Pomohou dudkům, postaví dudníky a obnoví původní louky (Právo)

Lidé znají zástupce ptačího druhu dudek chocholatý ani ne tak podle jeho nápaditého vzhledu, ale spíše jen podle pořekadla "spát tvrdě jako dudek". Tento zástupce ptačí říše s výraznou chocholkou na hlavě, která mu zčásti dala jméno, je nedílnou součástí české a moravské krajiny.

V republice žije zhruba 70 až 120 párů dudků, kteří začínají být velmi vzácní. Pomoci se jim rozhodli ornitologové ze Zoo Brno spolu s ochránci přírody.
Na jihu Moravy, a to v oblasti mezi Velkými Pavlovicemi a Mikulovem, vytipovali pět lokalit, v nichž chtějí obnovit na několika desítkách hektarů původní louky, které dudci potřebují k životu.
Následně na nich nainstalují budky pro tyto ptáky, jimž se říká dudníky.
Domovem dudků je stepní krajina, která byla po staletí spásána stády dobytka. S ústupem pastevectví zarostly mnohé pastviny náletovými dřevinami a nyní jsou pracně obnovovány.
Udržované louky jsou totiž nejen domovem vzácných savců či ptáků, ale rostou na nich i vstavače, sasanky, divizny či kosatce vytvářející biotopy pro hmyzí společenstva.
Obnova luk má tedy za cíl vrátit původní ráz krajině a zároveň vytvořit lepší podmínky pro dudky živící se právě hmyzem. Populace dudků je totiž podle odborníků v Česku silně ohrožena.

Chrání se zápachem
Hnízda si staví v dutinách stromů. Ornitologové spolu s ochranáři loni nainstalovali v několika lokalitách na jih od Brna patnáct budek pro dudky.
Pouze v jedné z nich se zabydlel pár těchto ptáků, což ale odborníci považují za velký úspěch. Přivedl totiž na svět čtyři mláďata.
Ochranáři očekávají, že se dudci časem zabydlí i v dalších budkách. "Nicméně stavba budek nestačí. Půjdeme ještě dál. Pokusíme se zajistit peníze na pravidelné sečení námi vybraných pozemků," řekl Právu kurátor chovu ptáků z brněnské zoo Petr Suvorov.
Zdůraznil, že posláním zoologických zahrad není zdaleka jen vystavování exotických zvířat, ale také přímá pomoc domácí přírodě. Brněnská zoo tak například dlouhodobě spolupracuje na jižní Moravě na záchraně sýčků nebo posilování kolonií syslů.
Zajímavostí je, že dudek není žádný velký spáč. Ono známé pořekadlo nemá totiž nic společného s tím, že by měl spánek raději než ostatní druhy ptáků.
Ve skutečnosti samice dudka v případě, že jsou její mláďata ohrožena, postříká hnízdo tekutinou ze svých kostrčních žláz, která velmi silně zapáchá. V tomto prostoru je pak schopna spát prý jen rodina dudků. Jinými slovy ono pořekadlo neoznačuje tvrdost dudčího spánku, ale schopnost těchto ptáků uložit se ke spánku i na velmi, velmi nepřívětivém místě.