Karbofuran opět zabíjel. Travič má na svědomí dalšího orla mořského (havlickobrodsky.denik.cz)

Třebíčsko
Nedaleko Náměště nad Oslavou došlo k další otravě orla mořského a také káněte lesního. Oba dravci zahynuli v první polovině dubna následkem pozření jedovatého karbofuranu.

"Jde o látku, která před několika lety zabíjela psy v Třebíči i blízkém okolí a několik pernatých dravců v okrese, včetně nejméně dvou loni otrávených mláďat orla mořského u Pozďatína. Podle ornitologů tehdy uhynul i nejméně jeden z jejich rodičů, který jim potravu do hnízda přinesl.
Před pár týdny se situace s otrávenými vzácnými dravci na Náměšťsku opakovala. Ornitologové nalezli asi dva dny staré, mrtvé tělo orla mořského 9. dubna u rybníku Stejskal, nedaleko silnice mezi Studencem a Náměští nad Oslavou. "Z kroužků jsme vyčetli, že šlo o již dospělého ptáka, který si zde mohl hledat území pro založení hnízda, pocházejícího z jižních Čech, kde byl jako mládě v květnu 2013 označen," řekl ornitolog a předseda Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Náměšťské rybníky Vojtěch Mrlík. "Laboratorní rozbor otravu karbofuranem potvrdil," dodal.
Asi o dva dny později se na místo vydala vůdkyně psa, který je speciálně vycvičen na vyhledávání těl otrávených zvířat. "V okruhu několika málo stovek metrů bylo nalezeno starší tělo káněte, jehož rozbor už nebyl možný. Otrava karbofuranem je ale velmi pravděpodobná, protože leželo ve specifické poloze se zaťatými pařáty v křeči. Opodál ještě ležela část krkavce," popsal Vojtěch Mrlík.
Podle něj je nejpravděpodobnější variantou, že právě krkavec sloužil jako újeď, tedy otrávený kus masa, který měl přilákat predátory. "Postupně se z něj nažralo káně i orel a oba téměř okamžitě a taky velmi blízko otrávené kořisti uhynuli," zamýšlel se náměšťský ornitolog.

Případem se již začala zabývat policie. Pachatele činu dosud nenašla. "Po přijetí oznámení o nálezu uhynulého orla mořského policisté místo ohledali, zadokumentovali a v lokalitě provedli šetření. Případ nadále prověřují," sdělila policejní mluvčí Jana Kroutilová. Najít a usvědčit traviče bude obtížné. Dosud se to podle ornitologů, kteří provozují web karbofuran.cz, nikdy nepodařilo.
Vojtěch Mrlík je přesvědčen, že za otravou orlů a dalších dravců z minulosti na Náměšťsku stojí myslivec, buď současný, bývalý nebo jejich sympatizant. "Myslivců znám hodně, mám mezi nimi i hodně přátel a když se s nimi bavím, tak oni sami předpokládají, že je to někdo z jejich řad. Ještě před několika desetiletími se lišky a další šelmy karbofuranem nebo jinými jedy trávili. Sekundárně s tím umírali a taky dnes umírají pernatí dravci," tvrdil předseda organizace Náměšťské rybníky.
Podle jednatele Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josefa Venhody je ukázání prstem na myslivce v takovémto případu běžné. "Každý myslivec za sebe odpovídá individuálně," poznamenal. "Osobně mohu za všechny poctivé myslivce říct, že na každém aktivu mysliveckých hospodářů říkám, abychom proti podobným věcem bojovali a vytvářeli lepší mínění veřejnosti o myslivcích. Takovéto případy nám v tom nepomáhají a pokud je to skutečně někdo z myslivců, tak to chceme řešit. Nevím ale jak," dodal Josef Venhoda.
Karbofuran se dříve používal i v zemědělství na ochranu rostlin před hmyzem. Látka se ale v tuzemsku už řadu let nevyrábí a také její používání je zákonem zakázané. "Z bývalých družstev a statků se to ale zmizelo, rozkradlo se. Pokud toho má někdo dnes pytel doma, tak s tím může otrávit půl republiky," upozornil Vojtěch Mrlík. "Je hrozné žít s pocitem, že mezi námi žije člověk, který je schopen tuto látku používat," podotkl.
Jed má sypkou konzistenci, dá se rozpustit ve vodě a injekční stříkačkou vpravit do mrtvého zvířete nebo třeba párku, který pak slouží jako újeď. V nebezpečí nejsou jen mrchožrouti a masožravá zvířata, včetně domácích mazlíčků, ale také děti.
Jde o nervový jed, který má za následek smrt udušením. "Opravdu pěkná smrt pro vzácné orly mořské, krále vzduchu," poznamenal předseda organizace Náměšťské rybníky.

Orli mořští se na Náměšťsku snaží zabydlet už řadu let. Podle Vojtěcha Mrlíka to lze přičíst hlavně rozvoji rybníkářství v oblasti. "Rybníky jsou dnes téměř mrtvými lokalitami, staly se z nich kádě na kapry. Nevyhovuje to divokým kachnám, potápkám, ale orlům ano. Řada kaprů totiž z důvodu přehlcení rybníků samovolně hyne a dravci díky tomu mají dostatečnou nabídku potravy. Tím se jim mohl částečně nahradit nedostatek myší, které kvůli současnému zemědělství už z polí prakticky vymizely," vysvětlil.