Z postrachu lesa se vyklubal domácí mazlíček (Olomoucký deník)

Prostějovsko
Urostlá samice divočáka, která koncem února vyděsila v lese na Konicku výletníky, je domácím mazlíčkem. S bachyní zažili chvilky hrůzy tři dospělí a dítě. Jednomu z návštěvníků lesa, který nestačil vyšplhat na strom jako jeho partnerka s dcerkou, několikrát narazila rypákem do nohou. "Loučil jsem se životem," popsal tehdy své dojmy.
"To jen Terezka žebronila o piškot," chechtal se nimrod Leoš Vávra, když se nedávno o události dozvěděl. Bachyni Terezku dostal před třemi lety od kolegů myslivců jako odrostlejší sele. "Mléko Terka v té době již nepotřebovala, tak jsme ji s manželkou Kristýnou krmili převážně šroty pro domácí vepře," vzpomínal.
Manželé prasnici rádi přilepšili i nějakou tou dobrotou, a od té doby proto miluje piškoty. "Spořádá jich pytle," tvrdí Vávra s tím, že když si s bachyní zajdou na procházku do lesa, vidí viset houbaře na větvích poměrně často.

Terezu už znají

Že mu bachyni někdo z myslivců střelí, nemá Leoš Vávra strach. "Dříve jsme ji stříkali barevným sprejem přes hřbet, ale teď už ji všichni nimrodi z okolí znají. Přesto ale Terezu se selaty v noci, kdy se divočáci loví, zavíráme do chlívku," dodal Vávra.
Tereza byla odjakživa velká kamarádka s loveckým psem. Vyrůstali spolu, hráli si a společně i usínali. Jejich vztah se ale časem změnil. "Terku někde v lese potkal kanec a tak vrhla pět selat, která si úzkostlivě hlídala. Se psem se začali nesnášet, tak je teď musíme držet odděleně,“ říká Vávra.
Selata jsou dnes už pořádní mackové, v kohoutku jsou jen o pár centimetrů menší než jejich matka. „Pojmenovanou máme jen jednu bachyňku, říkáme jí Zuzka," podotkl Vávra s tím, že ji snadno rozeznají podle tmavé skvrny na boku.
Je prý dost dobře možné, že prasnice bude mít co nevidět další selata. Toho, že se u jejich domu budou za pár let motat desítky napůl ochočených divočáků, se ale neobává. "Starší selata se nejspíš rozprchnou do lesů," myslí si myslivec.
Adoptivní otec stádečka divočáků Leoš Vávra doporučuje všem, aby zvířata respektovali. Zbytečná odvaha a důvěrnosti nejsou v případě divočáků na místě. Zdá se tedy, že nejlepší pohled na Terezu je opravdu z korun stromů.