Zlaté lány řepky pomáhají zemědělcům i včelařům (Boleslavský deník)

Žluté lány řepky, které zaplavily střední Čechy i další kraje, přinášejí zisk zemědělcům. Myslivci jsou z nich ale nešťastní. Je totiž zabijákem pro srny, které ji s chutí spásají. Předseda mysliveckého sdružení v Lysé nad Labem Radomír Koňák potvrzuje, že každý rok hynou stovky kusů srnčí zvěře, které otráví vražedná kombinace látek obsažených právě v řepce.
Včelařům sice řepka zajistí hodně medu, pro včely ale může být nebezpečná. Pyl získávaný převážně z jediného rostlinného druhu je totiž může oslabit. Po mrazivém jaru, jako bylo to letošní, kdy na mnoha místech pomrzly květy ovocných stromů, může ale právě řepka zachránit medovou sezonu. "Zvykl jsem si každý roku nadávat na řepku," přiznává mělnický včelař Rostislav Tácek. "Tentokrát ji ale v blízkosti žádného ze svých stanovišť nemám a docela mě to mrzí. Včely se musí obejít bez hlavního zdroje jarní snůšky, takže medu určitě vytočím méně," vysvětluje včelař, který má své úly u Neratovic.
Pěstování řepky přináší zemědělcům zisk, na rozdíl od mléka, vepřového masa nebo obilí, jejichž ceny dlouhodobě klesají. Ještě v první polovině 20. století byla řepka v českých zemích raritou, například v roce 1933 se nacházela na pouhých 298 hektarech, po boomu po roce 1990 vzrostla rozloha půdy, na níž se pěstuje, téměř čtyřnásobně, a dnes představuje téměř 400 tisíc hektarů.
Díky poklesu výměry brambor a cukrové řepy v souvislosti s omezováním živočišné výroby po roce 1989 přestali zemědělci pěstovat krmiva. Tím se uvolnilo místo pro řepku, po které byla poptávka v celé Evropě. Cena řepky se odvíjí od ceny na burze v Paříži.
"Velmi jí pomohlo vybudování zpracovatelského průmyslu u nás.
Pokud se vyvážela jako surovina, cena byla o 800 až 1000 korun za tunu nižší kvůli dopravě do Hamburku. Stejně je na tom teď obilí, které se od nás vyváží jako surovina. Nyní se řepka u nás obchoduje za stejnou cenu jako v Paříži, což je pro zemědělce velmi příznivé," vysvětluje Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku.
Dlouhodobé pěstování řepky půdě neškodí. Naopak. Dobře doplňuje osevní postup při pěstování obilovin. "Navíc má fytosanitární účinky, ozdravuje půdu, likviduje choroby, které napadají obiloviny, a zlepšuje absorpční kapacitu půdy," říká Jaroslav Mikoláš.
Svým mohutným kořenovým systémem dlouhým až 175 centimetrů prospívá řepka struktuře půdy. Rostliny zpracovávají veškerý dusík, takže zabraňují jeho
vyplavování z půdy, což je problém v celém Česku.
Protože zůstává na poli jedenáct měsíců, zabraňuje erozi půdy. Rostlinné zbytky po řepce tvoří pět až sedm tun slámy kvalitnější než obilné a jednu až dvě tuny kořenové hmoty na hektaru. Ta zůstává v půdě a nahrazuje tak organickou hmotu z chlévské mrvy.
Výzkumy ukázaly, že řepkový olej je v některých parametrech lepší než olivový. "Možná je mezi lidmi averze vůči němu, protože je levný, ale chtělo by to větší osvětu. Výhodou je, že si řepku dokážeme sami vypěstovat a olej vyrobit," míní Jaroslav Mikoláš.

***
Výhody řepky olejky
- je zdrojem jedlého rostlinného oleje
- zbytky po vylisování oleje ze semen řepky se přidávají krmných směsí pro hospodářská zvířata, jde o kvalitní zdroj bílkovin
- z řepkového oleje se vyrábí bionafta
- řepka je zlepšující plodinou, pšenice pěstovaná po řepce mívá až o desetinu vyšší výnosy než pšenice pěstovaná po pšenici
- medonosná plodina, která poskytuje pastvu včelám