Květen v myslivosti (Havlíčkobrodský deník)

Srny jsou v pokročilém stádiu gravidity, koncem května již budou klást mláďata, mají proto omezenou pohyblivost. Proto je na místě dodržovat zákaz volného pohybu psů a krotit bezohlednost motorkářů a čtyřkolek.
Na česká pole se vrátila širokozáběrová mechanizace a silné kolové traktory. Stroje mají záběr až 12 m a pohybují se rychlostí 15 km/h, což masakruje zvláště zajíce a další drobnou zvěř.
Lesníci kontrolují nálet kůrovců do lapáků, pravidelně sledují feromonové lapače. Myslivečtí hospodáři hodnotí provedení oprav posedů a krmelců.
Květen je pro myslivce časem obeznání kvality mladých srnců, od 16. května začne jejich průběrný lov.
Na vhodná místa jsou nově umísťovány posedy. Je samozřejmostí, že umístění nového mysliveckého zařízení je nejprve projednáno s majitelem pozemku. Práva vlastníků pozemků jsou garantována novým Zákonem o myslivosti.

Čištění krmelců
V květnu myslivci dokončují čištění krmelců a krmelišť. Zbytky starého krmiva a okolní povrch půdy obsahuje zárodky parazitů, proto je po mechanické očistě vhodné okolí dezinfikovat páleným vápnem či jiným prostředkem. Dalším způsobem je přemístění krmelce o několik metrů mimo původní stanoviště. Myslivecký hospodář kontroluje opravy krmelců a posedů a jejich vzhled. Myslivecká zařízení jsou součástí krajiny, a proto je nutné dbát na jejich zakomponování do krajiny a jejich bezpečnost.
Umístění posedu musí být přizpůsobeno přírodním podmínkám, nejlépe v blízkosti stromů a keřů, aby myslivec svým příchodem nerušil zvěř.
Vysoké kazatelny v otevřené krajině v polích nejsou pravými klenoty krajiny. Na stavbu všech mysliveckých zařízení je nutno používat především dřevo.
Životnost těchto zařízení je omezena a stará nepoužívaná je nutno raději zbourat, zejména při porušení statiky, protože se mohou stát nebezpečná nejenom pro myslivce při lovu, ale i pro návštěvníky přírody, kteří rovněž často posedy využívají pro pozorování přírody.

Odchovny bažantů
V bažantnicích probíhá příprava líhní a dalších zařízení a krmiv pro odchov bažantů.
Průběh počasí má stále větší výkyvy, a proto je nutno zajistit dobré podmínky pro odchov a následné vypouštění do honiteb.
Nejlepším způsobem odchovu jsou metody pod kvočnou, která vštěpí bažantíkům chování, které jim umožní přežití ve volné přírodě. Srnčí zvěř mění srst ze zimní hnědošedé na letní, která má rezavý odstín. Podle rychlosti přebarvování lze hodnotit i zdravotní stav jedinců.

Květen je časem mláďat
Koncem května začíná spárkatá zvěř klást mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, hnízdí bažanti.
Na tichých procházkách přírodou lze spatřit bachyně s malými selátky. Bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř velmi škodlivé.
Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Psi také ruší na zemi hnízdící ptáky.
Pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nutno jej ponechat na původním místě a co nejdříve nejkratší cestou se vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte.
Pokud bychom se mláďat dotýkali, můžeme ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout.

Napajedla pro zvěř
Stále důležitější roli hrají umělá napajedla, jako zdroj pitné vody pro zvěř. Voda je jedním z limitujících faktorů návratu drobné zvěře do přírody a díky odvodňování zemědělské půdy v 70. a 80. letech se nyní projevuje její častý nedostatek.

Biopásy
Krmná políčka (biopásy) pro zvěř se již zelenají a budou koncem května zvěři poskytovat pastvu.
Zemědělci mohou využívat podpory na zakládání biopásů pro zvěř. Myslivci se snaží přesvědčit zemědělce, aby věnovali pro tyto účely zejména nepravidelné okraje pozemků zvláště v blízkosti lesa.
Nepravidelné okraje velkých pozemků nejsou vhodné pro intenzivní pěstování zrnin, jsou obtížně využitelné pro velkou mechanizaci a navíc na nich dochází ke zvýšeným škodám od zvěře.
Je proto lépe tyto plochy rovnou vyčlenit pro zvěř a zajistit osetí vhodnými plodinami. Co dalšího se děje v honitbách v první polovině května: přilétá křepelka, ťuhýk obecný a rorýs, hnízdí například koroptev polní, bažant obecný, polák velký, tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, poštolka obecná, kvete buk lesní, modřín, probíhají první lety chroustů, na polích se přihnojuje potravinářská pšenice, obiloviny jsou ošetřovány fungicidy a insekticidy, je prováděno herbicidní ošetření jarních obilovin, brambor, kukuřic a slunečnic, včelaři vytáčí první květový med.
2. 5. Mezinárodní den ptačího zpěvu, 3. 5. Den slunce, 15. 5. Mezinárodní den rodiny.