Veterináři posilují monitoring ptačí chřipky u volně žijících ptáků
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Veterináři v Česku zintenzivňují monitoring výskytu ptačí chřipky u uhynulých volně žijících ptáků, a to kvůli dlouhodobě zhoršené nákazové situaci v Evropě související s šířením viru H5N1. Státní veterinární správa (SVS) o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Monitoring spočívá v odebírání vzorků od nalezených uhynulých volně žijících ptáků a následném testování ve státních veterinárních ústavech. Správa žádá při monitoringu o spolupráci také občany, obce, policii, hasiče, ornitology a myslivce. Vyzývá je, aby v případě nalezení uhynulých ptáků informovali krajskou veterinární správu.
„Cílem tohoto sledování je získat informace o cirkulaci viru ptačí chřipky na našem území. Na základě informací získaných z těchto sledování se provádí analýza rizika a přijímají se preventivní opatření k ochraně chovů drůbeže,“ uvedli veterináři. Správa zároveň uvedla, že v posledních letech počet ročně odebraných a vyšetřených vzorků klesl, její ambicí je tak počet ročně vyšetřených vzorků opět zvýšit.
Veterináři žádají organizace i veřejnost o kontaktování krajské veterinární správy (KVS) v případě nalezení uhynulých volně žijících ptáků ze seznamu cílených druhů. Pokud jde o hromadný úhyn více než pěti ptáků na stejném místě, veterináři žádají o nahlášení, i když nejde o ptáky ze seznamu. Hlášení se netýká umírajících, nemocných či zraněných volně žijících ptáků ani ptáků uhynulých prokazatelně po poranění elektrickým proudem nebo důsledkem úrazu.
Veterinární správa z bezpečnostních důvodů apeluje, aby lidé s uhynulými ptáky nemanipulovali. Veterináři doporučují řídit se instrukcemi úředního veterinárního lékaře.
V případě podezření na otravu u volně žijících ptáků (stává se například u dravců) je vhodné kontaktovat kromě Policie ČR také místně příslušnou KVS. Kromě toxikologického vyšetření s cílem potvrdit či vyvrátit otravu může být provedeno vyšetření na ptačí chřipku.
Zda úřední veterináři ke konkrétnímu hlášenému nálezu vyjedou a odeberou vzorek na ptačí chřipku, bude podle nich záviset na vyhodnocení analýzy rizika v závislosti na aktuální situaci daného případu.
V případě, že se KVS rozhodne vzorek neodebrat, je možné při likvidaci kadáverů volně žijících ptáků i nadále spolupracovat s organizacemi zajišťujícími asanační činnost. V případě zvěře postupují myslivci, uživatelé honiteb, v souladu s mysliveckou praxí, pokud není mimořádnými veterinárními opatřeními stanoveno jinak.
Virus ptačí chřipky začal podle veterinářů v posledních letech mutovat a může infikovat i některé dříve nezasažené živočišné druhy. Například od loňského března je možné virus zjistit u dojnic v USA. Závažný případ ptačí chřipky typu H5N1 byl loni v prosinci ve Spojených státech amerických potvrzený i u člověka. Virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity už dříve na dotaz ČTK potvrdil, že se začaly vyskytovat nové mutace chřipky umožňující efektivní šíření mezi savci a nevyloučil častější šíření nákazy mezi lidmi a možnou pandemii.
Právě migrující volně žijící ptáci jsou podle veterinářů hlavní zdroj viru ptačí chřipky. „Pokud se nákaza dostane do chovu drůbeže, způsobuje zde rozsáhlé úhyny. Některé subtypy viru mohou představovat za určitých okolnosti také riziko pro člověka,“ upozornila veterinární správa.
Loni bylo v českých chovech postupně potvrzeno 53 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N1. Podle veterinářů jde o nejvyšší počet ohnisek této nákazy na území ČR během jednoho kalendářního roku vůbec.
Podle ČTK a TZ SVS, red.