Ostostřelci z garáže (Lidové noviny)

Při četbě knihy Udělali si sami by byl Přemek Podlaha u vytržení. Na tyhle kutily jen tak někdo nemá

V listopadu roku 2006 se v žateckém parku zastřelil muž s použitím vlastnoručně vyrobené střílející tužky." Podobná zpráva se v rubrice Černá kronika objevuje již jen velmi zřídka. V době, kdy není velký problém zakoupit v obchodě pistoli, se zdá, že období podomácku vyrobených střelných zbraní je téměř za námi. Ani před válkou, dokonce ani během války si lidé svépomocí zbraně příliš často nevyráběli. Za totality se však možnosti držet zbraň zúžily na několik tisícovek vyvolených jedinců, zejména z řad myslivců a státních zaměstnanců. Pro zlaté české ručičky to byla výzva. V žádné jiné zemi se prý například v tak masovém měřítku nepředělávaly doma na koleně vzduchovky na zbraně větší ráže.
Nejobsáhlejší českou, ale možná i zahraniční studií na téma podomácku upravených či vyrobených zbraní je nedávno vydaná kniha Udělali si sami. Její autor, šéfredaktor časopisu Střelecká revue Přemysl Liška v ní shrnul neobyčejné historky, které tuto oblast vonící střelným prachem doprovázejí. S podomácku upravenými zbraněmi bylo v naší zemi spácháno jen zanedbatelné množství vražd. Málokterý vrah investuje čas a um do stovek hodin pečlivé práce v dílně. Domácí zbraně jsou spíše doménou dvou skupin lidí: zoufalců a kutilů. Střelné zbraně jsou pro sebevrahy jakýmsi nejsnadnějším lístkem do ráje. Nezaskočí je ani fakt, že žádnou nevlastní. Jelikož se jedná o zbraň na jedno použití, u které není design důležitý, může být sebevražedná zbraň opravdu minimalistická. Ve sbírce Kriminalistického ústavu v Praze se nachází asi 15 cm dlouhá trubka, která má na jednom konci přivařenou destičku se čtyřmi otvory v rozích. U dna této trubky je vyvrtán malý kanálek, a to je všechno. Tvůrce zbraň nabil střelným prachem a střelou, přišrouboval ji na zárubeň dveří ve výšce svého čela a do provrtaného otvoru zastrčil konec drátu rozžhavený nad svíčkou. To, co se osvědčilo husitům pod názvem píšťala, zafungovalo i tentokrát.
Některým zoufalcům nechybí značná dávka vynalézavosti. Před řadou let se v Náchodě jeden muž nešťastně zamiloval do o 17 let mladší dívky. Když vztah skončil, rozhodl se dotyčný, že by poměr mohl pokračovat nekonečně dlouho na onom světě. Jedné noci se vkradl do jejího pokoje s pekelným strojem, který byl vyroben z trubky nabité výbušnou směsí a různými kovovými součástkami. Zbraň měla elektrické zapalování na čtyři baterie, dokonce doplněné o žárovičku ve funkci kontrolky. Ústí jedné trubky namířil na spící dívku a druhé na sebe. Naštěstí ve tmě špatně zamířil, takže zatímco on zůstal na místě mrtev, dívka si z ohlušující exploze odnesla jen zvonění v uších.
Opačným extrémem jsou kutilové, kteří si jen chtějí dokázat, že zbraň dokáží vyrobit i sami. Nejčastěji k tomu používají části skutečných zbraní, na které jejich kutilský um nedosáhne. A jen skuteční mistři si vyrobí i vlastní náboje. Legendou se stal dnes již zesnulý zubař z Podkrkonoší. Když právě neměl v ordinaci pacienty, upnul do zubařské vrtačky frézičku na kov a z kousků materiálu postupně vyfrézoval funkční revolver.
Amatérské zbraně vskutku většinou nevyprávějí o temných hrdelních zločinech, ale spíše o tragikomedii života. Vyrobit si zbraň bylo již za socialismu automaticky zločinem. Mnoho se ale nezměnilo ani později. Držení neregistrované zbraně stále není dovoleno. V roce 1998 byl odsouzen na čtyři měsíce nepodmíněně pan M. C. jen za to, že u sebe přechovával zakoupenou tužku schopnou střílet malorážkovými náboji. Pro český zákon to je nedovolené ozbrojování, navíc "zákeřnou zbraní". M. C. šel na výzvu zbraň odevzdat dne 3. února 1998. K jeho smůle připadla na dopoledne toho dne prezidentská amnestie, kterou o několik hodin propásl.
Za střelnou zbraň byl úřady prohlášen i návrh pana V. S., jenž vyrobil stroj na nábojky určený k vrhání dřevěných činek k aportování pro psy. Papírování spojené s takto klasifikovanou "zbraní" vynálezce docela odradilo od zamýšlené výroby. Pan Jiří ze Svitav byl pro změnu v roce 1987 perzekuován za to, že si jakožto nadšený modelář upravil tank na dálkové ovládání, aby mohl jeho kanónek střílet náboji ráže 22. Dnes je nevinně vyhlížející tančík umístěn ve sbírkách Muzea Policie ČR. Tam také o tomto víkendu končí prodloužená výstava amatérským zbraním věnovaná.

• Předchozí
• Následující