Nejvzácnější zvíře v Česku? Kočka divoká (Nedělní Blesk)
- Napsal Dalibor Pačes
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Kolik divokých koček je, nikdo neví. Umí se dokonale skrývat
Myslivci říkají, že lidé, kteří viděli kočku divokou ve volné přírodě, by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Tak tajuplně, skrytě a obezřetně žije. Ví se o ní (přesněji řečeno - spíše tuší) jen to, že několik párů je doma v Národním parku Podyjí, další v Jeseníkách a možná i v Rychlebských horách a na Šumavě.
Kdyby byla kočka divoká velká jako pes, do lesa by si nikdo netroufl . Je totiž vytrvalým a nezdolným lovcem, který hubí myši a hraboše po stovkách. Je natolik užitečná, že pro ni v Německu, Rakousku i Francii dokonce vysazují zvláštní, padesát metrů široké a mnohdy i desítky kilometrů dlouhé "komunikační pásy" z křovin a stromů. Ty spojují oblasti jejich výskytu tak, aby se k sobě zvířata dostala a mohla se rozmnožovat.
U nás podle odhadů žije zhruba padesát koček divokých, hlavně v pohraničních oblastech se Slovenskem, Rakouskem a Německem. Tam je mají zmapované mnohem lépe. Dělají to vcelku jednoduše. Na ohoblovaný kůlek nanesou pár kapek baldriánových kapek, které všechny kočky zbožňují a nedokážou jim odolat. Kočku pach přivábí, o kůlek se otírá a zanechá na něm svoji srst. Analýza DNA spolehlivě určí, zda je divoká, nebo domácí.
Divoké kočky ve světě
Spolu s kočkou divokou evropskou existuje pět druhů divokých koček. Je to africká kočka divoká plavá, má světlou béžově šedou srst a ohon zakončený do špičky. Kočka divoká jihoafrická má typické načervenalé zbarvení v oblasti uší, břicha a zadních nohou. Kočka divoká šedá žije v Tibetu a kočka divoká stepní v Indii, Iráku a horách Střední Asie. Původ naší kočky domácí se odvozuje od africké kočky plavé, která zdomácněla již před více než 9000 lety, do Evropy ji pravděpodobně přivezli Féničané.
KOČKA DIVOKÁ
Jejím typickým znakem je na rozdíl od kočky domácí silný huňatý ocas s černými kruhy a tupým zakončením ve tvaru písmene U. Může měřit od 50 do 100 centimetrů, statný kocour váží i 11 kilogramů. Od domácí kočky se liší i mohutnější postavou, širší lebkou a hustou srstí. Jsou pro ni typické čtyři úzké tmavé proužky mezi boltci, které směřují k čelu a také širší tmavé pruhy na nohách. Živí se převážně drobnými hlodavci a ptáky. Páří se v únoru a březnu, kočka je březí 63-68 dnů a vrhá až pět slepých koťat. Dožívá se v průměru deseti let.
Myslivci říkají, že lidé, kteří viděli kočku divokou ve volné přírodě, by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Tak tajuplně, skrytě a obezřetně žije. Ví se o ní (přesněji řečeno - spíše tuší) jen to, že několik párů je doma v Národním parku Podyjí, další v Jeseníkách a možná i v Rychlebských horách a na Šumavě.
Kdyby byla kočka divoká velká jako pes, do lesa by si nikdo netroufl . Je totiž vytrvalým a nezdolným lovcem, který hubí myši a hraboše po stovkách. Je natolik užitečná, že pro ni v Německu, Rakousku i Francii dokonce vysazují zvláštní, padesát metrů široké a mnohdy i desítky kilometrů dlouhé "komunikační pásy" z křovin a stromů. Ty spojují oblasti jejich výskytu tak, aby se k sobě zvířata dostala a mohla se rozmnožovat.
U nás podle odhadů žije zhruba padesát koček divokých, hlavně v pohraničních oblastech se Slovenskem, Rakouskem a Německem. Tam je mají zmapované mnohem lépe. Dělají to vcelku jednoduše. Na ohoblovaný kůlek nanesou pár kapek baldriánových kapek, které všechny kočky zbožňují a nedokážou jim odolat. Kočku pach přivábí, o kůlek se otírá a zanechá na něm svoji srst. Analýza DNA spolehlivě určí, zda je divoká, nebo domácí.
Divoké kočky ve světě
Spolu s kočkou divokou evropskou existuje pět druhů divokých koček. Je to africká kočka divoká plavá, má světlou béžově šedou srst a ohon zakončený do špičky. Kočka divoká jihoafrická má typické načervenalé zbarvení v oblasti uší, břicha a zadních nohou. Kočka divoká šedá žije v Tibetu a kočka divoká stepní v Indii, Iráku a horách Střední Asie. Původ naší kočky domácí se odvozuje od africké kočky plavé, která zdomácněla již před více než 9000 lety, do Evropy ji pravděpodobně přivezli Féničané.
KOČKA DIVOKÁ
Jejím typickým znakem je na rozdíl od kočky domácí silný huňatý ocas s černými kruhy a tupým zakončením ve tvaru písmene U. Může měřit od 50 do 100 centimetrů, statný kocour váží i 11 kilogramů. Od domácí kočky se liší i mohutnější postavou, širší lebkou a hustou srstí. Jsou pro ni typické čtyři úzké tmavé proužky mezi boltci, které směřují k čelu a také širší tmavé pruhy na nohách. Živí se převážně drobnými hlodavci a ptáky. Páří se v únoru a březnu, kočka je březí 63-68 dnů a vrhá až pět slepých koťat. Dožívá se v průměru deseti let.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.
