Proč se kukačka tváří jako dravec (Právo)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Kukačka (Cuculus canorus) je ukázkový hnízdní parazit: samičky snášejí svých 15 až 20 vajec za sezónu zásadně do cizích hnízd, ponejvíce hmyzožravých ptáků. Mládě po vyklubání vyháže vejce hostitelského druhu a případně i své nevlastní sourozence. Oklamaní rodiče-pěstouni však o věčně hladového nevděčníka pečují ze všech sil dokonce ještě poté, co mladá kukačka vyletí z hnízda.
Pták dvou tváří
Kukačky jsou mazané. Proužkovanou kresbou na hrudi, protaženým tělem a tvarem křídel a ocasu připomínají malé dravce. Dokonce ještě velký Plinius Starší byl počátkem našeho letopočtu přesvědčen, že kukačka se na zimu stává krahujcem či poštolkou. Tenhle názor ale dávno předtím vyvracel už Aristoteles, který argumentoval tím, že kukačka nemá ani drápy, ani zahnutý zobák.
Mezi přírodovědci dlouho převládal názor, že krahujčí podobu si kukačky zvolily (tedy moudrá příroda jim ji přidělila) jako ochranné mimikry. Jsou totiž občas obětí právě krahujců, takže je lepší vypadat jako příslušník stejného druhu než jako potenciální oběd.
Teď se vynořilo hned několik nových vysvětlení, proč se kukačka tváří jako dravec.
Když se v lese objeví krahujec, malí ptáci se vyděsí a prchají pryč. Kukačka se ale ptáky neživí, je hmyzožravec jako její "oběti". Jí stačí, aby ptáci své hnízdo opustili jen na chvíli a ona do něj mohla nerušeně snést své jedno vejce.
Hloupé sýkorky
Tuhle teorii výstražného mimikry experimentálně ověřili ornitologové Justin Welbergen a Nicka Davies z Univerzity v Cambridge. Na stromy a keře univerzitního kampusu rozvěsili krmítka a nasadili několik párů koňader (Parus major) a modřinek (P. caeruleus). Sýkorky jsou příliš malé na to, aby o ně kukačky měly zájem, a tak tito ptáci nejsou na hnízdní parazitismus zvyklí. Vědci pak na několik větví posadili vycpané krahujce (Accipiter nisus) a kukačky a sledovali, co to se sýkorkami udělá.
Koňadry i modřinky reagovaly na krahujce stejně jako na kukačky panickým úprkem, ale když vědci sýkorám podstrčili vycpaniny kachny čírky (Anas crecca) a holubů (Columba livia), ptáčky to neplašilo - a to ani tehdy, když ornitologové holuby "vyzdobi-li" krahujčími (či kukaččími) proužky.
Kdo uteče, ten vyhraje
"Na kukačky reagovaly sýkory stejně jako na krahujce, ale ostatní druhy je nechaly v klidu," uvedl Welbergen ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society. "Malí ptáci, kteří nemají zkušenost s kukaččím parazitizmem, si tyto velké hmyzožravce mohou splést s dravcem. To by mohlo znamenat, že schopnost hostitelských druhů rozlišovat (kukačky od dravců) je vývojem získanou antiparazitální reakcí."
Obecně se soudí, že schopnost hostitelských druhů bránit se kukaččí pohromě je spíše vzácná. Některé ptačí druhy dokážou cizí vejce poznat a buď je vyhodí z hnízda, nebo vzdají předem marný boj: snůšku s vetřelcem opustí a založí si nové hnízdo.
"Hezky ten problém vyřešili," poznamenal ironicky na adresu britských kolegů Scott Robinson z Přírodovědného muzea ve floridském Gainesville, podle něhož vysvětlovat mimikry takovými pokusy může být klamné. "Tak kukačky chtějí svým zbarvením vyděsit budoucí pěstouny svých mláďat?" Stephen Roth -stein z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře přičítá kukačkám ještě komplikovanější úmysly: "Převlek" za dravce má plašit jen ty druhy, které by skutečné pěstouny mohly upozornit na přítomnost kukačky.
A teď si vyberte.
Pták dvou tváří
Kukačky jsou mazané. Proužkovanou kresbou na hrudi, protaženým tělem a tvarem křídel a ocasu připomínají malé dravce. Dokonce ještě velký Plinius Starší byl počátkem našeho letopočtu přesvědčen, že kukačka se na zimu stává krahujcem či poštolkou. Tenhle názor ale dávno předtím vyvracel už Aristoteles, který argumentoval tím, že kukačka nemá ani drápy, ani zahnutý zobák.
Mezi přírodovědci dlouho převládal názor, že krahujčí podobu si kukačky zvolily (tedy moudrá příroda jim ji přidělila) jako ochranné mimikry. Jsou totiž občas obětí právě krahujců, takže je lepší vypadat jako příslušník stejného druhu než jako potenciální oběd.
Teď se vynořilo hned několik nových vysvětlení, proč se kukačka tváří jako dravec.
Když se v lese objeví krahujec, malí ptáci se vyděsí a prchají pryč. Kukačka se ale ptáky neživí, je hmyzožravec jako její "oběti". Jí stačí, aby ptáci své hnízdo opustili jen na chvíli a ona do něj mohla nerušeně snést své jedno vejce.
Hloupé sýkorky
Tuhle teorii výstražného mimikry experimentálně ověřili ornitologové Justin Welbergen a Nicka Davies z Univerzity v Cambridge. Na stromy a keře univerzitního kampusu rozvěsili krmítka a nasadili několik párů koňader (Parus major) a modřinek (P. caeruleus). Sýkorky jsou příliš malé na to, aby o ně kukačky měly zájem, a tak tito ptáci nejsou na hnízdní parazitismus zvyklí. Vědci pak na několik větví posadili vycpané krahujce (Accipiter nisus) a kukačky a sledovali, co to se sýkorkami udělá.
Koňadry i modřinky reagovaly na krahujce stejně jako na kukačky panickým úprkem, ale když vědci sýkorám podstrčili vycpaniny kachny čírky (Anas crecca) a holubů (Columba livia), ptáčky to neplašilo - a to ani tehdy, když ornitologové holuby "vyzdobi-li" krahujčími (či kukaččími) proužky.
Kdo uteče, ten vyhraje
"Na kukačky reagovaly sýkory stejně jako na krahujce, ale ostatní druhy je nechaly v klidu," uvedl Welbergen ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society. "Malí ptáci, kteří nemají zkušenost s kukaččím parazitizmem, si tyto velké hmyzožravce mohou splést s dravcem. To by mohlo znamenat, že schopnost hostitelských druhů rozlišovat (kukačky od dravců) je vývojem získanou antiparazitální reakcí."
Obecně se soudí, že schopnost hostitelských druhů bránit se kukaččí pohromě je spíše vzácná. Některé ptačí druhy dokážou cizí vejce poznat a buď je vyhodí z hnízda, nebo vzdají předem marný boj: snůšku s vetřelcem opustí a založí si nové hnízdo.
"Hezky ten problém vyřešili," poznamenal ironicky na adresu britských kolegů Scott Robinson z Přírodovědného muzea ve floridském Gainesville, podle něhož vysvětlovat mimikry takovými pokusy může být klamné. "Tak kukačky chtějí svým zbarvením vyděsit budoucí pěstouny svých mláďat?" Stephen Roth -stein z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře přičítá kukačkám ještě komplikovanější úmysly: "Převlek" za dravce má plašit jen ty druhy, které by skutečné pěstouny mohly upozornit na přítomnost kukačky.
A teď si vyberte.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.