S přicházejícím jarem na českých silnicích přibývá střetů aut se zvěří (ČT 1)

Ivana Bártová, moderátorka ČT
Teď k tématu dne. S přicházejícím jarem na českých silnicích přibývá střetů aut se zvěří, hlavně aktivita zajíců, ale i třeba srn nebo divokých prasat s končící zimou sílí. Za nárůstem může být podle odborníků taky intenzivnější provoz.

Martin Svatoň, redaktor
Večerní cesta po rovné silnici, která skončila srážkou se srnou. Na jaře, tak jako na podzim podobných střetů přibývá.

Jiří KAMLER, Ústav ochrany lesů a myslivosti
Tam jsou nejkritičtější období, kdy dochází třeba k páření, kdy prostě se pohybují zvířata hodně.

Martin Svatoň, redaktor
U zajíců jsou tak rizikové nadcházející jarní měsíce, už teď v polovině března se číslo sražených zajíců šplhá k hodnotám za celý předchozí měsíc. U vysoké zvěře jsou pak kritické měsíce říjen, listopad a prosinec.

Petra LEDABYLOVÁ, Brno
Střety mohou být fatální, zejména s vysokou zvěří ve vyšších rychlostech, proto řidičům doporučujeme, aby v těch rizikových časech, což je nejčastěji svítání a soumrak, zvolili takovou rychlost, aby stihli reagovat.

Martin Svatoň, redaktor
Pokud se střetu už vyhnout nelze, policisté i myslivci radí to samé, šlápnout na brzdu a hlavně se nesnažit zvěři vyhnout.

Jiří KAMLER, Ústav ochrany lesů a myslivosti
Hlavně v noci je to problém, kdy to zvíře je oslněné a pak vlastně reaguje třeba naprosto nelogicky, že před tím autem utíká, místo aby uskočilo do tmy, kam pořádně nevidí.

Nela MAŤAŠEJE, mluvčí pojišťovny Direct
V případě srážky se zvěří určitě volejte policii. Přestože třeba ta nehoda nebyla velká a nedošlo k nějakému zásadnímu poškození auta. A pak si vzít třeba od policie právě i protokol pro pojišťovnu.

Martin Svatoň, redaktor
Řidiči by si podle pojišťoven měli dát pozor, zda jsou pro případ srážky se zvěří pojištěni. Podle policistů riziko střetu hrozí řidičům při průjezdu lesem nebo na místech, kde se pole potkává s lesy a remízky. Mimo hlavní tah mezi Brnem a Svitavami patří k nejrizikovějším místům na jihu Moravy třeba tento úsek silnice 380 spojující Těšany a Klobouky u Brna.Za posledních pět let tu v přepočtu na 1 km silnice připadá celkem 10 nehod. Martin Svatoň, Česká televize

Ivana Bártová, moderátorka ČT
Podle posledních dostupných údajů z policejních statistik počet střetů se zvěří ve Zlínském kraji meziročně stoupal. V roce 2019 zaznamenali policisti víc než 1100 případů, o tři roky později to bylo o dvě stovky víc. Oproti tomu na jižní Moravě čísla klesají, mezi lety 2020 a 21 se počet těchto nehod snížil skoro o 800 případů. Podle jihomoravských policistů je to ale změnou metodiky, nevyjíždějí totiž k drobnějším nehodám. Podle Centra dopravního výzkumu to snižuje vypovídající hodnotu statistik.

Michal Bíl, Centrum dopravního výzkumu
Tenhle druh střetu se zvěří, právě velice často skončí v euro formulářích, takže dále vlastně nepokračuje tato informace do databáze dopravních nehod. Když nám vlastně neznámý počet těchto nehod mizí, tak pracujeme víceméně v mlze, nevíme, kde se ta nejčastější místa vlastně mohou nacházet, zda se třeba neposouvají jinam.

Ivana Bártová, moderátorka ČT
Nehodám se zvěří se snaží předcházet stát i dobrovolníci. Třeba silničáři instalují u cest oplocení nebo most pro přecházení zvířat. V plánu je i test nových pachových ohradníků a do ochrany zvířat, alespoň těch menších, se zapojují třeba i rodiny s dětmi.

Barbora Randýsková, redaktorka ČT
Zatímco většina lidí se před silným deštěm tento týden schovávala doma, pro dobrovolníky v Moravském krasu to byl důvod k tomu vyrazit ven. Právě deštivé, ale zároveň teplé počasí je důvodem migrace žab.

Ludmila Korešová, Žabí hlídka
Řekněme, že to je o 14 dní dřív, než loňský rok, ale hlavně ty žáby začaly chodit všechny najednou, takže to je vlastně ten rozdíl.

Barbora Randýsková, redaktorka ČT
Běžně totiž migrují postupně, nejprve samci a pak samice. Za tento týden jich dobrovolníci přenesli na třech místech jižní Moravy přes 2500.

Josef Alexa
Snažíme se zachránit před tím, aby je nesrazily auta jedoucí na silnici.

Barbora Randýsková, redaktorka ČT
Nevadí ti na ně třeba sahat?

Josef Alexa
Ne, ne, ne, nepřijde mi, že jsou třeba odporné nebo tak nějak.

Barbora Randýsková, redaktorka ČT
Aby předešlo srážkám se zvířaty, vybudovalo Ředitelství silnic a dálnic v Bzenci na Hodonínsku v úseku budoucí dálnice D55 tzv. ekodukt. Most bude sloužit právě pro přechod divoké zvěře.

Jan Rýdl, Ředitelství silnic a dálnic ČR
Je to relativně nákladné, nicméně je to velmi efektivní. Je velice důležité, například zakeřovat a zalesnit ten ekodukt tak, aby se tam ta zvěř v uvozovkách „nebála“, a aby skutečně přecházela jenom v tom místě, kde je to bezpečné.

Barbora Randýsková, redaktorka ČT
A řešení hledají třeba i zástupci kraje. Vyzkoušet chtějí nové pachové ohradníky.

Roman HANÁK, Správa a údržba silnic JMK
Spočívá to v tom, že každý sloupek má svůj čip, který má svoji GPS polohu a udává to správci stav té pachové látky, kterou potom správce přijede a doplní.

Barbora Randýsková, redaktorka ČT
Zatímco doteď látku myslivci doplňovali minimálně 2x ročně.

Jiří KAMLER, Ústav ochrany lesů a myslivosti
Ten pachový ohradník nevyžene zvěř z prostředí, vlastně pouze upozorňuje na to, že tam hrozí nějaké nebezpečí.

Barbora Randýsková, redaktorka ČT
Třeba na novém Čebínském obchvatu na Brněnsku museli myslivci loni na podzim odklízet mrtvou zvěř ze silnice 2x týdně. Právě tady na některých částech zvolili pachové ohradníky jako jedno z řešení.Redakce a Barbora Randýsková, Česká televize, jižní Morava

Ivana Bártová, moderátorka ČT
Doplním ještě, že přispět ke zdokonalení statistik můžou sami řidiči. Pokud už se jejich vůz střetne se zvěří, můžou nehodu zadat k evidenci na webu srazenazver.cz.

Reportáž najdete zde (čas 01:21)