Pokles zájmu o luxusní zboží postihl americké lovce bobrů (ČT 24)

Podsaditý Texasan Harold Renfro vytahuje lano z vody a loví ze studeného rybníčku mrtvého bobra. "Tady jeden malý je," říká. Ten den už třetí. Renfra si najímají farmáři, aby zabíjel tyto vodní hlodavce, jejichž hráze mohou zaplavit zemědělskou půdu. Rád by prodával i jejich kožešiny, ale obvyklí kupci nemají zájem. "Kůže teď nikdo nekupuje," dodává Renfro, kterého cituje agentura Reuters.

Šestačtyřicetiletý Renfro je prvním kolečkem v mnohovrstevném kožešnickém průmyslu, který na celém světě dosahuje objemu 15 miliard dolarů. A je také jedním z těch, koho chytly ocelové zuby pasti zvané globální ekonomická krize. Před 30 lety, když začal s lovem do pastí, mu jedna bobří kožešina vynesla 50 dolarů (asi 940 korun). V loňském roce výkupní cena poklesla na zhruba 12 dolarů (asi 225 korun) za kůži. Teď už jsou ceny tak nízko, že zvažuje, jestli má vůbec smysl brát kůže ke kupcům - pokud nějaké najde.

V době, kdy hospodářský pokles svírá Spojené státy i další velké ekonomiky světa, patří luxusní zboží - jako právě kožešiny - k prvním položkám, jejichž pořízení si kupující rozmyslí. "Předpokládáme, že prodej kožešin ve Spojených státech se ocitne na nejnižší úrovni za několik let, možná i za desetiletí," říká Wayne Pacelle, prezident americké organizace Humane Society, která se staví proti používání kožešin a krutosti páchané na zvířatech.

Pokles trhu s kožešinami potvrzují oborové skupiny. Už v květnu letošního roku Fur Commission USA tlumočila obavy, že ekonomická recese zpomalí vývoz kožešin. Od té doby se ekonomická situace jen zhoršila.

Zvířata se mohou radovat i v Rusku
V Rusku, které patří k největším trhům v tomto odvětví na světě, se v letošním roce prodej kožešin sníží na poloviční objem kolem zhruba 2,5 miliardy dolarů a situace zůstane neradostná i v roce 2009, uvádí Ruský kožešnický svaz.

Američan Renfro říká, že ho recese postihla ze všech stran. Původně pracoval výhradně jako nezávislý lovec, pro platící zákazníky chytal obtížná zvířata a bokem ještě prodával jejich kožešiny. Kromě bobrů lovil i kojoty, mývaly, rysy a další druhy.

Ve venkovských a dokonce i předměstských oblastech Ameriky jsou konflikty člověk/zvíře časté - od mývalů hledajících potravu v lidských příbytcích až po bobry, jejichž hráze způsobují záplavy. V posledních měsících ale jeho podnikání vyschlo, protože lidé nemají na to, aby mu za práci zaplatili. "Nynější recese na nějakou dobu zničí lov zvířat do pastí," říká Renfro.

To je rajskou hudbou pro uši těch, kdo považují lov zvířat do pastí a celý kožešnický průmysl za barbarský. Renfro ale trvá na tom, že používá tak humánní metody a pasti zabíjející bez zbytečného utrpení, jak je jen možné. Mrtvá zvířata stahuje u sebe doma, částí masa krmí osm psů a 16 koček a lepší kousky schovává do mrazáku pro rodinu a hosty. "Nenávidím plýtvání," vysvětluje. "Morálně vzato je špatné zvíře jen zabít a k ničemu ho nevyužít."

• Předchozí
• Následující