S lesními plody si domů můžete přinést i nebezpečného a nevítaného hosta (Litoměřický deník)

I v lesích na Děčínsku na nedočkavé sběrače lesních plodů číhá tasemnice liščí. Riziko nákazy je podle mluvčího Státní veterinární správy Jiřího Dubna sice minimální, ale přesto existuje. "Sám mnohdy neodolám a borůvky sním přímo v lese. Vím, že riskuji, ale borůvku znečištěnou liščím trusem poznám snadno, stejně jako běžný návštěvník lesa. Riziko roste u dětí," vysvětlil Duben.
Přenos tasemnice na člověka je podle odborníků velice jednoduchý.
"Vajíčka opouští zažívací trakt hlavního hostitele a ulpívají kdekoliv a na čemkoliv. Člověk se nejčastěji nakazí infikovanou zeleninou, lesními plody a houbami," řekl Duben.
Konzumací infikovaných plodů nebo přenesením vajíček parazita neumytýma rukama se tasemnice dostane do trávicího ústrojí člověka a do okolí jater. Z vajíčka se vylíhne larva, která se začne okamžitě nepohlavně množit. V játrech se pak postiženému vytvoří útvar podobný nádoru. Ničí okolní tkáň podobně jako rakovinné bujení.
"Útvar je potřeba chirurgicky odstranit, jiná léčba neexistuje. Protržení útvaru a únik tekutiny do těla hostitele způsobuje anafylaktický šok až smrt," vysvětlila děčínská hygienička Lenka Šimůnková. Dodala, že z jater se mohou larvy rozšířit do dalších orgánů, svalů a také mozku.
Největší nebezpečí spočívá v tom, že bez cílené léčby má nemoc téměř stoprocentní úmrtnost. Základem prevence je podle odborníků hygiena. Mýt nejen lesní plody, ale také ruce.
"Vše co nasbíráme v lese, je třeba umýt a nejlépe tepelně upravit. Vyšší riziko nákazy je při koupi borůvek u silnice. Ty k přímé konzumaci rozhodně nedoporučuji," podotkla ještě Šimůnková.
Nakažený člověk nemusí rozpoznat nemoc okamžitě. "Rozvoj je velmi pomalý a nepozorovaný, uvádí se rozmezí pěti až deseti let. Vážnými příznaky už jsou úporné bolesti břicha, horečka, zvětšená játra a slezina, ale také žloutenka a výrazné hubnutí," vypočítala Šimůnková.
Na Děčínsku zatím k žádnému případu přenosu parazita na člověka nedošlo.
"Letos ještě nemáme žádnou informaci z veterinární správy, že by nemoc u lišek zaznamenali, i přesto by měli být lidé při sběru lesních plodů opatrní," varovala Šimůnková. Mezi nejohroženější patří sběrači lesních plodů, lesní dělníci, dřevorubci či myslivci.

***
Drobná tasemnice může zabíjet
Měchožil bublinatý, též měchožil větvený či tasemnice liščí je drobná, 2-5 mm dlouhá tasemnice, která parazituje ve střevě především lišek, příležitostně u psů či koček. Jejím mezihostitelem jsou hlodavci, vzácně se však mohou nakazit i ostatní savci, včetně člověka. Ve tkáních a orgánech mezihostitele vytváří laločnaté mnohočetné cysty. Onemocnění končí bez léčby téměř vždy smrtelně.
Zdroj: wikipedie