Má klimatická změna vliv na načasování reprodukce srnčí zvěře?
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Prodlužující se vegetační sezona, jeden z projevů klimatické změny v Evropě, má překvapivý vliv na rozmnožování srnce obecného, nejrozšířenějšího kopytníka starého kontinentu. Vědci v nové studii odhalili, že doba utajené březosti srn se může v závislosti na délce vegetačního období měnit.
Srnec má zajímavou reprodukční biologii, protože jako jediný evropský sudokopytník využívá tzv. embryonální diapauzu (utajenou březost), kdy se v děloze srny zárodek po několik měsíců téměř nevyvíjí. Doposud převládal názor, že hlavním spouštěčem ukončení diapauzy a nastartování vývoje embrya je změna v délce dne během zimních měsíců.
Tým vědců z Technické univerzity v Mnichově, České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a Univerzity přírodních věd v Poznani nyní ale zjistil, že ukončení diapauzy a zahájení vývoje plodu je poměrně flexibilní. K jejímu dřívějšímu ukončení dochází především u fyzicky zdatnějších srn a tehdy, pokud vegetační sezona předchozího rok byla delší. Zjištění tak popírá původní předpoklad, že přerušení diapauzy je poměrně rigidní a závislé na délce dne.
„Zajímavostí je, že zatímco termín říje se s klimatickou změnou moc neposouvá, k rození srnčat dochází až o tři týdny dříve než před 70-ti lety. Alespoň v Bavorsku, kde jsme srnce zkoumali. Důležitým poznatkem z našich analýz je, že čím má srna více energie a zkušenost s lepšími podmínkami v roce oplození, tím se přerušený vývoj zárodku spustí dříve. Zřejmě proto dochází i k dřívějšímu porodu mláďat a tato samice nastupuje do následující říje s odrostlejším srnčetem, o které se musí méně starat,“ doplnil Peter Mikula z Fakulty životního prostředí ČZU, spoluautor článku publikovaného v prestižním časopise Proceedings of the Royal Society B.
Diapauza, či její modifikace, je známá u zhruba 130 různých savců, včetně ohrožených druhů. Vědci poukazují na možný potenciál využití zjištěných výsledků například v rámci plánování záchranných chovů a rozmnožování v zajetí. Využít těchto znalostí lze také při časování jarních senosečí, které přímo ohrožují narozená, v loukách ukrytá srnčata. Vzhledem k tomu, že zárodky v diapauze vykazují jisté podobnosti s dormantními (spícími) stádii nádorů odolných vůči lékům, nabízí se i možnost komparativních experimentů při výzkumu rakoviny.
Podle TZ FŽP ČZU, red.
Více se dočtete v článku Klimatická změna ovlivňuje trvání utajené březosti srn od Petera Mikuly, který vyšel ve Světě myslivosti č. 7/2025!