Přihlásit

Legislativní a technická omezení pro létání s dronem pro potřeby myslivosti

Dron s termokamerou v myslivosti je ve většině případů především naší prodlouženou rukou nesoucí termovizi, resp. kameru. Jak čtenář správně tuší, oproti termovizi držené v ruce je hlavním rozdílem to, že dron létá. Ve vzduchu se tak může potkat s dalšími objekty – ať živými, či neživými, a protože má kameru, může vidět věci, které by vidět neměl. Také může spadnout, což z něj při nezanedbatelné hmotnosti dělá potenciálního strůjce škod na zdraví a majetcích. Na to vše poměrně detailně pamatuje legislativa, a měl by na to pamatovat také pilot dronu, aby se nedostal do potíží, které v lepším případě končí „jen“ poškozením drahého stroje. Cílem tohoto článku je představit základní legislativní i technická omezení, která létání s dronem provázejí, aby bylo létání bezpečné a majitel nového dronu brzy nezalitoval, že lepší termovize v hrsti než dron na střeše.

Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 6/2025.

Doporučeno Legislativní a technická omezení pro létání s dronem pro potřeby myslivosti

Článek je psán pro podmínky a prostředí, ve kterých probíhá letecký provoz dronů v myslivosti, a pokud má být pro čtenáře stravitelný, nemůže být zcela vyčerpávající. V textu tak případný zájemce najde odkazy na užitečné zdroje, z nichž může načerpat více informací.  

Stručný přehled legislativní džungle

Pokud se zodpovědný zájemce o létání s dronem začne probírat legislativou spojenou s provozem bezpilotního systému – dronu, brzy se mu začne ze všech kategorií, podkategorií a dalších pojmů točit hlava. V tomto článku se proto chceme zaměřit na ty oblasti, které jsou pro naši běžnou praxi relevantní.

Kategorie provozu dronů

Je stanovena na základě souvisejících rizik. Pro potřeby myslivosti (a většinu dalších operací) se v praxi budeme pohybovat v „otevřené kategorii“ (open), pro kterou není – s ohledem na související rizika – vyžadováno předchozí povolení příslušného úřadu a na niž bude tento článek zaměřen. Dalšími kategoriemi jsou kategorie specifická (specific), určená především pro profesionální provoz dronů, a certifikovaná (certified), do které budou v budoucnu spadat např. drony pro přepravu materiálu či osob (doba, kdy budeme účastníky společných lovů transportovat na střelecké pozice pomocí dronů, je však ještě vzdálená). Těmto dvěma dalším kategoriím není v článku věnována pozornost (mimo jiné proto, že zájemce o létání ve vyšší kategorii by musel absolvovat vlastní přípravu, v níž by se s legislativou dostatečně seznámil).

Podkategorie provozu dronu v rámci otevřené kategorie

Provoz dronu v rámci otevřené kategorie je rozlišen na tři podkategorie označené A1 až A3, kdy každá z nich je specifikována tím (zjednodušeně řečeno a dále vysvětleno), kde a s čím lze létat. Podkategorie A2 je určena pro urbanistické prostředí a na rozdíl od ostatních dvou pro ni platí povinnost operátora dronu složit písemnou zkoušku u Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Pro potřeby myslivosti ve většině případů vystačíme s podkategoriemi A1 a A3, a rozhodne-li se zájemce rozšířit své pole působnosti, v rámci přípravy na písemnou zkoušku u ÚCL bude donucen potřebné předpisy beztak dostudovat. Článek bude proto dále omezen pouze na provoz v podkategoriích A1 a A3.

Kategorie dronu

V souladu s evropskou legislativou musí být dron od 1. ledna 2024 vybaven štítkem označujícím kategorii dronu. Ta udává, v jaké provozní podkategorii je možné dron používat. Dřívější modely je možné nadále provozovat za podmínek stanovených příslušnou podkategorií. Zde je nutné upozornit, že pokud váš dron vyrobený po lednu 2024 nemá štítek, je nutné o jeho vystavení výrobce dodatečně požádat, protože bez toho by nebylo možné provozovat dron v kategorii open a operátor by musel vlastnit oprávnění na kategorii specific!

Z dostupných kategorií dronů C0 až C4, které je možné provozovat v rámci otevřené kategorie, je možné pro naše potřeby vynechat nejnižší kategorii C0 určenou pro hračky do hmotnosti 250 g a kategorii C4, neboť certifikace žádného dronu pro tuto kategorii dosud neproběhla. Maximální hmotnost dronu v případě starších strojů bez štítku činí v otevřené kategorii 25 kg.

Vztah kategorie dronu a provozní kategorie je uveden v připojené tabulce.

Nechť čtenář na základě výše uvedeného přijme jako danou informaci, že pro potřeby běžného mysliveckého využití si vystačí s dronem kategorie C1–C3 (resp. o hmotnosti 250 g – 25 kg u starších dronů) v podmínkách provozní kategorie open A1/A3. Další text tak bude omezen zejména na tento výběr.

Kdo může být operátorem dronu?

S výjimkou nejnižší třídy dronů C0 (hračky do 250 g, pro myslivost nerelevantní), pro které není stanoven věkový limit pilota, platí pro kategorii open věkové omezení 16 let, přičemž mladší osoba může dron ovládat pod dohledem osoby starší 16 let. Pro provoz dronu v dané kategorii je nutné získat oprávnění a zvlášť provést registraci provozovatele a registraci pilota. Dron je pak povinně označen registračním číslem svého provozovatele. Pro získání oprávnění pro podkategorie open A1 a A3 stačí složit online test o 40 otázkách s volbou správné odpovědi a časovým limitem 60 minut. Na základě úspěšného vyplnění testu (minimálně 30 otázek správně) získává pilot průkaz. Bližší informace k registraci a zkoušce jsou uvedeny na webu dron.caa.cz. Dodejme, že osoba pilotující dron nesmí být pod vlivem alkoholu a dalších psychotropních látek.

Kde mohu létat?

Nejen před letem samým, ale nejlépe již před zakoupením dronu, je důležité se přesvědčit, zda v oblasti, kde se v rámci myslivosti chystáte létat, je létání vůbec možné nebo za jakých podmínek je možné. Značnou komplikaci představují chráněná přírodní území a letiště. I běžné prvky v krajině, jako jsou pozemní komunikace a elektrické vedení, ale také znamenají pro provoz dronu omezení. Používání dronu je v rámci ochranných pásem omezeno:

– podél nadzemních dopravních staveb (letiště, pozemní komunikace s výjimkou místních komunikací 3. a 4. třídy, železnice);
– podél tras nadzemních inženýrských sítí (elektrické vedení);
– podél tras nadzemních telekomunikačních sítí;
– uvnitř zvláště chráněných území (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka);
– v okolí vodních zdrojů;
– v okolí objektů důležitých pro obranu státu (kromě pozemků a staveb ve vojenských újezdech platí také pro objekty ve správě ministerstva vnitra a obrany).

Pro uvedená ochranná pásma je nutné povolení ÚCL a dalších autorit. A nevystačíte si v takovém případě s oprávněním pro kategorii open, ale je potřeba oprávnění pro vyšší kategorii specific!

Situace kolem ochranných pásem je komplikovaná a dosti nepřehledná. Ochranné pásmo pozemních komunikací má např. definovanou výšku, nad níž přelétat lze, zatímco pro železnice a elektrické vedení výškový limit neplatí a bez povolení není možné vůbec je přelétávat. Kromě toho je stanovena i šířka ochranného pásma kolem liniových staveb. Např. pro dálnici platí trojrozměrné ochranné pásmo o celkové šíři 50 metrů od osy přilehlého pruhu na každé straně a výšce 50 metrů. V případě vysokorychlostních železničních tratí je to 100 metrů na každou stranu od osy krajní koleje a bez výškového limitu. Podrobný výklad ochranných pásem je dostupný zde.

Pro operátora dronu je v podstatě povinností pracovat se speciální webovou aplikací Dronview provozovanou organizací Řízení letového provozu, s. p. Aplikace je dostupná na adrese dronview.rlp.cz a najdete v ní informace o ochranných zónách s omezeným letem dronů.

Kromě výše uvedeného platí pro drony třídy C2 a vyšší (v provozní kategorii A3, tedy i při provádění běžných leteckých úkolů v myslivosti) omezení letu 150 metrů od obytných, obchodních, průmyslových nebo rekreačních prostor.

O omezení v souvislosti s osobami v prolétávaném území a vzdáleností od nich pojednáme samostatně.

Jak vysoko mohu letět

Maximální povolená výška pro létání s bezpilotním letounem činí 120 metrů nad terénem. To je bohatě dostatečná výška, ve které lze v ideálních podmínkách efektivně operovat, s moderními termodrony se bude operátor pohybovat nejčastěji ve výšce do 100 metrů. Zde je ovšem nutné upozornit na oblasti v okolí letišť, kde je maximální výška letu dronu omezená a pro let nad určenou maximální výšku je vyžadována koordinace s letištěm a dodržování zvláštních podmínek jeho provozovatele. Mnohdy je v těchto oblastech ještě navíc zúžen provoz pouze pro drony do kategorie C1 (do 900 g). Údaje o omezení jsou v aplikaci Dronview zobrazeny ve formě mřížky – gridu – s uvedením maximální letové výšky (obr. 1). Oblast takto zasažená „gridem“ může být v případě velkých letišť značná, a proto před letem doporučujeme pečlivě zkontrolovat případná omezení.

Obr. 1: Ukázka prostředí aplikace Dronview se zobrazením „gridu“ v oblastech omezení maximální letové výšky.
Obr. 1: Ukázka prostředí aplikace Dronview se zobrazením „gridu“ v oblastech omezení maximální letové výšky.

Jak daleko mohu létat?

Technicky je možné v přehledném terénu odletět s dronem od operátora na kilometry daleko, maximální dosah konkrétního dronu udává výrobce. Novější drony mají navíc možnost připojení přídavného LTE zařízení (dongle), které dolet ještě prodlouží. Z pohledu legislativního je ovšem maximální povolená vzdálenost omezena přímým vizuálním kontaktem s dronem (VLOS – Vizual Line of Sight). Tento fakt bývá v praxi často zanedbáván.

Jak je to s osobami pod dronem?

V otevřené kategorii obecně platí zákaz létat nad tzv. nezapojenými osobami. Vynecháme-li volnější podmínky pro kategorii C0, pak pro dron kategorie C1 (do 900 g) platí, že pilot dronu by měl před zahájením provozu dronu posoudit oblast a měl by důvodně očekávat, že nebude přelétávat nad nezapojenou osobou (osoba, která se neúčastní provozu dronu nebo která není obeznámena s pokyny a bezpečnostními opatřeními vydanými provozovatelem dronu). V případě, že dojde k neočekávanému přeletu, by měl dálkově řídící pilot co možná nejvíce zkrátit dobu přeletu.

Podmínky pro provozní kategorii A2 a dron třídy C2 stanovují minimální vzdálenost od nezapojených osob 30 metrů (pět metrů při aktivování nízkorychlostního režimu). Při letové výšce nad 30 metrů pak platí pro horizontální vzdálenost od nezapojených osob pravidlo 1:1, které stanoví, že minimální horizontální vzdálenost od nezapojených osob je rovna letové výšce dronu. Ve všech ostatních případech (drony vyšší kategorie) musíte zajistit, aby v dosahu provozu nebyly nezapojené osoby.

Ve všech případech pak platí zákaz přeletu nad shromážděním osob, přičemž toto shromáždění není definováno počtem osob, ale jejich „namačkáním“ na sebe, a tím omezenou možností volně uhnout.

Kdy mohu s dronem létat?

Vzhledem k tomu, že část leteckých prací v myslivosti probíhá často před východem slunce nebo po soumraku, je na místě otázka, zda drony mohou ve tmě legálně létat. A skutečně až do července 2022 platil pro kategorii open zákaz nočního létání. V současné době je noční let povolen, ale platí povinnost mít dron vybaven zeleným blikajícím světlem.

Pokud se vše výše uvedené jeví provozovateli dronu jako příklad oblíbené české kategorie „není žalobce, není soudce“, vězte, že pro drony opatřené štítkem C (s výjimkou nejnižší kategorie C0) platí povinnost používat systém vzdálené identifikace (DRI – přímá dálková identifikace), díky níž je hříšník vzdáleně identifikovatelný.

Obr. 2: Příklad nevhodného zacházení s dronem.
Obr. 2: Příklad nevhodného zacházení s dronem.

Technická omezení při létání s dronem

Kromě legislativních omezení je nutné neustále dbát na fyzikální limity, jimž jsou drony vystaveny (obr. 2). Nedbalost v tomto případě vede k poškození nebo zničení dronu. Většině potíží lze předejít čtením uživatelského manuálu výrobce, které nedoporučujeme zanedbávat. K nejčastějším problémům, kterým je potřeba věnovat pozornost, patří:

Provozní teplota

U nejběžnějších termodronů využívaných v myslivosti činí –10 °C až +40 °C. V zimě je potřeba vést v patrnosti, že dron neběhá po zemi, ale létá ve vzduchu, kde může být teplota výrazně nižší než u země (obr. 3).

Samostatným problémem je především namrzání vrtulí dronu při vysoké vlhkosti a teplotách kolem 0 °C. Tomu nelze efektivně předejít jinak než vizuální kontrolou vrtulek. Zanedbání vede k přetížení regulátorů motorů dronu a následnému pádu.

Obr. 3: Létání v zimě je možné, ale je potřeba dodržovat určitá pravidla a dbát zvýšené opatrnosti, aby letecká operace neskončila zničením dronu. Samozřejmostí by měla být přistávací dráha, která ochrání dron před vlhkostí.

Vlhkost

Většina běžných dronů není opatřena zvýšenou ochranou před vlhkostí, a ačkoliv nejsou tak citlivé, že by nesnesly nějakou tu kapičku vody např. po průletu mlhou, aniž by nestačilo prosté osušení, létání v dešti nebo koupání v rybníce by mohlo být pro dron fatální.

Rychlost větru

Síla větru je významný faktor, který minimálně snižuje výdrž baterií a každopádně zhoršuje ovladatelnost dronu. Uživatelský manuál určuje maximální rychlost větru, při které je bezpečné s dronem létat.

Čemu dále věnovat pozornost?

K dalším věcem, které není radno před letem opomenout, je kontrola a kalibrace kompasu dronu, kontrola antikolizního systému (dron vás upozorní, není-li něco v pořádku) a kontrola upevnění baterie a vrtulek.

Kromě toho věnujte pozornost seřízení dronu, např. nastavení režimu a výšky automatického návratu při ztrátě signálu nebo vybití baterie. Bude-li nastavena malá výška pro automatický návrat a dron bude ve chvíli ztráty signálu zrovna nad terénním vyvýšením, může snadno dojít třeba k nárazu do stromu, kterému nemusí antikolizní čidla efektivně zabránit. Další možnou chybou je létání ve sportovním režimu, který vyřadí antikolizní systém, a létání nad vodní hladinou, jež může měření dronu naopak zmást a vést k pádu.

Nejčastější příčinou nehod jsou ale prosté lidské nepozornosti, jejichž důsledkům se nelze vyhnout ani s použitím nejpokročilejších antikolizních systémů.

Pozor na další „účastníky letového provozu“

Platí, že dron vždy dává přednost jakémukoliv pilotovanému stroji, což vzhledem k výškovému omezení letu dronu nebývá problém (pozor na vrtulníky letecké záchranné služby!). Komplikaci ovšem mohou představovat velcí ptáci, kteří legislativu příliš nerespektují a pro něž dron představuje domnělé ohrožení (pozor především v blízkosti hnízd!). Kolize s vyplašenou husou nebo útok dravce mohou dopadnout pro dron, a potažmo jeho majitele, špatně.

Čtenářům přejeme mnoho šťastně prolétaných hektarů svých honiteb bez nehody a konfliktů se zákonem.

Na závěr uvádíme užitečné odkazy, na kterých se lze s výše uvedenou problematikou seznámit detailněji:

– Stránky ÚCL: www.caa.gov.cz.
– Registrace bezpilotních systémů a pilotní zkouška: dron.caa.cz.
– Portál Létejte zodpovědně – edukační projekt Řízení letového provozu České republiky: letejtezodpovedne.cz.

Autoři:
PhDr. Václav Meškan, Ph.D., MBA, Dubné
kontakt: reditel@zsdubne.cz
Ing. Jakub Polenský, Ph.D., České Budějovice
kontakt: info@dronecraft.cz

Foto archiv autorů

 

Poslední změna: 15.07.2025 9:22

(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.