Stádo divokých koní si zvyká na zimní Josefovské louky (5plus2)

Ochránci přírody už mají v držení skoro polovinu vzácných luk u Josefova. Kromě vzácných ptáků či hmyzu se tam čerstvě zabydlují i divocí koně.
 
JAROMĚŘ-JOSEFOV
Ornitologové v Jaroměři a jejich příznivci si plní sen o vlastním kousku přírody pro vodní ptáky. Díky tomu se před dvanácti lety zrodila myšlenka na ptačí park Josefovské louky při řece Metuji, který je dnes domovem i pro vzácné druhy, například chřástaly nebo jeřáby popelavé. Nejnovějším přírůstkem jsou divocí exmoorští koně, kteří pomáhají s údržbou této nevládní rezervace. Nově do stáda přibyl jeden další mladý hřebec, takže se jich tu pase už šest.

Jediný incident
"Na Josefovské louky přicházejí hlavně místní lidé a ti se naučili, jak se ke koním mají chovat, že je nemají krmit. Zaznamenali jsme jen jeden incident, že někdo hodil koním do ohrady zeleninu. I proto, aby koně měli klid, jsme je umístili do špice luk ohraničené vodními toky. Ostrov je dost zvodnělý, takže to část lidí odrazuje, ale mohou se přijít podívat po valu Nové Metuje. Chceme koně udržet v divokém stavu. Josefovské louky jsou hlavně určené ptákům, v době hnízdění si ani nepřejeme, aby po těchto možných hnízdištích proudili návštěvníci, dokonce třeba se psy," vysvětluje správce ptačího parku Břeněk Michálek. Nejstarší plemeno koní exmoorský pony zapůjčil spolek Česká krajina v lednu ze stáda v bývalém vojenském prostoru v Milovicích nejen do Josefova, ale i na hradeckou Plachtu. Ochránci přírody jsou s nimi spokojeni, protože dokážou spást rostliny na minimum, což by se mělo zamlouvat bahňákům.
Stádo se po prvních potyčkách sžilo s novým členem. Z aklimatizační ohrady už koně přešli do šestihektarového výběhu, jeho druhá část zhruba o třech hektarech se teprve bude dokončovat. "Umístíme je tam, kde nehnízdí ptáci a kde mohou vzniknout pěkné louky. Koně nám pomohou s tímto zanedbaným územím, které jsme teprve nedávno vykoupili," doplňuje správce.

Ptáci již přilétají
Do ptačího parku se dá zajít na exkurzi nebo na výlet. Už teď začíná ožívat jarním tahem ptáků. Objevilo se tam třináct čejek chocholatých, zimovali tam dva chřástali vodní, ornitologové zaznamenali také výra velkého.
Celkem tu ochránci přírody pozorovali 166 ptačích druhů, přibylo obojživelníků i hmyzu. Poněkud skrytě žijí v sezoně na loukách bahňáci jako chřástalové nebo čejky. Před dvěma lety se tu pokusili zahnízdit jeřábi popelaví, ale vejce neměli. O některých zimách se tam objevují i kalousi pustovky, kteří na léto odlétají do tundry. Za největší úspěch ornitologové pokládají téměř jisté hnízdění chřástala kropenatého, který žije v republice na málo místech. Potřebuje vlhké louky s kalužemi.
Soukromému ptačímu parku se daří i pokud jde o pozemky. Drobní dárci se skládají po stokorunách, aby Česká společnost ornitologická (ČSO) mohla koupit od soukromých majitelů další pozemky. Naposledy začátkem roku vykoupila 1,5 hektaru za víc než 260 tisíc korun a usiluje o další. Nyní tak vlastní nebo spoluvlastní skoro 33 hektarů z celkem 76 hektarů zamýšleného ptačího parku.
"Území mezi Starou a Novou Metují je rozparcelováno na poměrně malé pozemkové parcely, které mají vesměs soukromé vlastníky. Je to několik stovek lidí, pozemky se různě dědí a je často problém vůbec dohledat majitele. Na jedné straně jsou lidé, kteří nám pozemky poskytnou třeba i za symbolickou cenu, ale pak jsou jiní, kteří nám je v žádném případě prodat nechtějí. Než se to povede, trvají taková jednání i několik let," popisuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Stovky podporovatelů
Park by se podle něj neobešel bez stovek podporovatelů, protože spolek nemá velkého sponzora a na pořízení pozemků neexistují žádné dotace. Když vyzve dárce po internetu, lidé reagují nadšeně. "Když jsme bydleli ve Velké Británii, podporovali jsme Worcestershire Wildlife Trust, teď nás potěšilo, že něco podobného existuje i v České republice," poznamenává Iveta Němcová k svému několikatisícovému daru.
Pro ptačí park je přitom zásadní hospodařit na vlastních plochách. Jen na nich například ochranáři mohli vyhloubit dvacet různě velkých tůní, které slouží třeba vodním broukům, žábám a dalším druhům, jimiž se pak živí ptáci. Loni vybudovali i větší vodní plochu s mělkým odstupňovaným dnem, takzvaný ptačník, do nějž už voda sama prosákla. Potíž je, že zatím na části luk zemědělci sečou trávu obvyklými způsoby dvakrát ročně, což neprospívá rozmnožovacímu cyklu některých cenných motýlů.

Unikátní systém
Ornitologové vybrali místo pro park kvůli unikátnímu starému závlahovému systému, který dokáže zadržovat vodu v krajině. Před sto lety majitelé luk v nivě usilovali o větší výnosy. Proto vybudovali systém Závlaha Metuje, jehož stavba začala v letech 1902 až 1912 a dokončena byla v období 1930 až 1932. Ochranáři systém opravili před šesti lety, poprvé louky zavlažili v roce 2014. Mají povolení napustit je vodou třikrát do roka. Regulování vody teď však narušují bobři, takže ze Staré Metuje proniká na luka voda, i když je systém uzavřen.
Přírodě to svědčí. "Podle všech ukazatelů, které sledujeme, se ukazuje celkem jednoznačně, že tato práce má smysl. Například tu žije náš největší vodní brouk vodomil černý i řada dalších méně nápadných, ale vzácnějších druhů. Dalším příkladem je ropucha zelená. Tyto žáby se zde objevily znenadání ve chvíli, kdy jsme strhávali drn jako potravní prostor pro bahňáky. Žáby na to okamžitě zareagovaly, usadily se tam a nyní jich je už docela pěkná populace," chválí ornitolog Vermouzek.
Zájemci mohou pomoci vlastními silami Josefovským loukám už v sobotu 10. března od 9 hodin při celodenním úklidu. Zdatní muži a ženy se postarají o vyřezané nálety uvnitř parku, zapotřebí jsou holínky. Rodiny s dětmi se vydají sbírat odpadky do okolí josefovské pevnosti.