Ptačí král lesů (Květy)

Název: Ptačí král lesů
Zdroj: Květy
Datum: 18.10.2007
Podtitulek: Tetřev má sice harém, ale budoucnost nejistou
Autor: Radka Borovičková, Eva Hirschová
Rubrika: Říše zvířat

Vycpané tetřevy běžně najdeme na zámcích i v lecjaké venkovské hospodě. Těch živých ale v přírodě zbývá posledních pár stovek. Symbol horských lesů málem docela vymizel. A nejen u nás.

Mezi jeho příbuzné počítáme tetřívky, jeřábky a severské bělokury. Všichni tito ptáci mají opeřené nohy až k prstům. To svědčí o přizpůsobení tetřevovitých chladnému podnebí. Má snad na jejich úbytku podíl dnes tolikrát zmiňované globální oteplování? Je to trochu složitější. Tetřevi mají vyhraněné nároky na potravu a potřebují žít v rozsáhlých zdravých jehličnatých lesích. A hledejte něco takového u nás! Navíc ve středu Evropy nemají ani jinak lehký život. Hnízdí na zemi, kde je ruší houbaři a ohrožují lišky, přemnožení divočáci i postupně rostoucí populace krkavců. Nejpřirozenější potrava tetřevích mláďat jsou mravenčí kukly, jenomže v poškozených lesích se moc mravenišť najít nedá. Aby přežili zimu, musejí se tito ptáci dostatečně vykrmit. Kromě žaludů, hmyzu, ještěrek a mláďat hadů můžou využít jen jeden dostatečně bohatý zdroj potravy, a to borůvčí a brusinčí. Jenže i tyto porosty trpí necitlivými zásahy lesní techniky a nadměrným sběrem pomocí hřebenů. Tetřevi tvoří harémy. Jeden samec oplodní několik samic, které pak samy vychovávají mladé. Zdálo by se tedy, že lov samců kvůli ceněným mysliveckým trofejím nemůže škodit. Ve skutečnosti ovšem myslivci připouštějí, že lov býval neúměrně velký a jeho zákaz přišel pozdě. Zkrátka "kauza tetřev" má tolik navzájem propletených kořenů, že záchrana ptačích králů našich lesů se zatím zdá být v nedohlednu.

Nebezpečné tokání

Tetřevi při toku ztrácejí veškerou vrozenou ostražitost. Pokud tokající samec nenajde soka, se kterým by mohl změřit síly, může pozornost upřít na náhodného kolemjdoucího. Útočící kohout vám sice neublíží, ale strach nažene. Doporučujeme spořádaný ústup, po chvíli totiž nabude přesvědčení, že zvítězil, a nechá vás na pokoji.

4x O TETŘEVU HLUŠCI

 1. Druhové jméno dostal podle toho, že v jedné fázi toku opravdu ztrácí na pár sekund sluch. Rozevře totiž zobák natolik, že klouby dolní čelisti stlačí oba zvukovody.
 2. Vyrábí perly!
Tetřeví perly se říká dokulata ohlazeným kamínkům, které lze najít v jeho žaludku. Polyká je, aby mu pomáhaly rozmělnit potravu.
 3. Jeho chov je mimořádně náročný, protože není lehké zajistit mu potravu a ohrožují ho četní paraziti a nemoci.
 4. Jediná původní stálá populace v Česku se nyní udržuje na Šumavě. Myslivci se snaží tyto krasavce vysazovat i v Krkonoších, Jeseníkách, Beskydech a Brdech, ale výsledky stále nejsou uspokojivé.

TETŘEV HLUŠEC

Hrabavý pták žijící v jehličnatých lesích Evropy a Asie. Samec váží až 6 kg a měří přes metr. Nenápadně zbarvená samice na jaře sedí zhruba na šesti vejcích. Mláďata dovedou létat již po třech týdnech, aby mohla nocovat na větvích stromů. Tetřevi se neobejdou bez jehličí, lesních bobulí a hmyzu.

RADKA BOROVIČKOVÁ

Připravila EVA HIRSCHOVÁ

Foto - Myslivci na tetřevím toku rozeznávají klepání, trylek, výlusk a broušení. Právě při broušení tetřev ztrácí dočasně sluch Tetřeví mláďata potřebují hodně hmyzu a vyvážené množství minerálů a vitaminů Nenápadná samice při sezení na hnízdě splývá s okolím. Přesto je klidnější, když konečně může i s mláďaty vyletět přenocovat na nejbližší větev
Foto - Snímky FOTOBANKA.CZ (Jiří Bohdal) a PROFIMEDIA.CZ

• Předchozí
• Následující