Teplá zima nenutí stěhovavé ptáky odletět (Rakovnický deník)

Rakovník
Sice nám už počasí v minulém týdnu alespoň trochu předvedlo, jak má vypadat zima, ale nezvykle teplý leden, kdy se probouzeli medvědi ze zimního spánku, mohl také ovlivnit chování ptactva. Ptáci, kteří neodlétají, se už v lednu ozývali zpěvem, čímž si značili teritorium před hnízděním. Některé tažné ptáky teplá zima nedonutila odletět. Takže tu byl spatřen například špaček nebo čejka. Na své cestě se tu zastavilo ptactvo, které tudy protahuje do Afriky. Zatím ještě řada z nich nepokračovala dál. Situaci dál přiblížil ornitolog Radek Remar.
Ptáci se rozdělují na tři skupiny. První jsou stálí, nestěhovaví. Druzí jsou stěhovaví, odlétající do teplých krajin. Třetí k nám přilétají ze severu.

Stálí ptáci
"Pro stálé ptáky, kteří neodlétají, je teplá zima jednodušší. Není zamrzlá půda, není sníh, takže se lépe dostanou k potravě a tím lépe přežijí zimu," vysvětloval Remar. Na druhou stranu je teplo nutí už k páření jako na jaře. Osmnáctého ledna, kdy je termín mezinárodního sčítání vodních ptáků mezi Skryjemi a Týřovicemi, zpíval drozd brávník, který se běžně ozývá v dubnu, výjimečně v březnu, pokud je teplý. V lednu jste už mohli slyšet sýkoru.
"Může se stát, třeba u kosů, že začnou hnízdit. Snůška zastydne, mláďata uhynou chladem. Rodiče jim nedokážou obstarat dostatek potravy," zkonstatoval Remar. Zpěvem v teplých lednových dnech si ptáci zatím jen označovali teritoria. Ochlazení koncem ledna je mohlo zbrzdit, a proto ptáci nezahnízdili. A to je právě podle Remara dobře. Většina ptáků je sice schopná zahnízdit podruhé, ale první snůška je vyčerpává. Tato otázka není u nás ještě úplně prozkoumána, protože takhle teplé zimy u nás běžně nebývají. "Já tak teplou zimu a tolik dní nepamatuji. Ochlazení ptákům zřejmě pomůže a budou schopni běžně v dubnu, květnu zahnízdit, " mínil Radek Remar.
V těchto dnech můžeme běžně na krmítku v Rakovníku vidět sýkoru koňadru, sýkoru modřinku, zvonka, stehlíka obecného. Pokud by napadlo více sněhu, přiletí čížek, dlask, vrabec polní. Vrabec domácí jen vzácně.

Stěhovaví
Podle databáze České společnosti ornitologické tu z tažných ptáků lze spatřit konipase bílého, konipase horského, čejku chocholatou, špačka obecného. Špačka až ve stohlavých hejnech. Dále budníčka většího, pěnici černohlavou i skřivana.
I když v posledních letech je sporné přesně tažné ptáky odlišit, protože tu několik jedinců zůstává. Například rehek domácí, ten patří mezi tažné ptáky, jenže se tu každý rok přes zimu objevuje. Hlavně v průmyslových zónách ve velkých halách. Tam totiž zalézá hmyz, kterým se rehek živí, takže tam může přežít. Špačkům a čejkám by nemuselo zimování působit problémy. Zimují v oblasti Středomoří, ve Francii, Španělsku. Pokud přijde sníh a mráz, odletí a za pár hodin jsou u moře. Za dva měsíce mohou být zase zpátky.

Tažní
V našich krajích se nyní vyskytují ptáci severní Evropy, kteří tudy jen protahují až třeba do Afriky. Například jestřáb obecný, vodouš kropenatý. Na vodní nádrži Rozkoš byl bahňák obecný. Běžně je tu můžeme spatřit na podzim. V teplém počasí se tu vlastně jen zastavili, protože neměli důvod pokračovat za teplem. "Pokud by se prudce ochladilo, odlétli by zřejmě alespoň do jižní Evropy."
Třetí skupinu ptáků, přilétající ze severu (morčáci, trupani), počasí nijak neovlivnilo. Přilétli k nám jako každý rok. Při zimním sčítání na Berounce byli například morčáci velcí ve stejném počtu jako loni.
V lednu již začal tok u některých sov. "Například u výra velkého to nepřekvapuje. Začíná v mírných zimách, jako například loni, houkat už v prosinci nebo lednu. Vtuhých zimách je to leden, únor. Běžně pak hnízdí v březnu, dubnu. Letos by to mohlo být o něco dříve," popisoval Radek Remar. Ozval se už také kulíšek nejmenší. Běžně se ozývá v březnu. Hnízdí pak v dubnu a květnu. V zítřejším pokračování se dozvíte, jak ptactvu může naopak ublížit dlouhá zima a studené jaro jako v loňském roce. Dozvíte se také, čím ptáky v zimě přikrmovat.