Zimování kání lesních v Polabí a Povltaví (Mělnický deník)

Region
Nejprospěšnějším a nejvýznamnějším modelovým druhem v boji proti myšovitým hlodavcům je káně lesní. Tento dravý pták se živí převážně hraboši polními, hmyzem a mršinami. Hraboš polní je v potravě kání zastoupen 71 procenty a v "myších letech", kdy jsou hraboši přemnoženi, až 85 procenty. Jedna káně lesní uloví za rok nejméně 2000 hrabošů. Jeden hraboš spotřebuje ročně minimálně 2 kilogramy obilí, mnoho brambor, zeleniny, řepy a jiných zemědělských plodin. Jedna káně tedy zachrání za rok 40 metrických centů obilí! Ekologický a ekonomický význam těchto opeřenců je tedy prokazatelný. V Polabí a v Povltaví je možno pozorovat káňata hlavně v zimě, kdy do těchto regionů přilétají populace ze severní a východní Evropy. V této nížině jsou oproti jiným oblastem České republiky mnohem mírnější zimy s minimální sněhovou pokrývkou. Zdejší krajina je intenzivně zemědělsky obhospodařována a proto se zde vyskytuje, zejména na nezoraných polích, větší množství hrabošů. Ti jsou pak hlavním zdrojem potravy káňata lesní. Početnost zimující populace kání je však výrazně ovlivněna aktuálními meteorologickými podmínkami a množstvím přezimujících hrabošů polních v daném období. Poslední větší výskyt zimujících kání byl u nás v dlouhé zimě 2005/2006. Tehdy k nám přilétlo mnoho kání ze zemí, kde byla zima ještě krutější. Unás byly klimatické podmínky pro tyto ptáky přece jen příznivější a káňata měla dostatek hrabošů. V zimě 2006/2007 bylo v naši vlasti zimujících kání velmi, velmi málo, nejméně za deset let. Vliv na to měla značně mírná zima téměř v celé Evropě a minimální počty hrabošů polních, které se po dlouhé zimě 2005/2006 mnohonásobně snížily. Současný průběh zimy je zatím mírnější a početnost zimujících kání je podprůměrná. Přesto však při úhynech hlodavců, například při větší sněhové pokrývce nebo silných mrazech, případně oblevě a opětovných mrazech, kdy hraboši vymrznou, nebo větší hustotě zimujících kání, tito ptáci hladoví. pak se jim musí pomoci. Aby zimující draví ptáci u nás přežili nepříznivé podmínky a případný nedostatek potravy, realizují již několik let členové Českého svazu ochránců přírody Ciconia a Stanice ekologické výchovy Ciconia ČSOP z Roudnice nad Labem přikrmování těchto opeřenců. Používají k tomu mrtvá veterinárně kontrolovaná kuřata z drůbežích farem. Potravu přivazují k "berličkám" na dvoumetrový provázek, aby krmivo nebylo odneseno toulavými kočkami, liškami, psy, nebo jiným predátorem. Berličky jsou dvoumetrové dřevěné kůly se sedacím bidélkem (lištou). V prosinci 2007 rozvezli roudniční ochranáři a ornitologové po krajině přes 25 kusů těchto berliček a zatloukli je na vhodných místech pevně do země. Pták sedící na bidélku berličky má pak dobrý rozhled po potravě. Kromě přikrmování zimujících kání provádí členové roudnického ČSOP monitoring, t. j. přírodovědnou inventarizaci a dokumentaci zimující a hnízdící populace kání na Podřipsku. Bohužel počet hnízdících párů se v této krajině rok od roku snižuje. Hlavní vinu má na tom člověk, svými nevhodnými zásahy do přírody a někteří myslivci protizákonným střílením kání včetně "vystřelování" jejich hnízd. Proto se roudnické ekocentrum ČSOP snaží osvětově působit na mládež i dospělé občany formou přednášek s barevnými diapozitivy, články v tisku i propagačnmi materiály, jako jsou skládanky, letáčky, pohlednice, plakáty, samolepky. Vždy je zdůrazněn ekologický a ekonomický význam kání lesních. Je třeba, aby si naše společnost uvědomila, že draví ptáci nejsou "škodná", jak se to dříve tradovalo, ale že jsou pro krajinu a zemědělce ekologickým a ekonomickým přínosem.

Stanislav Chvapil, Ekocentrum Ciconia ČSOP Roudnice nad Labem