Téma: řidiči bez viny (Kutnohorský deník)

Zkušený myslivec ze Staré Hutě připojil pár rad a svých zkušeností k článku

V jednom sobotním čísle Kutnohorského deníku v rubrice Čtenáři sobě publikoval Jaroslav Krenauer z Nové Lhoty své zkušenosti a úvahy v tématickém příspěvku: řidiči bez viny. Dovoluji si jako dlouholetý řidič a také zkušený myslivec připojit několik poznatků k tomuto tématu. Asi nejpodstatnější otázkou, proč zvěř, ať již drobná, nebo velká (spárkatá i šelmy), přes komunikace přechází, jsou důvody, které ji k tomuto konání vedou. Mohou to být důvody k zajištění atraktivní potravy, hledání úkrytu, útěk před nepřítelem, který zvěř pronásleduje, u spárkaté pak i migrace v době říje. Přestože zvěř neuvažuje logickým myšlenkovým pochodem, ale řídí se jednáním pudovým, lze v jejím chování vypozorovat určitá pravidla a souvislosti. Panuje-li v přírodě relativní klid, zvěř dodržuje takzvané pastevní cykly, to je čas, kdy vyhledává a přijímá potravu. Některé druhy zvěře se vyznačují samotářským způsobem života, jiné žijí v tlupách, hejnech i v párech.

Lesní zvěř striktně dodržuje pravidla

Při způsobu života ve skupinách panují určitá pravidla, která jsou dospělou zvěří striktně dodržována a mláďata jsou učena se těmto pravidlům přizpůsobovat. Tlupu, která se skládá ze zvěře holé (to je mláďat, samičí zvěře a ročních a někdy i starších samečků), vede nejzkušenější srna, laň, muflonka, která dbá na bezpečnost, určuje místo k odpočinku, dobu přijímání potravy, zkrátka tlupu řídí. V současné době, kdy neleží sněhová pokrývka, zvěř spásá zelenou hmotu ozimů, řepky, ale i zaschlé přirozené vegetace, to je maliní, ostružiní, borůvčí, pupeny listnatých dřevin, okusuje mladou kůru z listnáčů i ovocných dřevin, prostě to co příroda v současné době nabízí. Za dobré viditelnosti, příznivého větru a dalších normálních okolností zvěř nepovažuje motorové vozidlo, které se pohybuje po komunikaci bez rušivých jevů (zastavování, přerušované svícení, bouchání dveří) za nepřítele, často na něj nereaguje vůbec nebo jen zvednutím hlavy. Po přejetí vozidla se zvěř zklidní a paství se dál. Jiná situace nastává, když je zvěř při pastvě nebo odpočinku vyplašena nebo napadena.

Útok škodné zvěře bývá zničující

Pokud je nebezpečí zvěří zpozorováno s dostatečným předstihem, i útěk má svá pravidla. Nejhorší situace nastane, když na zvěř zaútočí znenadání skupina - smečka škodné. Je-li v blízkosti a v nepřehledném terénu (houštiny, vzrostlé polní kultury po obou stranách vozovky), frekventovaná silnice, zejména v dopravních špičkách, bývá střet zvěře s motorovým vozidlem často příběhem posledním. A bohužel nejen pro zvěř, ale často i pro posádku motorového vozidla. Jsou-li zhoršené podmínky viditelnosti (déšť, mlha, sněžení), noční dlouhé jízdy v přehuštěném silničním provozu, měl by si každý řidič před svojí účastí v koloběhu silničního provozu znovu nechat projít hlavou všechno, co ho během cesty může potkat. Opatrnosti nikdy nezbývá a pozdě je bycha honiti. Řady pomníčků kolem silnic jsou němými svědky často zbytečných zmařených životů. Teď už se jen vracím k radě pana Krenauera z Nové Lhoty: předvídat a šetřit plynem.
Přeji hodně kilometrů bez nehod.

Foto - Jaroslav Krenauer

Vladimír Zeman, Stará Huť