Hranice reálné svobody (Hornopočernický zpravodaj)

Cedule přitlučené na kmeny listnáčů hlásají návštěvníkům: Chovatelé psů, zamezte volnému pobíhání svých svěřenců po honitbě. Se zvěří se hospodaří podle platných zákonných norem tak, aby byla zachována i pro budoucí generace. Zvěř potřebuje pro zdárný vývoj hlavně klid. A to nejen v době kladení a vyvádění mláďat, ale po celý rok. Žádný tvor nemůže být neomezeně svobodný, neboť tam, kde přesáhne hranice své reálné svobody, začne utiskovat druhého tvora. Hranice reálné svobody v tomto případě ale nepřekračují psi a jejich majitelé, nýbrž ti, kteří se o honitbu starají. Jejich svěřenci, mezi které nepochybně patří i divoká prasata, okupují nejednu lokalitu v České republice už několik let a Praha a hlavně její okolí nejsou výjimkou. Černá zvěř začíná být noční můrou také pro mnoho občanů v jihovýchodní části Horních Počernic. Ve Svépravicích ničí zahrady, na okraji města louky a pole, navíc se ještě plete do cesty řidičům právě na silnicích při okraji lesa a na cestě do Běchovic a Xaverova.
"Nezastaví je ani bytelné ploty, trávu a všechny záhony na zahradách máme úplně zničené," říká paní Matějíčková, která je po třech měsících marných žádostí na všechny možné úřady, instituce a spolky zoufalá. "Kamkoliv zavolám nebo napíšu, odkazují mě jinam s tím, že záležitost není v jejich kompetenci. Nejde jen o zničený majetek, ale divoká prasata se už tak přemnožila, že se při cestě za potravou nebojí zajít ani do bezprostřední blízkosti lidských obydlí. Nebezpečí se skrývá také v houštinách, kde se prasata často ve dne ukrývají, nebo vyrušíte-li bachyni, která svá selata brání a snadno může na člověka zaútočit. Proto bych chtěla občany Horních Počernic varovat, aby byli opatrní," upozorňuje paní Matějíčková.
A co na viditelné přemnožení divokých prasat říká zákon? Tam, kde to obec s rozšířenou pravomocí povolí, může se obrátit na Magistrát hl. města Prahy s žádostí o povolení k odstřelu. Odbor životního prostředí se pak domluví s myslivci a ti se mohou na divočáky směle vypravit. Je to možné taky díky doporučení ministerstva zemědělství, ve kterém je vyjmenováno několik způsobů lovu, jež může státní správa s požehnáním té veterinární povolit. Množství zvěře, která se smí zastřelit, určuje majitel honitby společně s magistrátem tak, aby zůstal zachovaný plán chovu. Vedoucí odboru životního prostředí ÚMČ Praha 20 Ing. Iveta Závodská k tomu říká: "Jednoduše řečeno, dohoda s myslivci, třeba i písemná, nestačí k tomu, aby mohli na prasata vyrazit. Předcházet musí dva administrativní kroky vyplývající ze zákona o myslivosti: Jednak prohlášení postižených pozemků za nehonební, aby nedošlo k možnosti ohrožení člověka. Tento krok provede magistrát na základě žádosti vlastníka pozemku. Protože takovou žádost zatím nikdo nepodal, pokusíme se o získání plné moci od některého z nich, abychom jeho jménem magistrát požádali.
Jestliže povolení získáme, pak teprve můžeme jednat s myslivci o vlastním odstřelu. Podle konzultace se zdejším mysliveckým sdružením se střílí prasata od váhy cca 20 kilogramů, kterou letošní selata dosáhnou až v září. Pochopitelně lze střílet i starší, bachyně však pouze výjimečně. Kroky k získání plné moci jsme tedy již učinili, ale opravdu je nutné, abychom se nedostali do rozporu se zákonem a k odstřelu přemnožených prasat došlo až po úspěšném získání uvedených povolení," vysvětluje Iveta Závodská.
Odstřel černé zvěře jistě uvítají především zahrádkáři a zemědělci, kterým divoká prasata každoročně působí velké škody. Vyhledávají nejen pamlsky v zahradách, ale především řepková a kukuřičná pole, na kterých dokážou i během jediné noci zničit většinu úrody. Pojistit se proti těmto škodám nelze. Majitelé honiteb, většinou myslivecká sdružení, by sice teoreticky měla škody zemědělcům uhradit, ale na to nemají peníze. Takže nezbývá, než střílet. Klánovický les i mnohé počernické zahrady jsou plošně přeorány od čenichajících kolosů, ale myslivci nikde. Zato nás poučují, že žádný tvor nemůže být neomezeně svobodný, neboť tam, kde přesáhne hranice své reálné svobody, začne utiskovat druhého tvora.