Problém Slovácka? Divočáci (Slovácký deník)

Slovácko
Divoká prasata se na Slovácku přemnožila a okupují všech třiadevadesát honiteb okresu. Nikdo ale přesně neví, kolik divočáků v našem okrese je, protože se neustále pohybují z místa na místo. Myslivci tvrdí, že je jich rozhodně mnohonásobně víc, než by bylo žádoucí.
"Ačkoliv přesná čísla odlovu divočáků za loňský rok budeme znát až v březnu, dá se předpokládat, že to bude sezona rekordní. Na přemnožení zvěře černé se podepsaly dvě příznivé zimy, takže bachyně kladly mláďata téměř po celý rok," zdůvodnil přemnožení divočáků předseda myslivecké komise Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty (OMS ČMMJ) Uherské Hradiště Libor Beníček.
Ze statistiky odlovu černé zvěře na Hradišťsku je patrné, že zatímco v roce 1997 ulovili myslivci 390 divočáků, v roce 2005 jich skolili 1910 a od dva roky později jich zastřelili bezmála jedenáct stovek.

Sele klade selata
Podle Beníčka je docela běžné, že mladá bachyňka ve věku do jednoho roku a o váze kolem padesáti kilogramů už bez problémů přivádí na svět mláďata. Za pravdu mu dávají i předseda OMS ČMMJ Karel Blahušek a člen ústřední hodnotitelské komise pro trofeje ministerstva zemědělství Jan Halámek.
"Z vlastní zkušenosti mohu uvést, že jsem se s ročními bachyňkami, které vodily selata, v honitbách setkal. Dokonce desetiměsíční kňourek z aklimatizační obůrky měl selata s dvouletou bachyní," informoval Halámek.
Myslivci shodně tvrdí, že pokud v říji, která se děje v tlupách, u divočáků se jí říká chrutí, není ve skupině dospělý kňour a stará bachyně, jež si říji řídí, tak roční kňour může pokrýt roční bachyni.
"Takže sele vlastně klade selata. Je prokázáno, že šedesát procent mladých bachyní do jednoho roku věku má selata," netajil se statistikou Beníček.
Divočáci jsou častými hosty v polích, kde mají bohatě prostřené švédské stoly v obrovských monokulturách kukuřice a v lánech řepky.
"V nich jsou několik měsíců schovaní. Tam naberou fyzickou kondici, a když se pak na zimu, která není extrémní, vrátí do hor, tak ji tam bez problémů přežijí," shodl se uherskobrodský ekolog Jiří Trávníček s Liborem Beníčkem. Oba dále upozornili, že právě důsledkem už třetí příznivé zimy lze odhadnout, že i letos opětovně přijde k nárůstu početních stavů černé zvěře.
"Vysoké stavy divočáků trápí nejen naše nimrody. Přemnoženi jsou kupříkladu v Německu, Rakousku a dalších zemích západní Evropy. Černá zvěř je velice chytrá, obezřetná, má výborný sluch a čich," přiznává Vratislav Pánek z ministerstva zemědělství. "Abychom zabránili škodám černou zvěří, nezbývá nám myslivcům nic jiného než se maximálně zaměřit na její lov," shrnul v kostce boj s divočáky. Ti podle nimrodů nemají v současné době přirozeného nepřítele. "Tím bývali kdysi rysi, medvědi nebo vlci. Ale to už je opravdu hodně dávno," dodal osmaosmdesátiletý lesník ve výslužbě František Hiller ze Salaše.