Střetů s lesní zvěří podle odborníků přibývá (Valašský deník)

V nebezpečné místo se v posledních týdnech proměnil úsek silnice mezi Horní Lidčí a Střelnou.
Lesní zvěř si totiž toto území stále častěji volí jako místo pro přecházení hlavního tahu na Slovensko. Střety motoristů se zvěří se zde množí. Pomoci by do budoucna mohly takzvané pachové ohradníky.
"Jen od počátku května do dnešních dní jsme přijali oznámení o čtyřech dopravních nehodách, u kterých figurovala zvěř," potvrdila vsetínská policejní mluvčí Ludmila Brousilová. Toto číslo ale podle ní nemusí být úplné. Ne každý řidič totiž střet policii nahlásí. Podle starosty Střelné Petra Kráčmara se dříve podobné nehody v tak hojnémpočtu nevyskytovaly.
"Začaly se více objevovat až v poslední době," řekl Kráčmar. Podle jeho slov je stávající situace obtížně řešitelná. "Zvěř není jednoduché uhlídat a oplocování lesa či cest není reálné," poznamenal starosta. Členové mysliveckého spolku Tisůvek ve Střelné statistiku střetů ve svém revíru ještě upřesnili.
"Je to čím dál horší. Od počátku letošního roku už jsme zde měli dvanáct sražených kusů, což je v našich podmínkách velmi vysoké číslo," zdůraznil myslivecký hospodář Ladislav Šerý. Myslivci už ale mají plán, jak dalším nebezpečným nehodám a zároveň škodám na zvěři zabránit. Kolem silnice chtějí umístit takzvané pachové ohradníky, které mají zvěř od přecházení vozovky odradit. Pachové ohradníky představují speciální přípravek s pachem velkých predátorů, který zvěř od silnice odežene. Jeho účinnost dosahuje podle myslivců až k devadesáti procentům. Okamžitému nasazení ohradníků už brání jen finanční náročnost na jejich pořízení. "Potřebujeme je umístit k silnici pod obcí a pak hlavně směrem k celnici," uvedl Šerý. Zabezpečení obou úseků podle jeho slov představuje investici zhruba deset tisíc korun, pět tisíc na každý. "Pro nás je to vysoká částka a Zlínský kraj nám letos nepřispěje. Ohradníky proto zřejmě pořídíme až příští rok, i kdybychom je měli platit sami," byl rozhodnutý myslivecký hospodář.
Z policejních statistik vyplývá, že v loňském roce se na valašských silnicích odehrálo celkem dvacet případů, kdy zvěř vběhla do cesty osobnímu či nákladnímu autu. Zkušenosti policistů i myslivců ale ukazují, že skutečnost může být zcela jiná a počty sražené zvěře podstatně vyšší. Stávají se totiž případy, kdy si řidič ani nemusí všimnout, že o zvíře zavadil, či je přejel. "Tím se samozřejmě nemyslí například osmdesátikilový jelen. Takového střetu by si jistě každý řidič všiml. V takových případech je štěstí, když nedojde ke zranění člověka," uvedl už dřív předseda Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jiří Durmon.
Pokud není zvíře na místě mrtvé, často zraněné uteče a nemusí se podařit je najít.
Méně známý je také fakt, že v okamžiku, kdy řidič vozem zvěř srazí, stává se mrtvý kus majetkem mysliveckého sdružení, které má v místě nehody svou honitbu. Není možné si je ponechat. V takovém případě se motorista stává pytlákem.
Škody, které tím vzniknou, také nejsou právě zanedbatelné. Podle oficiálního sazebníku, vydaného společností Lesy České republiky, činí například hodnota upytlačeného jelena evropského 29 300 korun. Kňour prasete divokého odpovídá v penězích téměř třiadvaceti tisícům, srnec zase necelým šestnácti tisícům.