Už jsme si zvykli na časté policejní kontroly požívání alkoholu na honech (Kutnohorský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Kutná Hora
V šestadvacátém on-line rozhovoru Kutnohorského deníku odpovídal na vaše otázky předseda Okresního mysliveckého spolku v Kutné Hoře Jaroslav Syrový.
* Máte problémy s pytláky?
Prokázaných případů je málo. Víme o tom, že v honitbách se pohybují auta, ze kterých padají rány, někdy se najdou vývrhy nebo deky z ulovené zvěře. Za pytláctví se považuje třeba i převážení sražené zvěře na silnici, pokud není označena plombou. Tu může dát jen myslivec z honitby, odkud zvěř pochází.
* Co udělaly dvě mírné zimy se stavem lesní zvěře v regionu?
Určitě měl takový průběh zimy kladný vliv jak na početní tak kondiční stav zvěře. U některých druhů takový vývoj vítáme, u černé zvěře však hrozí její přemnožení a následně vznik neúnosných škod na zamědělských kulturách.
* Jak vycházejí příznivci Hubertova cechu s policisty?
Předpokládám, že většinou dobře. Zvykli jsme si na časté kontroly požívání alkoholu na honech, naopak často nás policie žádá o pomoc při odstranění sražené zvěře ze silnic.
* Ve které denní a celoroční době by se měli motoristé především soustředit na to, aby jim pod kola nevběhla například srna? Co lze řidičům doporučit?
Kritická doba je při soumraku a ráno při rozednívání, kdy zvěř vychází a nebo se vrací z pastvy. Pozor si dávejte hlavně při jízdě podle lesa nebo pole s nějakou atraktivní plodinou, jako je řepka či jetel. Pokud se zvěř blíží k silnici, je dobře viditelný odraz očí ve světlech reflektoru.
* Jaká je celoroční náplň práce myslivce?
Na jaře se jedná o spoustu brigád - sázení lesa, pomoc zemědělcům na polích, čištění krmných zařízení, obdělávání zvěřních políček. V létě je to ošetřování vysazených lesních kultur, ochrana mláďat zvěře před predátory. Na podzim máme hlavní loveckou sezonu a začínáme se zimním přikrmováním. I lov je důležitá součást myslivosti, při které by ale neměla být ohrožena existence žádného živočišného druhu.
* Čím mohou návštěvníci lesa nejvíce naštvat myslivce?
Když jezdí po lese na terenních motorkách, ničí myslivecká zařízení, volně pouští psy hlavně v zimě v místech, kde se zvěř soustřeďuje.
* Jak vycházejí myslivci se zemědělci?
Většinou dobře, protože myslivci chodí zemědělcům často pomáhat, na oplátku dostanou odpadní krmivo pro zvěř. Lovem redukují zvěř, která se živí na polích a tím stavy zvěře udržují na přijatelné výši. Problémy nastávají v posledních letech v místech, kde se přemnožila černá zvěř a páchá velké škody na polích a loukách. Tam dochází k vymáhání náhrad, někdy i soudní cestou.
* Jak to obecně vypadá s členskou základnou mysliveckých sdružení, není to na vymření? Snažíte se podchytit mladé lidi?
Je pravda, že stárneme, průměr je mnohdy i hodně nad padesát let. Do kurzu, které pořádáme, většinou přichází synové nebo i dcery myslivců. Mládež má dnes jiné zájmy. Bohužel se těžko nachází myslivec, který by se věnoval dříve tak častým kroužkům mladých přátel myslivosti.
* Existují nějaké případy, že se myslivci ze sousedních honiteb snaží nalákat zvěř do svého revíru? Je to vůbec nějak možné?
Na lepší krmení se zvěř stáhne i z větší dálky.
* Mému kamarádovi zastřelili myslivci u Prahy před očima psa. Jak se proti tomu vůbec bránit? Přece když psa pustím na poli, nikomu neubližuje. Rozlišujete vůbec mezi plemeny, které se tam volně pohybují?
V zákonu o myslivosti je přesně popsáno, kdo a za jakých podmínek smí psa usmrtit. Pokud nebyly tyto podmínky naplněny, můžete oznámit případ na odbor životního prostředí pověřené obce, nebo policii. V honitbě by pes neměl být volně puštěn, myslivec ho ale nesmí jen tak zastřelit. Chovatelé psů by se měli domluvit s myslivci , kde v honitbě své psy mohou volně pouštět, aby nedocházelo ke konfliktům.
* Proč uměle odchováváte bažanty a kačeny, když je ke konci roku stejně všechny postřílíte? A ještě se při tom někteří myslivci hezky usmívají.
Je pravda, že asi větší část je na podzim ulovena, ale každý myslivec v určité životní etapě je více lovcem a více se u něj projeví lovecké pudy zděděné po předcích. Většina z nás se ale obrátí na chovatele a přírodě vše vrací v podobě ochrany přírody. Myslím si, že myslivecká organizace málo hovoří o ochraně přírody a více dělá. Část zvěře, u bažanta všechny slepice, zůstává v honitbě pro posílení divoké populace.
* Jaké je to za trnkovým keřem?
Nevím.
* Považujete osobně využití lišek při norování za trápení zvířat, nebo se kolem toho dělá na politické scéně zbytečný humbuk?
Je pravda, že velká část lišek je ulovena za pomoci norníků, takže by měli mít možnost si tuto situaci vyzkoušet, než se dostanou s liškou do kontaktu v přírodní noře. Nemyslím si ale, že by to mělo být formou nějakého "tyjátru" před zraky početné kolony přihlížejících.
* Ještě vás baví funkce předsedy okresního mysliveckého spolku? Nehledáte nástupce? Je to placená nebo dobrovolná funkce?
Jsou situace, kdy mě to již skutečně nebaví a rád bych příští rok, kdy završím deset let ve funkci, předal pomyslné žezlo svému nástupci. Přihlaste se. Je to dobrovolná funkce.
Jaroslav Syrový
věk: 51 let; stav: ženatý, 2 děti; bydliště: Solopysky; vzdělání: vysokoškolské (Vysoká škola zemědělská v Praze); koníčky: myslivost; oblíbená hudba: každá dobrá - vážná, pop i cimbálovka; oblíbené jídlo: maso na všechny způsoby; oblíbené pití: pivo, víno, voda
Kompletní rozhovor najdete na internetové adrese: www.kutnohorsky.denik.cz/onlinesyrovy
V šestadvacátém on-line rozhovoru Kutnohorského deníku odpovídal na vaše otázky předseda Okresního mysliveckého spolku v Kutné Hoře Jaroslav Syrový.
* Máte problémy s pytláky?
Prokázaných případů je málo. Víme o tom, že v honitbách se pohybují auta, ze kterých padají rány, někdy se najdou vývrhy nebo deky z ulovené zvěře. Za pytláctví se považuje třeba i převážení sražené zvěře na silnici, pokud není označena plombou. Tu může dát jen myslivec z honitby, odkud zvěř pochází.
* Co udělaly dvě mírné zimy se stavem lesní zvěře v regionu?
Určitě měl takový průběh zimy kladný vliv jak na početní tak kondiční stav zvěře. U některých druhů takový vývoj vítáme, u černé zvěře však hrozí její přemnožení a následně vznik neúnosných škod na zamědělských kulturách.
* Jak vycházejí příznivci Hubertova cechu s policisty?
Předpokládám, že většinou dobře. Zvykli jsme si na časté kontroly požívání alkoholu na honech, naopak často nás policie žádá o pomoc při odstranění sražené zvěře ze silnic.
* Ve které denní a celoroční době by se měli motoristé především soustředit na to, aby jim pod kola nevběhla například srna? Co lze řidičům doporučit?
Kritická doba je při soumraku a ráno při rozednívání, kdy zvěř vychází a nebo se vrací z pastvy. Pozor si dávejte hlavně při jízdě podle lesa nebo pole s nějakou atraktivní plodinou, jako je řepka či jetel. Pokud se zvěř blíží k silnici, je dobře viditelný odraz očí ve světlech reflektoru.
* Jaká je celoroční náplň práce myslivce?
Na jaře se jedná o spoustu brigád - sázení lesa, pomoc zemědělcům na polích, čištění krmných zařízení, obdělávání zvěřních políček. V létě je to ošetřování vysazených lesních kultur, ochrana mláďat zvěře před predátory. Na podzim máme hlavní loveckou sezonu a začínáme se zimním přikrmováním. I lov je důležitá součást myslivosti, při které by ale neměla být ohrožena existence žádného živočišného druhu.
* Čím mohou návštěvníci lesa nejvíce naštvat myslivce?
Když jezdí po lese na terenních motorkách, ničí myslivecká zařízení, volně pouští psy hlavně v zimě v místech, kde se zvěř soustřeďuje.
* Jak vycházejí myslivci se zemědělci?
Většinou dobře, protože myslivci chodí zemědělcům často pomáhat, na oplátku dostanou odpadní krmivo pro zvěř. Lovem redukují zvěř, která se živí na polích a tím stavy zvěře udržují na přijatelné výši. Problémy nastávají v posledních letech v místech, kde se přemnožila černá zvěř a páchá velké škody na polích a loukách. Tam dochází k vymáhání náhrad, někdy i soudní cestou.
* Jak to obecně vypadá s členskou základnou mysliveckých sdružení, není to na vymření? Snažíte se podchytit mladé lidi?
Je pravda, že stárneme, průměr je mnohdy i hodně nad padesát let. Do kurzu, které pořádáme, většinou přichází synové nebo i dcery myslivců. Mládež má dnes jiné zájmy. Bohužel se těžko nachází myslivec, který by se věnoval dříve tak častým kroužkům mladých přátel myslivosti.
* Existují nějaké případy, že se myslivci ze sousedních honiteb snaží nalákat zvěř do svého revíru? Je to vůbec nějak možné?
Na lepší krmení se zvěř stáhne i z větší dálky.
* Mému kamarádovi zastřelili myslivci u Prahy před očima psa. Jak se proti tomu vůbec bránit? Přece když psa pustím na poli, nikomu neubližuje. Rozlišujete vůbec mezi plemeny, které se tam volně pohybují?
V zákonu o myslivosti je přesně popsáno, kdo a za jakých podmínek smí psa usmrtit. Pokud nebyly tyto podmínky naplněny, můžete oznámit případ na odbor životního prostředí pověřené obce, nebo policii. V honitbě by pes neměl být volně puštěn, myslivec ho ale nesmí jen tak zastřelit. Chovatelé psů by se měli domluvit s myslivci , kde v honitbě své psy mohou volně pouštět, aby nedocházelo ke konfliktům.
* Proč uměle odchováváte bažanty a kačeny, když je ke konci roku stejně všechny postřílíte? A ještě se při tom někteří myslivci hezky usmívají.
Je pravda, že asi větší část je na podzim ulovena, ale každý myslivec v určité životní etapě je více lovcem a více se u něj projeví lovecké pudy zděděné po předcích. Většina z nás se ale obrátí na chovatele a přírodě vše vrací v podobě ochrany přírody. Myslím si, že myslivecká organizace málo hovoří o ochraně přírody a více dělá. Část zvěře, u bažanta všechny slepice, zůstává v honitbě pro posílení divoké populace.
* Jaké je to za trnkovým keřem?
Nevím.
* Považujete osobně využití lišek při norování za trápení zvířat, nebo se kolem toho dělá na politické scéně zbytečný humbuk?
Je pravda, že velká část lišek je ulovena za pomoci norníků, takže by měli mít možnost si tuto situaci vyzkoušet, než se dostanou s liškou do kontaktu v přírodní noře. Nemyslím si ale, že by to mělo být formou nějakého "tyjátru" před zraky početné kolony přihlížejících.
* Ještě vás baví funkce předsedy okresního mysliveckého spolku? Nehledáte nástupce? Je to placená nebo dobrovolná funkce?
Jsou situace, kdy mě to již skutečně nebaví a rád bych příští rok, kdy završím deset let ve funkci, předal pomyslné žezlo svému nástupci. Přihlaste se. Je to dobrovolná funkce.
Jaroslav Syrový
věk: 51 let; stav: ženatý, 2 děti; bydliště: Solopysky; vzdělání: vysokoškolské (Vysoká škola zemědělská v Praze); koníčky: myslivost; oblíbená hudba: každá dobrá - vážná, pop i cimbálovka; oblíbené jídlo: maso na všechny způsoby; oblíbené pití: pivo, víno, voda
Kompletní rozhovor najdete na internetové adrese: www.kutnohorsky.denik.cz/onlinesyrovy
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.