Divočáků je moc, myslivců ne (Týden u nás)

Blanensko
Myslivci z okolí Blanska a Boskovic v květnu hodnotili uplynulou sezonu.
Čísla mluví jasně. Divoká prasata jsou stále přemnožená.
"Nejvíce se lovila právě černá zvěř, která se kvůli příznivým podmínkám velmi rozmnožila. Myslivci se snaží její počet snižovat na únosnou mez.
Oproti předchozímu roku ulovili o 393 kusů černé zvěře více, celkově tedy 2 005," vyčíslila Ivana Stuchlíková z blanenského oddělení životního prostředí.
Příčin přemnožení divokých prasat je mnoho. "Divočák nemá v přírodě kromě člověka nepřítele. Velkých šelem, jako je medvěd, rys, vlk, je málo.
Černou zvěř mohou zredukovat nemoci, ale to nikdo nechce, protože třeba mor má dopad na chov domácích zvířat," uvedl jednatel Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený.
I když jsou divočáci přemnožení, je mnoho důvodů, proč jich myslivci nestřílí víc. Třeba ten, že samotných myslivců je málo. "Zájem o myslivost dnes stagnuje. Průměrný věk myslivců je pětapadesát let a víc.
Největší nárůst členů byl v šedesátých a sedmdesátých letech.
Dnes máme ročně dvacet nových zájemců na celém Blanensku," přiblížil Zelený. Příčin je ale víc. "Vliv má třeba to, že pokud nemá myslivec noční vidění, ale střílí běžnou optikou, tak musí lovit za úplňku a v období kolem něj, což je pár dní v měsíci. Pak může být špatné počasí nebo narostou plodiny, kde se zvěř skryje," vyjmenoval myslivec.
Myslivci nestřílí ale jen černou zvěř. "Někoho může překvapit poměrně vysoký počet odstřelených lišek obecných, a to bezmála pět set, a také jednapadesát jezevců lesních," uvedla Stuchlíková. Důvodů, proč se tato zvířata střílejí, je více. "Jsou to predátoři, kteří se podepisují na snižování stavu drobné zvěře, a přenášejí nemoci. Liška například vzteklinu a prašivinu," popsal Zelený.
Na Blanensku jsou z loňského roku známé i případy pytláctví. "Za loňský rok evidujeme celkem čtyři případy pytláctví, z toho dva pachatele, kteří lovili načerno zvěř, známe," řekl policejní mluvčí Bohumil Malášek.