Obelisk vypadá jako kdysi (Břeclavský deník)

"Projekt podpořil Evropský fond regionálního rozvoje a Státní fond životního prostředí téměř šestnácti miliony korun. Já sám jsem investoval do obnovy této lokality řádově dvacet milionů korun," prozradil iniciátor projektu a majitel obory František Fabičovic.
Cílem je revitalizace území obory Obelisk, zachování a regenerace starého říčního ramene ve prospěch rozvoje mokřadních společenstev rostlin a živočichů. "Šlo nám o obnovu jezer Květného, Gejle a Janova. Jednalo se o revitalizaci vodních ploch a vegetační úpravy spočívající v probírce dřevin a rozvolnění charakteru plochy," vysvětoval Fabičovic.
V rámci prací došlo k odbahnění starých říčních ramen. A nejen to. "Od roku 2003 tvoříme nové louky, tůně, mokřady a každoročně vysazujeme dvanáct až patnáct hektarů lesa. Celkem jsme vytvořili nový les již na sedmdesáti hektarech orné půdy," shrnul majitel obory.
Změnu druhové pestrosti i početnosti v oboře Obelisk sleduje vedoucí zoologického oddělení Moravského zemského muzea Miroslav Šebela. "Je to jedna z mála lokalit na jižní Moravě, kde druhová pestrost přibývá. Všude jinde počet druhů spíše stagnuje nebo klesá," potvrdil nesporný přírodovědný přínos projektu Šebela.
Obnovené luční terény a vodní plochy totiž lákají mnohé vzácné druhy živočichů. "Dnes se již lokality vracejí do původních kolejí, tak jak tyto lužní louky a lužní lesy fungovaly před padesáti lety," konstatoval Šebela.
Jedním z indikátorů úspěšnosti projektu je návrat skokana krátkonohého na toto území. Výrazně se zvýšil také výskyt dalších obojživelníků i ptactva. Obnovený biotop přilákal například čolky nebo nebývale velké množství černých čápů a bílých volavek.
Fabičovic se však nesetkává jenom s kladnými ohlasy. Svou oborou se znelíbil například rakvickým myslivcům. Ti kritizují oplocení obory, které prý zamezuje migraci vysoké a černé zvěře. Trnem v oku zůstává dění v oboře také Správě Chráněné krajinné oblasti Pálava. Ta paradoxně namítá, že se zapomnělo na ochranu přírody.
Vzdor všem odpůrcům plánuje Fabičovic dokončení poslední etapy projektu již koncem roku 2010, tedy o rok dříve, než původně plánoval.