Více daňků v Radějově, nebo méně? Uvidí se (Hodonínský deník)

Radějov si vyslechl návrh na změnu normovaných a minimálních stavů spárkaté zvěře. Na výsledek si obora ještě počká

Snížit, nebo naopak zvýšit počet daňků v radějovské oboře? Zachovat v ní vůbec jelení zvěř, nebo její počty o několik desítek navýšit? Jaký je ideální počet spárkaté zvěře, které by neškodilo Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a přírodní rezervaci Kútky, ve které se obora nachází?
Právě tyto otázky řešili odborníci a zainteresované osoby při veřejném projednávání o změně normovaných a minimálních stavů spárkaté zvěře v tamní oboře. To byla pouze podkladem pro další řízení.
"Diskuzi nahrávám na diktafon. Připomínky, které zaznamenáme, přepíšeme, a dostane je zpracovatel posudku pan Vladimír Láznička," informoval zúčastněné vedoucí oddělení posuzování vlivů na životní prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Jiří Hájek.
Důvod setkání byl jasný. Zvěř, která se v minulosti v radějovské oboře přemnožila, měla vliv na znehodnocení dřevin i luk, tedy na životní prostředí v oboře.
Lesy České republiky si nechaly vypracovat posudek, který stanoví, jaké by měly být ideální stavy spárkaté zvěře v oboře. V něm teď normy stanovují 490 daňků, 30 jelenů a laní, 20 srnců či srn a 22 kusů černé zvěře.
Lesy České republiky zadaly zpracování dnes více než padesátistránkové dokumentace Pavlu Marťanovi, který podle vlastních slov při její tvorbě využíval v maximální míře odborných podkladů.

Dodržet podmínky
"Navrhovaný stav je za provedení konkrétních podmínek a opatření možno považovat za únosný. Nebude mít významný negativní vliv na ochranu a celistvost evropsky významné lokality Čertoryje, ani jiných významných evropských lokalit," míní Marťan, který v dokumentaci navrhuje, aby se počet daňků v oboře snížil na 250 a počet jelenů naopak zvýšil z dnešních třiceti nenormovaných kusů na 110. "Z hlediska myslivosti je na obnovu stáda potřeba minimálně sto kusů," vysvětlil Marťan.
Podle něj by měla také nejlépe jednou za dva roky provést nezávislá odborná skupina biologický monitoring, na jehož základě by se pak rozhodlo, jestli stav zvěře vyhovuje, nebo je potřeba jej ještě snížit.
Na práci Pavla Marťana musel být zpracován ještě posudek, který zpracoval Vladimír Láznička. Ten se k posudku Marťana vyjádřil nesouhlasně. Podle Lázničky jsou totiž právě normované stavy jedním z nástrojů, jak minimalizovat poškození způsobené spárkatou zvěří, jak na lesních porostech tak i dalších složkách životního prostředí.
"Z mého hlediska je v dokumentaci navržena velmi nevýznamná změna ve snížení z 245 na 235 takzvaných normovaných jedinců spárkaté zvěře," komentoval Láznička, podle kterého by byla přijatelná varianta taková, která by výrazněji snížila normované stavy spárkaté zvěře.
"Tak nevýznamné snížení je pro mě z odborného hlediska nepřijatelné," řekl Láznička. Navíc podle něj nebyly nižší varianty počtu spárkaté zvěře v oboře Radějov v záměru změny vůbec navrženy a zhodnoceny. Veřejného projednání se zúčastnili také zástupci Lesů České republiky, Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, veselského odboru životního prostředí, České inspekce životního prostředí Brno a starosta Radějova Stanislav Knitl.
"Jako botanikovi je mi úplně jedno, kolik se na papíru napíše, že zvěře v oboře je. Příroda na to reaguje a odborníci poznají, jestli je jí málo, nebo moc. Tamní ekosystém je dnes už natolik narušený, že klidně jen padesát jelenů bude stres na území," poukázala Ivana Jongepierová ze Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. "Pokud bude stále docházet k poškozování naturového území, tak budeme požadovat snižování stavů. Klidně i na nulu," doplnila.
Prostor k diskuzi ale nedostali pouze pozvaní. Své si k věci řekli i někteří místní lidé nebo současný nájemce radějovské obory Leoš Novotný. "Ať tam ta obora není, ale prosím, abyste všichni domysleli, jaké dopady bude mít následný tlak zvěře ze Slovenska, kterému teď ještě brání plot," vzkázal.
Podle Novotného je totiž ve volné honitbě slovenské strany, která s oborou Radějov sousedí, v současnosi dva tisíce pět set kusů zvěře. "To se zjistilo leteckým snímáním," řekl Novotný.
Všem dal přitom Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ještě prostor k tomu, aby případné připomínky ke změně normovaných a minimálních stavů spárkaté zvěře zaslali běhemstředy na jeho adresu.

 

• Předchozí
• Následující