Myslivci na Břeclavsku chrání plašením zvěř před smrtí (Právo)

Ranní výpravu do polí na kraj obce si naplánovali na pondělní ráno čtyři myslivci z Ladné na Břeclavsku. Cílem bylo pole s vojtěškou a čtveřice příznivců myslivosti vyrazila se psy, aby z plochy vyhnala zvěř.
Majitel pole předem hlásil, že v pondělí vyrazí na pole posekat vojtěšku, a tak myslivci vyrazili, aby prošli porost a vyplašili zvěř. Do polí se stahuje, aby tam v klidu přečkala den, a zejména srnčí mláďata a březňáci, mladí zajíci, se stávají snadnou obětí práce žací lišty.
"Oslovil jsem naše myslivce, aby, kdo má čas, vyrazil se mnou hned zrána plašit zvěř. Sešli jsme se čtyři se psy a prošli jsme pole. Teď už jen záleží, aby je posekali co nejdříve, než se zvěř začne vracet," uvedl předseda Mysliveckého sdružení v Ladné na Břeclavsku Kamil Štoll.
Do deváté hodiny, kdy jim majitel ohlásil příjezd techniky, byli hotoví, vyplašili patnáct kusů zvěře.
"Srna, která má mladé, se snaží co nejdéle zůstat u něj. Vyplašit ji není jednoduché. I když se zvedne, hned jak to jde, se ke kolouchovi zase vrací. Tady nepomůže nic jiného, než ji z pole vyhnat i s mládětem. Jinak to končí špatně. Uhynulé srnčí zvěře s přelámanýma nohama jsem už viděl spoustu," řekl Štoll.
Stále ovšem platí, že se na srnčí mládě nemá sahat a v případě nutnosti je třeba ho odnést mimo ohroženou oblast. Myslivci praktikují uložení zvěře na vrstvu třeba vojtěšky a poté přenesení do bezpečného místa. Vzít srnče do rukou je spojeno s rizikem, že je matka odmítne kvůli přítomnosti cizího pachu.
Škody na zvěři stoupají s nástupem stále modernější a dokonalejší techniky. Jinou hrozbou byly sekačky a kombajny v dobách, kdy šířka jejich žací lišty byla kolem tří metrů, jiná je situace dnes, kdy lišty měří i dvanáct metrů. To už je šance zvěře na záchranu mizivá.

Plašiče moc nepomáhají
K minimalizaci škod má pomoci i projekt webového portálu Ochrany zvířat při sklizni a sečích senosec.czu.cz. Společný projekt České zemědělské univerzity v Praze a Ministerstva životního prostředí ČR si klade za cíl za účasti myslivců a dobrovolníků ochránit pole, která čeká sečení.
"Existuje k tomu i aplikace pro chytré telefony, Když se vydám ven, můžu tam označit třeba to pole s vojtěškou, a když se tam podívá majitel, dopíše, kdy pojede sekat. A my pak vyrazíme, abychom vyhnali zvěř pryč," řekl Štoll.
Zemědělcům totiž ukládá zákon číslo 449/2001 Sbírky, o myslivosti, povinnost při hospodaření v honitbě informovat před blížící se sečí myslivce, aby mohli učinit opatření proti ztrátám na zvířatech.
Existují i plašiče, jenže jejich efekt je omezený. V sobotu například i přes instalaci zvukových i světelných plašičů vyhnali myslivci z pole u Štítné nad Vláří na Zlínsku čtrnáct kusů srnčí zvěře. Při samotném sečení i tak pod strojem uhynula tři srnčata a jeden zajíc.
"Pomohl by dron s termovizí, ale ten je pro nás nedostupný," komentoval situaci hospodář místního mysliveckého sdružení Rostislav Soja.