Myslivci musí "drobnou" dovážet (Valašský deník)

Existuje celá řada způsobů, jak "zazvěřovat" honitby také na Valašsku. Do přírody se vypouštějí kupříkladu malá kuřátka bažantů, která se díky péči adopčních matek o svoje ratolesti následně postarají. "Bažantí slepice se odchytávají například v porostech, které jsou určeny k senoseči, k těm se pak následně dokupují bažantí kuřata. Myslivci ale nakupují také kachňata z velkochovů, které se tím zabývají jako produkční zařízení zaměřená na drobnou zvěř," vysvětlil jednatel Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jan Janoušek. Problémem je pro myslivce na Valašsku zejména vypouštění zajíců do volné přírody, protože si zpravidla velmi těžce zvykají na zdejší podmínky a vydávají se tam, kde mají obživu snadnější. "Odchytáváni jsou totiž většinou v Polabí nebo Podunají. Na Valašsku se i z tohoto důvodu podobná vypouštění zajíců nepořádají ve velkém. Domníváme se však, že nebudeli zachována rovnováha v přírodě, tedy jestli tlak predátorů nebude omezen, pak jsou jakékoliv investice do této oblasti ze strany myslivců vyhozenými penězi," míní Janoušek. Při nákupu totiž přijde zajíc na zhruba tři a půl tisíce korun, pro zazvěřování podle cen, které jsou momentálně většinou na trhu.
"A první jestřáb, který zaútočí, nám ho sebere. To nemluvím jenom o pernatých dravcích, ale také o liškách, jejichž početní nárůst je díky očkování proti vzteklině stále vyšší a vyšší," vysvětlil jednatel myslivců.
Přejetého a mnohdy mezi sněhovými valy v zimě doslova uštvaného zajíce si však mnohdy naloží do kufru a následně i do láku také nejeden řidič. Zvěřina by jej však v tomto případě mohla přijít sakramentsky draho. Pokud by totiž takto sraženou zvěř neodevzdal na příslušná místa, hrozí mu nejen peněžitý trest, ale dokonce až rok vězení. Drobné zvěři však hrozí v létě i zimním období nejen řidiči, ale vedle lovců během sezony také jejich přirození nepřátelé. Tlak predátorů na drobnou zvěř je v posledních letech také na Valašsku enormní a zjevně jí nevyhovuje. Myslivci jsou už ale takoví, že nehledí na nějaký vlastní finanční náklad a práci. Pokud chtějí mít v honitbách přiměřené stavy drobné zvěře, musejí s tím něco dělat. Chovat a starat se o vlastní zvěř a vypouštět zároveň zvířecí drobotinu zakoupenou. "V žádném případě neházíme flintu do žita. Myslivci se snaží, aby počty zvěře byly v jednotlivých honitbách optimální. Pak teprve se při honu mohou pochlubit úlovkem, za který se nemusejí po celoroční práci stydět," dodal Jan Janoušek.