Vaše téma: dnes to mají myslivci velmi těžké (Kutnohorský deník)

Název: Vaše téma: dnes to mají myslivci velmi těžké
Zdroj: Kutnohorský deník
Datum: 17.01.2008
Podtitulek: Fórum čtenářů Kutnohorského deníku
Autor: Vladimír Melvald
Rubrika: Čtenář reportér

Miskovická honitba je v současné době většinou polní monokultura

Bylo chladné sobotní ráno dne 29. prosince 2007, když se miskovičtí myslivci řadili k prohlídce zbraní a dokladů na stanovišti u odchovny bažantů. Vše proběhlo bez závad a tak ten úplně poslední hon loňského roku mohl pro natěšené členy začít. Počasí jim opravdu přálo. Vše se vydařilo a tak panovala spokojenost celý den. Jen ten výřad byl slabší a starší členové nebo někteří z nich zavzpomínali na doby minulé, před třiceti i více lety. Tehdy nebylo vzácností, že se leckdy výřad počítal na sta kusů ulovené zvěře. Jo, to bývávalo. Je to čím dál tím slabší a nejen s tou zvěří. Dnes po skončení lovu ani není kam jít posedět, něco zakousnout a popít a vše pořádně probrat a poveselit se. V Miskovicích už není hospoda, z hospody se stala pizzérie a o lovce v gumácích a o psí kamarády nikdo nestojí. Bývávalo, jo, čtyřnozí pomocníci odpočívali pod stoly a čekali na své páníčky, až skončí debata a třeba pozdě večer se půjde domů. A že to bývalo leckdy až moc veselé! Jéje! A dnes? Škoda mluvit. A ty stavy zvěře. Kdeže jsou ti zajíci a bažanti a jiná lovná zvěř? Podívejte se pořádně kolem sebe. Miskovická honitba je teď většinou polní monokultura, sem tam lesík, skrz něj je vidět, remízky mizí, meze se rozoraly a zvěř nemá úkryt, natož kde by měla vyvádět mladé? Pole jsou zcelena do velikých lánů, pro veliké stroje, jaké se nyní používají v zemědělství, je takto daleko snazší je obdělávat. Chemie se užívá stále víc, jen loni, jestli jsem dobře počítal, se pětkrát pole chemicky ošetřovala. Tak mi řekněte, kde má ta zvěř najít potřebný klid a úkryt na vyvedení mladých? Používané stroje mají veliký záběr a velkou pracovní pojezdovou rychlost. Zvěř v plodinách neuteče, jen vylekána popoběhne a přikrčí se a skončí třeba na liště sekačky. Meze, pokud nějaké zůstaly, jsou uzoučké, ale ani tam není klid. To hned jedou kolaři na svých vehiklech nebo se projíždějí přírodou divocí jezdci na motorkách, a je také plno pejskařů, kteří chodí venčit své miláčky do přírody a ti divoce pobíhají a vše živé plaší. Nikdo nerespektuje ani dobu hnízdění. Rozmáhá se také ježdění na koních po revíru, cestou necestou, a tak na zvěř nezůstává ani kousek klidného místečka. To vše dohromady jsou příčiny úbytku zvěře. Obávám se, že ten úbytek bude dál pokračovat. Jaksi zapomínáme, že nežijeme sami na světě a potom se divíme, kdeže jsou, kam se zvířata ztrácejí. A pytláci? To je samostatná kapitola není na ně správný postih a tak můžete často za šera vidět auta, která slídí potmě, beze světel, po cestách mezi poli. Padne tlumená rána a druhý den jen pár kapek barvy na nástřelu ukazuje, co se tu odehrálo. Jo, není už myslivost co bývala. Jeden můj známý, bývalý myslivec, označuje nynější lovce slovem bouchalové. Nedá se jim ale upřít, že se o zvěř starají. To teda se jim musí přiznat! Co je to stojí času a snažení ve svém volném čase, když chovají ve voliéře bažantíky a vypouštějí je zpět do přírody! Nebýt jejich obětavé dobrovolné práce, tak by to asi už vypadalo s tou naší zvířenou o poznání hůř! A nejsou to jen chovy, je to i stálá starost o zásypy, liz nebo o výsadbu stromových porostů! Všímáte si, jak pomalu stromy ustupují lidem? Kácí se, ale málokdo vysazuje. Naši myslivci sázejí, ano. Tak všem těmhle obětavým členům cechu Hubertova i těm bouchalům je třeba poděkovat za jejich velmi záslužnou práci. Víte, všem, protože bez nich by už tahle naše těžce zkoušená příroda vypadala úplně jinak k horšímu. A tak jim přeju do toho dalšího roku vše nej a končím tím známým - lovu zdar a za rok nashledanou!

Ilustrační Foto - Vladimír Melvald

Vladimír Melvald, Miskovice

• Předchozí
• Následující