Zbraslavká divoká prasata jsou ochočená a nebojí se lidí (Náš region)

Zbraslavští obyvatelé při procházkách kolem města čas od času potkávají divoká prasata. Někteří to berou s nadhledem: "Klid, to jsou zbraslavská prasta," chlácholí ty, které nenadálé setkání vyděsí. O situaci ohledně divočáků se pro Náš REGION vyjádřil zastupitel Radek Rejna.

Častý výskyt černé zvěře není na Zbraslavi nic nového. Vzhledem k poloze města, které leží v ústí brdského hřebenu na soutoku Vltavy a Berounky, je zde problém viditelnější než v jiných lokalitách. Když na podzim začne mrznout, prasata žijící v lesích se stáhnou k obcím, kde nalézají více potravy.

Co může za přemnožení?
Nejhorší situace byla zhruba mezi lety 2010 - 2014, kdy byly rozryté prakticky všechny louky v intravilánu Zbraslavi a vyskytovalo se na nich přibližně 30-40 kusů divočáků.
Svou roli při přemnožení divokých prasat sehrálo podobně jako v jiných regionech několik faktorů. Nejzásadnějším z nich byla dotační podpora biopaliv a s ní související masivní nárůst ploch osazených řepkou a kukuřicí. V polích porostlých těmito plodinami nacházejí divočáci nerušený úkryt a klid.

Přes léto jsou prasata skryta
V České republice není na rozdíl od Německa jednoznačně předepsáno, aby několik metrů okrajů pole bylo osázeno jinou, nižší plodinou, například vojtěškou.
V takto odkrytém pruhu by prasata byla více na ráně namířeným kulovnicím myslivců. Vzhledem k tomu nemají myslivci přes léto prakticky šanci prase odstřelit, divočáci jsou totiž v poli zalezlí téměř pořád a jen občas v noci přejdou nerušeně do lesa. Odstřely byly navíc donedávna limitovány datem, lovecká sezóna byla od září do prosince, mohli se střílet jen dospělí jedinci a počty prasat geometricky rostly.

Zákon povolující odstřel po celý rok
Myslivci se zároveň potýkali i s odporem veřejnosti. Loni zasáhla veterinární správa a vzhledem k šířícímu se africkému moru prasat povolila celoroční odstřel všech věkových kategorií divokých prasat bez rozdílu pohlaví. Toto opatření dalo myslivcům volnou ruku a trumfy ohledně případných stížností. Na Zbraslavi jsou střelci dva a úkol pojali vážně. Několikrát týdně chodí pravidelně na čekanou a díky jejich snaze prasat významně ubylo. Škody na veřejném prostoru se snížily na 20 % hodnoty, která panovala před pěti lety. Na podzim zbraslavští myslivci zastřelili velkého kňoura, který byl schopen za dvě noci rozrýt podél cest téměř celý lesopark.
K úbytku černé zvěře přispěly i masivní naháňky v mníšeckém mikroregionu, na které město Zbraslav přispívá zástřelným na patrony.

Souboj inteligencí
Myslivci na Zbraslavi disponují fotopastmi, které jim dovolují sledovat, kde se černá zvěř pohybuje, kolik jí je a určovat její přibližné stáří a pohlaví. Zastřelit divoké prase však není snadné.
Ačkoliv myslivci vědí, kde se prasata vyskytují, střílet je mohou jen na dvou místech. Prase není hloupé a starší bachyně a kňouři naopak přesně vědí, kde se střílí a kdy chodí myslivec na posed. V nebezpečných zónách se proto pohybují v době, kdy tam myslivci nejsou.

Jaká hrozí nebezpečí?
Divoká prasata vyskytující se v blízkém okolí Zbraslavi jsou svým způsobem "domestikovaná". Bachyně si zde na lidi i psy už zvykly a zvykají na ně i potomstvo. Jakmile se k nim přiblíží poštěkávající pes, bachyně sice zbystří, ale nezaútočí. Jisté nebezpečí tu samozřejmě vždy hrozí. Další nebezpečí by mohlo hrozit v rizikových zónách kolem obou posedů, kde probíhá střelba. Tato místa jsou proto důrazně označena řadou vyvěšených upozornění.

Kde se prasata nejvíce zdržují?
Centrální zónou výskytu divokých prasat během dne je rokle vHluboké. Místo chrání prudká strž, nevedou tam cesty, v oblasti je potok a několik studánek a divočáci zde mají klid. Odtud vyráží na pravidelnou trasu z lesa u Jíloviště do lesoparku Belveder. Z roklí je to kousek i do zahrádkářské kolonie, kam se vydávají za potravou. Častým místem výskytu jsou louky u Boroviček a oblast bývalé skládky za Lidlem. Na Zbraslav se prasata někdy dostávají i ze sousedních Lipenců přes Strakonickou ulici, přesto Strakonická plní spíše funkci jakési hranice a prasata přicházející z tohoto směru obvykle zastaví.

Prasata zpět do lesa
Momentálně se ve zbraslavském intravilánu podle fotopastí a pozorování z posedů vyskytuje jedna bachyně s osmi selaty a jeden mladý kňour. Město se jim snaží pobyt znepříjemnit a vytlačit je zpět do lesů, kam patří.
Kromě metody "biče" se k tomu používá také metoda "cukru" a myslivci lákají divočáky do lesa na příkrmy.