti." Ano, to je pravda. Ale lov kvůli obživě, a nikoli lov komerční. Zabíjení zvířat pro zábavu se nedá s lovem kvůli obživě vůbec srovnávat. Zvíře při setkání se sportovním lovcem, který drží v ruce pušku, navíc nemá naději na přežití. Další argument zní: "Nejezdíme střílet zvířata po desítkách." A to má být jako omluva? Velmi často se také farmáři a lovci staví do pozice těch, kteří vlastně pomáhají chudým zemím - turistický ruch rovná se peníze. Hloupost. Například z přibližně 20.000 liber, které zaplatí "sportovní lovec" za lov volně žijícího lva v Botswaně, jich botswanská vláda za licenci obdrží pouze 1.500, zbytek si rozdělí cestovní kancelář, organizátor safari a profesionální lovec. Za zvířata chovaná v zajetí na farmách nejde státu vůbec nic. "Vždycky po zastřelení skládáme zvířeti poctu," tvrdí se na stránkách jedné naší lovecké agentury (jméno neuvádíme, protože loveckým agenturám nehodláme dělat žádnou, ani negativní reklamu). Poctu? To už snad není ani alibismus, ale nebetyčná drzost. Pokud se chystáte na safari, zjistěte si, jesdi vaše cestovní kancelář zprostředkovává lov zvířat. Někdy to dělají i agentury, které nemají slovo "lovecká" přímo v názvu, ale jsou ochotny zprostředkovat kontakty na lovecké farmy a zajistit lov. Zjistit se to dá jednoduše. Zeptejte se jich přímo. Pokud vám odpoví, že by to možné bylo, najděte si jinou cestovní společnost. *
BOJ S VĚTRNÝMI MLÝNY?
"Sportovní lov" představuje specializované a především velmi výnosné odvětví turistiky. Lovecká safari zažívají od začátku devadesátých let velký boom a lovecké farmy, lovecké cestovní kanceláře a profesionální lovci nejsou jedinými, kdo má na jeho zachování zájem. Zbrojařské firmy, výrobci vybavení a ošacení, poskytovatelé ubytování, preparátorské firmy, firmy zpracovávající videozáznamy z lovu - ti všichni mají ze smrtí zvířat vysoké zisky a na své straně mají i mocné zastánce. Když byl v roce 2001 v Botswaně zakázán lov Ivů, postavil se na stranu lovců George Bush senior a generál Norman Schwartzkopf (oba měli co dočinění s loveckou organizací Safari Club International). Výsledek? Dnes už je lov Iva v Botswaně opět povolen...
"Ať se člověk postaví Lvu holýma rukama! Kdo si myslíte, že pak bude mít větší šanci na přežití?"
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.