Kunám se u lidí daří, můžou jim ale připravit peklo (Právo)

Na pohled roztomilé zvířátko, ve skutečnosti postrach chatařů a majitelů aut, vybíječ kurníků a lesních hnízd

Kuna skalní je u nás již deset let přemnožená a její počty se stále zvyšují. Stěhuje se už i do měst. Právě nyní začíná období, kdy můžete na nechtěného nájemníka pod svou střechou narazit.
"Pro chataře je kuna nepříjemná v tom, že se protáhne i velmi malou skulinkou dovnitř a tam potom rozkousává izolaci a dělá nepořádek. V autech klidně rozkouše kabely. A není nebezpečná jen pro slepice, kdy vnikne do kurníku a všechny pobije. Ničí i drobnou zvěř, kdy prochází revírem a likviduje hnízda bažantů, koroptví nebo kachen. V některých lokalitách jsou kuny jednou z příčin, proč se v nich nedaří zvednout populaci této zvěře," řekl Právu mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.
V přírodě nemá přirozeného nepřítele kromě člověka a od 1. března do 31. října je hájená. Lovit se tak může jen od listopadu do února.
Musíte ale mít myslivecké zkoušky a povolení k lovu v dané honitbě. Zahrady, chatařské oblasti a městské půdy ovšem honitbami nejsou, a proto na nich nemůže kunu zastřelit ani myslivec. Ale i v lovném období její odstřel v přírodě výrazně klesl. Podle Petra Kuny ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko je to kvůli penězům. "Dřív se poměrně hodně platilo za výkup kožek. Dnes se lovcům už jejich prodej nevyplatí, vynaložená práce není adekvátní přínosu," míní Petr Kuna.

Invaze do měst
Invaze kun do měst je dokladem toho, jak se volně žijící zvířata přizpůsobila změnám v krajině. Podle plzeňského ekologa Karla Makoně to má dvě příčiny. "Jednak je pro ně ve městě dostatek úkrytů vhodných k rozmnožování, jako jsou půdy, sklepy, šachty, ale i štěrbiny ve střešní izolaci nebo mezi stropy a podlahami. Druhým vábítkem je pro tyto noční šelmičky dostatek potravy. Žerou hlavně městské holuby a potkany. Potravu si také hledají mezi odpadky v popelnicích," řekl Makoň.
Podle něho se kuna skalní v městské zástavbě cítí jako mezi skalisky. "Přítomnost člověka jí nevadí, zvykla si na něj," vysvětlil Makoň.
Problém kun ve městě je podle Makoně v tom, že do svého úkrytu tahají potravu pro mláďata. "Jsou to vesměs mršiny, které silně zapáchají. K tomu ještě chodí vykonávat potřebu pořád na stejné místo, takže se často stává, že moč prosákne stropem až do bytu," upozornil ekolog.
Pohyb kun ve městě je možné pozorovat pouze večer. "Jediná regulace, která na ně platí a kterou jsme zaznamenali například v Plzni, je psinka a svrab. Tím že jich je hodně, tak se mezi sebou rychle nakazí a uhynou. Je to takový samoregulační proces, který řídí příroda," tvrdí Makoň.

Zbavit se jich není lehké
Člověk se podle Makoně těžko proti kunám brání. "Kuna je velmi chytré zvíře, které nevleze do pasti, byť jsou tam nalíčené její nejoblíbenější pamlsky. Nesmí se ani trávit, to zakazuje zákon na ochranu zvířat proti týrání," prohlásil ekolog. Kunám lze tak čelit pouze mechanickými překážkami. "Kuna se nevydrápe po hladkém povrchu. Takže musíme nejprve zjistit, kudy do svého úkrytu leze. Tam se musí dát rovný plech, aby po něm sklouzla," uzavřel Makoň.
"Prakticky jedinou obranou před ní je řádně zabezpečit prostor, například pletivem," potvrzuje i Ladislav Hynek z myslivecké spolku v Chebu. Zaručených rad, jak na kuny, je však víc než dost. A zajímavých.
"Kuna nemá ráda rámus, nedrží se tedy v domech, kde je pravidelná aktivita a hluk. Je možné také využít různé plašiče a repelenty, vsadil bych raději na plašiče," míní mluvčí myslivecké jednoty Šilha.
"Říká se, že se kuna nesnese s kočkou. Když si ji pořídíte, zmizí," radí Petr Kuna.
"S výskytem kun problém nemáme díky tomu, že chováme velké šelmy. Lidé u nás mohou dokonce získat trus tygra nebo rysa, který kuny zaručeně odpudí. Zájem je tak velký, že ani nemůžeme všechny uspokojit," poznamenala mluvčí olomoucké zoologické zahrady na Svatém Kopečku Hana Labská.
"Sice existuje hned celá řada různých pomůcek, jak kunu vystrnadit, jako třeba nastříhané lidské vlasy, nicméně opravdu účinnou metodou je halogenový reflektor s pohybovým čidlem pro rozsvěcení. Ten stačí nainstalovat do míst, kde kuna žije, a světlo ji spolehlivě vyžene," řekl Právu Roman Zajíček z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Brně.
V neposlední řadě je možné domluvit se s myslivcem, aby dal na půdu sklopec, tedy past, do které se kuna, pokud budete mít štěstí, přes svou chytrost přece jen polapí.

 

• Předchozí
• Následující