Myslivci se soustřeďují na přikrmování zvěře (Litoměřický deník)

Litoměřicko/Zimní přikrmování zvěře je v těchto dnech hlavní starostí myslivců na Litoměřicku. Nejde přitom pro ně o levnou záležitost.

"Zkrmíme 40 metráků čistého ječmene pro srnčí zvěř a 50 metráků zadiny a plevy pro drobnou a 10 metráků vojtěškového sena. Navíc spotřebujeme ročně 50 kilogramů kamenné soli. Dohromady, dá - li se to vyčíslit, nás to stojí asi pětadvacet tisíc korun za rok. K tomu je potřeba ještě připočítat pět tisíc korun za speciální krmivo pro koroptve, které už dva roky chováme," uvedl místostarosta Honebního společenstva (HS) Klapý Václav Picha. "V získávání surovin nám velmi pomáhá spolupráce se Zemědělským družstvem Klapý."

Vydělávají také na plesech

Finance na krmivo si podle jeho slov zajišťují sami odlovem srnčí zvěře, nebo například výtěžky z mysliveckých plesů.
Honební společenstvo naštěstí na obhospodařovaném území nemusí řešit horší dostupnost míst pro přikrmování. "Vzhledem k reativně příznivé konfiguraci terénu nám tak nevznikají vyšší náklady na dopravu krmiva," konstatoval místostarosta klapského HS.
Přikrmování zvěře mají Klapští zdvojené. "Každý myslivec má na starosti vlastní krmelec. Krmelce ještě navíc centrálně zavážíme," vysvětlil Václav Picha.

Alespoň jedenkrát týdně

Podle Jiřího Šilhy z ústředí Českomoravské myslivecké jednoty připadá na každé myslivecké sdružení 12 krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou. Přikrmovací zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena, v zásypech dostatek jadrných krmiv.

Postupně omezují přikrmování zejména jelení zvěře jadrnými krmivy. "V honitbách, kde je jen srnčí zvěř, je naopak jadrné krmivo předkládáno, ale pouze v malých dávkách," upřesňuje Jiří Šilha. Mezi další povinnosti členů mysliveckých sdružení patří doplňování slanisek. Tak se říká na metr zkrácené soušce, vydlabané a zbavené kůry, do které se ukládá hrouda kamenné soli, kterou zvěř olizuje.

"Myslivci přilepšují zvěři v zimním období letninou, což jsou sušené kopřivy, maliní a ostružiní. Ty jsou pro zvěř významným zdrojem vitaminů. Jinde při přikrmování přecházejí na kukuřičnou siláž, kterou je možno zakoupit v zemědělských družstvech s živočišnou výrobou. Takových však kvůli likvidaci českého zemědělství není mnoho. Na mysliveckých políčcích či biopásech je pro zvěř připravená kapusta, která je postupně spásaná," sdělil Šilha.

I na jelení farmě měli Vánoce

Zvěři se tradičně přilepšuje i v čase Vánoc. A nejenom té volně žijící.
"Každý rok na Štědrý den je to pro nás sváteční rituál. Necháváme doma zbraně a s traktorem jezdíme a rozvážíme do krmelců kaštany, čerstvé seno, otruby a na přilepšenou také jablka," říká spolumajitel jelení farmy u Milešova Jiří Brabenec.

Foto - VÁNOCE MĚLA I ZVĚŘ. Letošní průběh zimy nutí myslivce k intenzivnějšímu přikrmování zvěře. Na jelení farmě u Milešova na Lovosicku dopřává její spolumajitel Jiří Brabenec těsně před Vánocemi několika desítkám jelenů a laní dobroty v podobě jablek a čerstvého sena.