Duben v myslivosti (Hodonínský deník)

V dubnu myslivci čistí krmelce a jejich okolí. Veškeré zbytky potravy musí být odstraněny, okolí je nutné shrabat a posypat nehašeným páleným vápnem, což pomůže tlumit rozvoj parazitů. Do slanisek je nutno doplnit kusovou krmnou sůl. Dlouhá zima nadělala mnoho škod na posedech a kazatelnách, a ty je nutné co nejdříve opravit a zkontrolovat pevnost vzpěr a žebříků. Využívají je i návštěvníci přírody a turisté. Pokud nejde posed opravit nebo je vážně narušená jeho statika, musí uživatel honitby na vlastní náklady vyrobit nový. Většinu mysliveckých zařízení si myslivci staví svépomocí, ale velmi široká je i nabídka profesionálních výrobců na internetu. Rozpadají se tlupy srnčí zvěře, silnější kusy vyhledávají nejlepší teritoria, srnčí se stává méně viditelnou. Myslivci pokračují v pravidelné kontrole zdravotního stavu srnčí zvěře, zvláště v oblastech s vysokými osevy ozimé řepky. Řepka je letos zasetá na rekordní ploše 360 tis. ha a představuje pro zvěř vážné nebezpečí, její rostliny obsahují málo vlákniny a některé odrůdy mají vysoký obsah jedovatých glukosinolátů. Řepka je navíc v tomto období intenzivně přihnojována dusíkatými hnojivy a obsahuje vyšší obsah dusičnanů. Vzhledem k pokračující migraci volně žijících ptáků myslivci monitorují jejich zdravotní stav zvláště u druhů vnímavých na tzv. "ptačí chřipku". Probíhá setí biopásů, výsadba plodonosných dřevin a obnova keřového patra remízků. Na některé tyto činnosti lze čerpat podporu od státu, nicméně to je administrativně náročné a myslivci raději hradí náklady sami. Myslivci připravují štěňata na jarní svody. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají přehlídky trofejí ulovené zvěře, na kterých může odborná i neodborná veřejnost posoudit kvalitu lovené zvěře v jednotlivých regionech a honitbách. Přehlídky jsou spojeny s výstavami uměleckých děl či řemeslných výrobků. Dále v dubnu Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají zkoušky z myslivosti, které završují roční přípravný kurz adeptů. V lesích se zvětšují škody způsobené kůrovcem zvláště u malých vlastníků lesů. Díky chladnému a deštivému počasí jsou posunuty polní práce a setí na polích až na duben. Na pole se vrací širokozáběrová rychle jedoucí zemědělská mechanizace, která masakruje drobnou zvěř, zvláště zajíce. Škody na zvěři jsou velmi vysoké. Nepravidelné okraje pozemků u lesa je vhodné využít pro biopásy, na které zemědělci mohou čerpat dotaci, která je díky poklesu cen obilnin opět výhodná. Na polích probíhá setí máku, obilnin, luskovin, cukrové řepy a kukuřice. U kukuřice rostou škody způsobené zavíječem kukuřičným, a proto se předpokládá opět nárůst ploch GMO kukuřice, které jsou přirozeně odolné proti napadení tímto nebezpečným škůdcem. Tyto plochy není nutno v průběhu vegetace ošetřovat insekticidy, které působí na necílové organismy včetně zvěře, obavy ekologických aktivistů o omezení biodiverzity se nenaplnily.