Kloš jelení útočí a trápí i lidi (Moravskoslezský deník)

Plácnutí jako u komára je zbytečné, protože kloš je odolný a k jeho zabití se musí vyvinout větší síla.

Havířov, Ostrava
V lesích okolo Havířova, ale i jinde na Karvinsku a v kraji není tolik komárů a klíšťat, jako jiných malých bodavých mušek, které člověka napadají doslova po desítkách.
Jedná se o kloše jeleního, kterému lidé přezdívají létající klíště. Silně přemnožená malá muška po dosednutí na vyhlédnutého hostitele odhazuje křídla a dále se po těle pohybuje pomocí šesti nožek s ostrými drápky.
Přestože největší zájem má o krev jelení nebo srnčí zvěře, nepohrdne psem a omylem sedá i na člověka. Lidskou krev nepije, jeho štípance ale svědí i několik týdnů. "Jedná se o bodavé mouchy, které se živí krví zvířat. Hlavním hostitelem je vysoká zvěř, tedy jelení nebo srnčí. V menší míře napadá ptáky a psy. Jen velmi zřídka člověka, kde v podstatě krev nesaje. Pokud však už bodne, je to bolestivé. Kolem vpichu vzniká zarudnutí a svědivá vyrážka, která vydrží i několik týdnů," řekl Radim Mudra z Krajské hygienické stanice v Ostravě.

Odolná moucha
Vyhnout se kloši při návštěvě lesa je téměř nemožné.
Setřást ho z povrchu těla nebo oblečení nelze.
Každý kus se musí odstranit sejmutím. Plácnutí jako u komára je zbytečné, protože kloš je odolný a k zabití se musí vyvinout větší síla.
"Přestože lidé kloši přezdívají létající klíště, nemá s běžným klíštětem nic společného. Nepřenáší ani klíšťovou encefalitidu nebo borreliózu. Může ale přenášet bakterii Bartonella schoenbuchensis," dodal Mudra.
U zdravých lidí by se poštípání klošem mělo projevit jen svědivými pupínky. Lidé se sníženou imunitou by se však měli mít na pozoru. Bartonella schoenbuchensis se projevuje zánětem kůže, v komplikovaných případech může vyvolat také řadů zdravotních problémů.