Vydry nám sežerou ryby za 50 tisíc, tvrdí šéf rybářů (Slovácký deník)

Rybožraví predátoři udělají škody v řádu statisíců.

Slovácko
S velkými ztrátami po zarybňování vod se potýkají rybářské organizace na Slovácku.
Predátoři v podobě vyder či volavek a kormoránů plundrují nasazená rybí společenství a rybáři s tím nemohou téměř nic dělat.
Dravci, kteří v jejich revírech úřadují, jsou totiž zákonem chránění.
"Posledních pět roků to funguje tak, že ročně nakoupíme pstruhy za padesát až šedesát tisíc korun a vydra nám je všechny sežere," povzdechl si Milan Čaja, předseda místní organizace Moravského rybářského svazu v Uherském Hradišti s tím, že vlastně tohoto hlodavce nedobrovolně krmí.
Rybáři se totiž stále častěji potýkají s rybožravými predátory. Násadu jim likvidují nejen vydry, ale také volavky a kormoráni. Všechno to jsou chránění živočichové, takže rybáři mají velmi omezené možnosti, jak jejich počínaní eliminovat.
"Největší škody jsme zaznamenali předloni od kormorána při komorování v zimě a pak při jarních slovech. To jsou úplně decimující nálety volavek a kormoránů," nechal se slyšet Milan Čaja s tím, že škody jdou do statisíců. Každý rok totiž zarybňují za zhruba milion korun.
"Předloni jsme slovovali 10 procent ročních kapříků, které jsme zazimovali.
Z 16 tisíc jich zůstalo 1600," popsal řádění predátorů předseda hradišťských rybářů. Hradišťská rybářská pobočka však není jediná, která si na tyto predátory stěžuje. Stejné problémy zaznamenávají i jinde. "Vyder máme v revíru několik. Kormoráni k nám přilétají především v zimě, když zamrznou jezera na jihu Moravy," doplnil informace z Hradiště František Šustek, předseda místní organizace Uherský Brod.

Rybářům však škodí nejen výše jmenovaní, ale problémem je podle Milana Čaji i bobr. Ten sice nesežere tolik ryb, ale zase přetváří krajinu k obrazu svému a ničí práci nejen rybářů. "Bobr je až na potoku v Boršicích u Blatnice u Bílých Karpat, to bylo dříve nemyslitelné," upozornil předseda hradišťských rybářů. V tomto ohledu je ale prý rád, že ministerstvo životního prostředí dostalo rozum a například v Březolupech mají povolenou výjimku a odstřel. "Stejně myslivci za sezonu zastřelí průměrně jednoho bobra," doplnil Milan Čaja. Dodal, že by bylo třeba se domluvit na nějakém systému soužití.
"Nelze některé živočichy jen chránit, když tím trpí jiní, i když je jich málo. Navíc se často tato zvířata rozšiřují uměle, třeba když norky vypustí do přírody jejich ochránci," sdělil Milan Čaja. O odškodné za ryby mohou místní organizace požádat Zlínský kraj. Podle jejich informací ale místní organizace ze Slovácka náhradu v minulých letech neuplatňovaly. "Za škody na rybách vyplatil v roce 2016 Zlínský kraj celkem 159 333 korun. Peníze šly do Vsetína, Valašského Meziříčí a Luhačovického Zálesí," informovala mluvčí Zlínského kraje Renata Janečková. Dodala, že škody způsobené volavkou nejsou hrazeny, protože ta není zařazená mezi vybrané zvláště chráněné živočichy. Kormorán velký byl ze zvláštní ochrany vyjmut v roce 2013. Slova rybářů o nemožné obraně proti rybožravým predátorům potvrdil i krajský odbor životního prostředí. Obrana proti vydrám téměř neexistuje. Jako zvláště chráněný živočich v kategorii silně ohrožený druh nesmí být lovena ani rušena ve svém přirozeném vývoji. "U předcházení škod volavkami a kormorány je možné si zažádat o výjimku z obecné ochrany a povolení plašení či v odůvodněných případech dokonce o regulační odstřel.
Toto je v pravomoci úřadů obcí s rozšířenou působností na úseku ochrany přírody a krajiny a myslivosti," uzavřel vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje Alan Urc.