Janda: Pokuty se jen těžko vybírají (Rakovnický deník)
- Napsal Bavor
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Poslední pytláci zaútočili na Lánskou oboru před čtyřmi lety Lány
Dnes máte tu výjimečnou možnost potkat se potřetí a naposledy s ředitelem Lesní správy Lány Jiřím Jandou.
* Můžete nám říci něco o starém hradu Jivno?
Byl hlídacím hradem jedné z přístupových cest, které vedly ku Praze. Když se vrátíme několik století zpátky, zjistíme, že všude kolem byly krásné, hluboké lesy. V místech kde je dnes Klíčavská přehrada, která je součástí Lánské obory, dříve tekl pouze Klíčavský potok. Podél něho vedla cesta, po které jezdily formanské vozy se zbožím ku Praze a ty byly přepadávány loupežníky. Na kopci v lese nad potokem a tudíž nad cestou byl hrad Jivno. Rytíř, který vlastnil tento hrad, měl za úkol stezku hlídat. Historicky známým byl rytíř Zajíc. Přestože to neměl úplně "v náplni práce", chyceného lapku pověsil, aniž se kohokoli prosil o svolení. Když se zvěst o popravách dostala až k samotnému císaři, bylo mu řečeno: "Ty, ty ty! Měl ses Nás alespoň zeptat, Nás císaře, jestli ti to povolíme." Rytíř Zajíc to odkýval, ale stejně věšel lapky dál. Takže se tím pádem jednalo o poměrně bezpečnou stezku ku Praze. Mám za to, že by se to hodilo v některých případech i v této době. Dnes už na místě, kde stával hrad, je asi patnáct až dvacet kamenů, které svým uspořádání naznačují, že tam v minulosti mohlo něco být. Řeknu to tak. Když víte, že by tam ten hrad měl být, tak si dokážete představit velikost, když to ale nevíte, tak to místo přejdete a nic nezaznamenáte. Souvisí s tím ale jedna nepříjemnost. V turistických mapách a i v dalších materiálech je stále vzpomínána zřícenina hradu Jivno. Když lidé mají v turistické mapě zakresleno Jivno, tak se tvrdošíjně dožadují vstupu do obory. Vzhledem k tomu, že to místo leží někde uprostřed obory, tak to pochopitelně není možné. Nehledě k tomu, že tam skutečně, obzvláště v létě, když je vše zarostlé, není nic vidět. Přesto se Jivno neustále objevuje i na nových mapách a upřímně řečeno, mne to zlobí. Je zajímavé, že se na mapu zakreslí hrad Jivno, ale už tam nikdo nezakreslí oborní plot. Neobjeví se tam tedy, že se jedná o uzavřený prostor. Napříč oboru historicky vedou různé cesty. Ty se na turistických mapách také objevují. Nejsou sice značeny jako turistické, ale jestliže dotyčný turista uvidí cestu na mapce, tak ho celkem logicky napadne, že by mohl po té cestě jít. Zvláště pokud tam uvidí křížečkem označenou zříceninu hradu Jivno. To mi připadá trochu nefér. Jedna poznámka. Našel jsem na webových stránkách před čtyřmi lety, že bylo velmi sportovní mezi turisty dostat se na Jivno, a úplně nejlepší bylo přespat tam, aniž jsou u toho chyceni. Udělali jsme proto určitá opatření a mohu říct, že tato zvláštní činnost ustala.
* Co obora a pytláctví?
Poslední pytláky jsme chytili před čtyřmi roky. Od té doby je klid. Pytláctví je otřesnou záležitostí především tehdy, když jde dotyčnému jen o trofej. Představte si, že najdete zdravý kus v plné síle, zabitý a bez hlavy. Například v jeden moment jsme v oboře našli deset mrtvých daňků s uřezanými hlavami zabitými během dvou nocí. Tehdy jsme si řekli dost a udělali rázné zabezpečení. V krátkém čase se nám podařilo ve spolupráci s policií ve dvě hodiny v noci chytit dva pytláky. Člověk, který střílel, měl naprosto úžasné vybavení s nočním viděním a speciálně vyrobenou drahou flintou zhotovenou právě pro tyto účely na míru. Zajímavé je, že byl jeden z nejbohatších lidí z Prahy. Pytlačinu měl jako adrenalinový sport.
* Neuvažujete o určitém bezpečnostním kamerovém systému?
To nelze udělat. To lze jen v ZOO, kde můžete monitorovat jednotlivé výběhy zvířat z různých stran. V přírodě, kde jsou obtížné terény, hluboké strže, prudké svahy, louky, to nelze. Pokrýt celé území si ani nedokáži představit, nehledě na to, jak finančně náročné by to bylo.
* Co pokuty?
Pokutovat lidi můžeme, ale velmi těžko se to realizuje. Tady existuje sice zákon o lesní a myslivecké stráži. Zákon na to, že máte právo člověka zastavit, legitimovat a případně i pokutovat, ale je to téměř nevymahatelná záležitost. Když si uvědomíte, jak se lidé často chovají k policistům, přestože jsou představiteli zákona, tak jak se leckdo může chovat k nám? A to i přestože máme oporu v zákoně. To jsou nepublikovatelné věci, co často vyslechneme. My nemáme možnost člověka, kterého chytíme v lese a který nám místo zaplacení pokuty vynadá a odchází, násilím zastavit. Zákon je sice na světě, ale zejména z důvodu výše pokuty velmi obtížně realizovatelný. Totéž se děje, když začnou růst houby, to mám pak poměrně neklidné dny. Lidi mají pocit, že v oboře rostou houby větší a je jich víc, což je samozřejmě nesmysl. Přestože je vykazujeme z obory i za pomoci policie, tak to lidé stále zkouší. Dovolím si prostřednictvím Vašich novin apelovat alespoň na ty slušné -prosím neztěžujte nám práci tím, že se snažíte dostat do míst, která jsou uzavřena!
Více informací o oboře naleznete na: www.lslany.cz.
Dnes máte tu výjimečnou možnost potkat se potřetí a naposledy s ředitelem Lesní správy Lány Jiřím Jandou.
* Můžete nám říci něco o starém hradu Jivno?
Byl hlídacím hradem jedné z přístupových cest, které vedly ku Praze. Když se vrátíme několik století zpátky, zjistíme, že všude kolem byly krásné, hluboké lesy. V místech kde je dnes Klíčavská přehrada, která je součástí Lánské obory, dříve tekl pouze Klíčavský potok. Podél něho vedla cesta, po které jezdily formanské vozy se zbožím ku Praze a ty byly přepadávány loupežníky. Na kopci v lese nad potokem a tudíž nad cestou byl hrad Jivno. Rytíř, který vlastnil tento hrad, měl za úkol stezku hlídat. Historicky známým byl rytíř Zajíc. Přestože to neměl úplně "v náplni práce", chyceného lapku pověsil, aniž se kohokoli prosil o svolení. Když se zvěst o popravách dostala až k samotnému císaři, bylo mu řečeno: "Ty, ty ty! Měl ses Nás alespoň zeptat, Nás císaře, jestli ti to povolíme." Rytíř Zajíc to odkýval, ale stejně věšel lapky dál. Takže se tím pádem jednalo o poměrně bezpečnou stezku ku Praze. Mám za to, že by se to hodilo v některých případech i v této době. Dnes už na místě, kde stával hrad, je asi patnáct až dvacet kamenů, které svým uspořádání naznačují, že tam v minulosti mohlo něco být. Řeknu to tak. Když víte, že by tam ten hrad měl být, tak si dokážete představit velikost, když to ale nevíte, tak to místo přejdete a nic nezaznamenáte. Souvisí s tím ale jedna nepříjemnost. V turistických mapách a i v dalších materiálech je stále vzpomínána zřícenina hradu Jivno. Když lidé mají v turistické mapě zakresleno Jivno, tak se tvrdošíjně dožadují vstupu do obory. Vzhledem k tomu, že to místo leží někde uprostřed obory, tak to pochopitelně není možné. Nehledě k tomu, že tam skutečně, obzvláště v létě, když je vše zarostlé, není nic vidět. Přesto se Jivno neustále objevuje i na nových mapách a upřímně řečeno, mne to zlobí. Je zajímavé, že se na mapu zakreslí hrad Jivno, ale už tam nikdo nezakreslí oborní plot. Neobjeví se tam tedy, že se jedná o uzavřený prostor. Napříč oboru historicky vedou různé cesty. Ty se na turistických mapách také objevují. Nejsou sice značeny jako turistické, ale jestliže dotyčný turista uvidí cestu na mapce, tak ho celkem logicky napadne, že by mohl po té cestě jít. Zvláště pokud tam uvidí křížečkem označenou zříceninu hradu Jivno. To mi připadá trochu nefér. Jedna poznámka. Našel jsem na webových stránkách před čtyřmi lety, že bylo velmi sportovní mezi turisty dostat se na Jivno, a úplně nejlepší bylo přespat tam, aniž jsou u toho chyceni. Udělali jsme proto určitá opatření a mohu říct, že tato zvláštní činnost ustala.
* Co obora a pytláctví?
Poslední pytláky jsme chytili před čtyřmi roky. Od té doby je klid. Pytláctví je otřesnou záležitostí především tehdy, když jde dotyčnému jen o trofej. Představte si, že najdete zdravý kus v plné síle, zabitý a bez hlavy. Například v jeden moment jsme v oboře našli deset mrtvých daňků s uřezanými hlavami zabitými během dvou nocí. Tehdy jsme si řekli dost a udělali rázné zabezpečení. V krátkém čase se nám podařilo ve spolupráci s policií ve dvě hodiny v noci chytit dva pytláky. Člověk, který střílel, měl naprosto úžasné vybavení s nočním viděním a speciálně vyrobenou drahou flintou zhotovenou právě pro tyto účely na míru. Zajímavé je, že byl jeden z nejbohatších lidí z Prahy. Pytlačinu měl jako adrenalinový sport.
* Neuvažujete o určitém bezpečnostním kamerovém systému?
To nelze udělat. To lze jen v ZOO, kde můžete monitorovat jednotlivé výběhy zvířat z různých stran. V přírodě, kde jsou obtížné terény, hluboké strže, prudké svahy, louky, to nelze. Pokrýt celé území si ani nedokáži představit, nehledě na to, jak finančně náročné by to bylo.
* Co pokuty?
Pokutovat lidi můžeme, ale velmi těžko se to realizuje. Tady existuje sice zákon o lesní a myslivecké stráži. Zákon na to, že máte právo člověka zastavit, legitimovat a případně i pokutovat, ale je to téměř nevymahatelná záležitost. Když si uvědomíte, jak se lidé často chovají k policistům, přestože jsou představiteli zákona, tak jak se leckdo může chovat k nám? A to i přestože máme oporu v zákoně. To jsou nepublikovatelné věci, co často vyslechneme. My nemáme možnost člověka, kterého chytíme v lese a který nám místo zaplacení pokuty vynadá a odchází, násilím zastavit. Zákon je sice na světě, ale zejména z důvodu výše pokuty velmi obtížně realizovatelný. Totéž se děje, když začnou růst houby, to mám pak poměrně neklidné dny. Lidi mají pocit, že v oboře rostou houby větší a je jich víc, což je samozřejmě nesmysl. Přestože je vykazujeme z obory i za pomoci policie, tak to lidé stále zkouší. Dovolím si prostřednictvím Vašich novin apelovat alespoň na ty slušné -prosím neztěžujte nám práci tím, že se snažíte dostat do míst, která jsou uzavřena!
Více informací o oboře naleznete na: www.lslany.cz.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.
