Měsíc říjen v myslivosti (Hodonínský deník)

Na polích postupně vzcházejí ozimé plodiny. Řepka již pokrývá povrch půdy, časně seté porosty poskytují dostatek šťavnaté pastvy. Používané herbicidy spolehlivě regulují zaplevelení i výdrol obilnin, a tak srnčí zvěř nemá jiné šance než se pást na „čisté” řepce. V letošním roce bylo zaseto opět 350 tis. ha řepky ozimé, mezi kterými jsou i plochy odrůd s vysokým obsahem jedovatých glukosinolátů. Díky nabídce odrůd z tzv. „Evropského katalogu odrůd” lze nabízet a pěstovat i odrůdy s vysokým obsahem glukosinolátů, které by jinak neprošly přísnou registrací v ČR, a které způsobují zvěři závažné zdravotní problémy. Více než třetina ploch byla setá po agrotechnickém termínu v průběhu září, což zvyšuje riziko vymrznutí porostů.

Ozimé obilniny letos vzcházejí díky chladnému počasí pomalu. Mnoho strnišť bylo po sklizni ošetřeno „totálními” herbicidy na bázi glyphosátu, které nenechají na poli jedinou živou rostlinu. Zvěř je i tímto faktem nucena stahovat se na vzešlé ozimy a na okraje silnic a železnic. Tam je potravy dostatek, hrozí však poškození zemědělských plodin či komplikace řidičům. To je také jeden z důvodů, proč myslivci realizují systém přikrmování zvěře, kterým se snaží odvést zvěř od silnic do klidnějších částí honitby.

Přirozených zdrojů potravy postupně ubývá, zvěř je nucena hledat potravu na polích – stává se více viditelnou. Spárkatá zvěř se začíná shlukovat do zimních tlup. Mnozí, zvláště pak ekologičtí aktivisté, se pak mylně domnívají, že je to projevem přemnožení zvěře, což není pravda. Jedná se o přirozené chování zvěře, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a ubránění se predátorům. Přikrmování zvěře není jedinou snahou myslivců. Snaží se podpořit i přirozené zdroje potravy několika způsoby a to: zakládáním zvěřních políček, „biopásy”, setím plodin na „zelené hnojení” a v neposlední řadě i časně setými ozimými plodinami. Biopásy mohou zakládat zemědělci s využitím státní dotace na nákup osiva. Myslivci se snaží přesvědčit zemědělce, aby na biopásy věnovali nepravidelné okraje velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro mechanizaci a nebo části polí v blízkosti lesa. Biopásy jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, ...), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Díky pestřejší druhové skladbě pomáhá vhodně zvolený biopás zmírnit vliv intenzivního zemědělství na zvěř a rovněž dokáže snížit škody na zemědělských porostech.

V říjnu probíhá hlavní lovecká sezóna. Hned od počátku října se myslivci věnují lovu holé zvěře srnčí. Zvěř se intenzivně paství a přebarvuje (mění srst).