Fešák s nálepkou smraďocha (Moje země)

To hbité zvířátko s korálkovýma očkama vypadá jako učiněný mazlík, ale k domácímu chovu se vážně nehodí. Určitě by vám vadil pro něj typický pronikavý zápach, který nejde jen tak vyvětrat. Inu, tchoř. Řeč bude o tchoři tmavém, lasicovité šelmě na krátkých, slabých nožkách, takže se při chůzi bříškem málem dotýká země. Sympaticky vyhlížející hlavičku zdobí malá očka a zakulacená ouška. Barva těla je převážně tmavohnědá s prosvítající nažloutlou podsadou, na břiše přechází do černé barvy. Velké bílé plochy na hlavě vytvářejí typickou pestrou veselou masku, bílá výrazně lemuje i uši. Ocas je tmavý, mívá světlou špičku. V zimě se barva srsti mění z tmavohnědé na stříbřitě šedou. V přírodě se lze setkat se zdivočelou fretkou nebo křížencem fretky a tchoře tmavého. Rozeznat, kdo je kdo, bývá problém i pro znalce.

Samotář s velkým revírem
Dříve se tchoř tmavý vyskytoval ve velkém množství, dnes je považován za druh méně běžný. Na vině jsou mimo jiné plošné hubení hlodavců, zemědělská kultivace krajiny i vysoké stavy kuny skalní, která bývá hlavně v zimě velkou potravní konkurentkou.
Patří mezi samotáře. Nejraději vyhledává okraje lesů, vlhčí biotopy v okolí vodních toků, rokle a křovinaté meze, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidských sídel. Úkryty mívá v hromadách kamení nebo dříví, v přízemních dutinách stromů, pod podlahou stodol nebo v norách, které zabere třeba syslům, křečkům či králíkům, jen výjimečně si je vyhrabává sám. Vystýlá je suchou trávou, mechem i listy a tráví v nich čas přes den. Samci si obvykle udržují rozsáhlý revír, který si hájí před jinými samci. Samice mají teritoria mnohem menší.

V zimě morduje spáče
Zda je tchoř někde poblíž "doma", lze spolehlivě poznat hlavně podle silného zápachu, lépe řečeno smradu. Ten opravdu vezme za nos. Tchoři si totiž svoje rozsáhlé teritorium, ve kterém mají několik úkrytů, značkují páchnoucími výměšky. Svými účinky snesou srovnání s chemickou zbraní. Jisté také je, že ji v případě svého ohrožení neváhají použít, což predátory od útoku spolehlivě odradí.
Na lov se obvykle vydává se soumrakem a v noci, při krmení potomstva i během dne. Kořist hledá na zemi, na stromy neleze, i když šplhat umí. Hlavní částí potravy jsou především různí hlodavci - myši, hraboši, potkani, rejsci, křečci, ale někdy také králíci, ptáci, hadi, ještěrky a ježci. Dobře plave, loví také žáby a zraněné ryby. Křečky a sysly morduje i v době jejich zimního spánku. Na vesnicích dříve plenil kurníky, ale ve stodolách byl vítaný. Důvod? Zoologové udávají, že jeho průměrná denní spotřeba představuje 10-15 hrabošů. O jeho užitečnosti nelze pochybovat.

Stepní příbuzný
Není to tak dávno, kdy byl považován za jeden druh s tchořem stepním. Teprve od konce 20. století definitivně víme, že oba jsou samostatným druhem.
Podle odhadu u nás může žít jen několik desítek kusů tchoře stepního a hrozí, že úplně zmizí. Vzácně se objevuje pouze na jižní Moravě, v Českém středohoří, v okolí Prahy a v Polabí. Prohlédnout si jej zblízka tak lze pouze v muzeích, jeho pozorování v přírodě se rovná zázraku.

Proč tak děsně páchne?
Výměšky z pachových žláz tchoře mají takovou sílu, že vyvolávají pocity na zvracení a citlivější lidé mohou údajně i omdlít. Puch, který lze částečně přirovnat odéru česneku, cibule a zkyslého mléka, způsobují thioly. Jde o sirnou obdobu alkoholů a fenolů a charakterizuje je ukrutný zápach, který se projevuje i při nízkých koncentracích. Proto se využívají v chemickém či plynárenském průmyslu, například se přidávají do zemního plynu, aby bylo ihned cítit, že někde uniká.

Malí upírci
Tchoři tmaví se páří brzy na jaře a námluvy doprovázejí hlučné projevy. Samice je březí 40-43 dnů a vrhne 3 až 8 mláďat. V krytém hnízdě ze suché trávy a mechu se mají čile k světu - první zoubky se objevují po 14 dnech, po měsíci prohlédnou, také mléko sají zhruba měsíc, ovšem už po třech týdnech vysávají krev z kousků doneseného masa. Plně dospívají v deseti měsících.

***
TCHOŘ TMAVÝ (Mustela putorius), třída: savci, řád: šelmy, čeleď: lasicovití, rod: lasice
* Příbuzný tchoře stepního a norka evropského.
* Délka těla: 30-48 cm, délka ocasu: 10-20 cm, hmotnost 0,7-1,7 kg, samec je výrazně větší než samice.
* Mláďata při porodu váží 10 g.
* Žije v Evropě a v západní části Asie.
* Říká se mu také kuna tchoř.
* Dožívá se pěti šesti let, výjimečně více.