Už chrápe v brlohu (Nedělní Blesk)

Všech asi 600 slovenských medvědů a zřejmě i pár "českých" , kteří k nám přešli právě od našich východních sousedů, už zalehlo do brlohů k zimnímu spánku. Jejich tělesná teplota klesne na 10 st. Celsia a všechny fyziologické funkce včetně dýchání se sníží na minimum. Zhruba od svátku sv. Martina až do poloviny března stráví veškerý čas ve stavu, kterému vědci říkají hibernace. Nežerou, nepijí, netráví, žijí pouze díky fyziologickým procesům, které dokáží zužitkovat jejich zásoby podkožního tuku. Jak takové medvědí spaní vypadá?

K příštímu zimnímu spánku se medvěd chystá od té doby, kdy se probudil. To není přehánění ani náhoda. V přírodě má všechno svoje přesná pravidla a důvody. Medvěd cítí, že ho znovu čeká téměř půl roku bez potravy. "Před zalehnutím se medvěd musí pořádně vykrmit. V žaludku mu nezůstane nic, všechno se změní v tuk, z něhož medvěd v zimě tráví," říká Miroslav Saniga ze Slovenské akademie věd. Jeho slova platí i v České republice. Podle odhadů Českomoravské myslivecké jednoty žije v Moravskoslezských Beskydech trvale 4 až 5 mladých medvědů, kteří k nám přešli ze Slovenska a s velkou pravděpodobností už rovněž usnuli. Zajímavé je, že právě v období zimního spánku medvědice rodí mláďata. Někdy jedno, ale i tři nebo výjimečně až pět najednou. "Právě proto si medvědice chystají brlohy útulnější než samci. Je tam teplota 10 st. Celsia a to stačí, aby medvíďata nezmrzla. Jsou celých pět týdnů slepá a pak další čtyři měsíce pijí mateřské mléko," vysvětluje Saniga.

Brloh si medvěd hlídá

Brloh medvěd připravuje delší dobu, má rád pohodlí. Než do něj zalehne s definitivní platností, opakovaně ho vyzkouší a upravuje. "Vystýlá ho suchou trávou, mechem, listím a větvičkami. Většinou si ho medvědi dělají pod vývraty, ve skalních puklinách nebo jeskyních. Při vstupu dovnitř stačí, když tam medvěd prostrčí hlavu a plece. Pak už se tam protáhne celý," dodává Saniga. A právě u svého brlohu bývá medvěd nejnebezpečnější. "Je to jeho nejintimnější a velmi citlivé místo. Když ho u něj něco překvapí, je mnohem útočnější než na jiné části svého území," varuje ekolog Saniga.

Chemička v těle

Příroda na medvědech ukazuje, jak zázračnou matkou dokáže být. "Když medvěd v zimě spí, nic nevyměšuje. Jeho organismus se změní v dokonalou chemickou továrnu, která jedovatou moč rozloží na vodu a aminokyseliny. Z nich pak medvědí organismus čerpá nové živiny. Konečník uzavře pevná zátka, trus odejde až na jaře po probuzení," říká vědec. Výměšky mláďat, která po narození váží půl kilogramu, jsou zanedbatelné.

Výbava šelmy

I když je medvěd hnědý všežravcem, milujícím med a borůvky, šelmu v sobě nezapře. Napadá ovčí stáda i mladý dobytek. Poradí si s divokým prasetem, o malých zvířatech nebo rybách nemluvě. Úbytek přirozené potravy a loupení ovcí bylo příčinou odstřelu i posledního medvěda v Čechách. Ulovili ho 14. listopadu 1858 na Šumavě... "Medvěd je dravec a příroda ho k zabíjení vybavila. Má sedmicentimetrové drápy a v tlapách neuvěřitelnou sílu. Znám myslivce, kterému ohnul hlaveň jeho pušky a on nestačil ani vystřelit. V tlamě má tesáky až pět centimetrů dlouhé a dokáže drtit kosti," dodává Miroslav Saniga.

- Medvěd v číslech

Zatímco u nás se pár medvědů hnědých vyskytuje jen v Moravskoslezských Beskydech, v SR jsou nejrozšířenější v oblasti středního Slovenska, severního pohraničí a Slovenského ráje. Hmotnost tohoto obra lesů se pohybuje od 150 do 400 kg. Žije samotářsky a svoje teritorium, které je v rozpětí 30 až 70 km2, si označuje pazoury na kmenech stromů. Medvíďata o váze 0,5 kg samice rodí v zimním brlohu v prosinci až únoru. Mateřské mléko pijí přes 4 měsíce a s matkou zůstávají 2 až 3 roky.

Medvěd hnědý

- průměr vstupního otvoru asi 50 cm
- objem brlohu 2 m3
- brloh je asi metr pod úrovní země
- teplota uvnitř je +6 až 7 st. C (u medvědích samců) a +10 st. C u medvědic
- medvědice spí na vrstvě trávy, suchého listí a haluzek
- novorozená mláďata se tulí k mámě

Foto - Foto Tomáš Hulík, profimedia.cz, Ludovít Borároš

Petr Sedláček