Myslivci se snaží o návrat zajíce i bažanta (Tachovský deník)

Členové Mysliveckého spolku Remízek Racov se už pátým rokem snaží o návrat ohrožených druhů zvěře zpět do přírody.

Staré Sedlo
Zanechat po sobě pozitivní stopu. Tak pojalo patnáct členů Mysliveckého spolku Remízek Racov své členství. Nad rámec povinností, které jim ukládá zákon, se snaží pečovat o neobhospodařovatelné plochy a zakládají na nich remízky nebo myslivecká políčka. Tím umožňují návrat některých ohrožených živočišných druhů zpět do jejich přirozeného prostředí.
"Za posledních padesát let došlo k výraznému úbytku řady živočichů obývajících volnou přírodu. Situace je vážná především u populace zajíců, bažantů, koroptví.
Současné způsoby obhospodařování půdy se ale podepsaly i na úbytku ptactva. Dalšímu úbytku chceme zabránit zakládáním remízků," řekl Deníku myslivecký hospodář Jaroslav Červený ze spolku Remízek Racov.
Členové mysliveckého spolku se tak v současné době starají o myslivecká políčka na více než osmi hektarech půdy a pěstují zde plodiny, které jsou celoročně k užitku zvěři a jiným živočichům. "Především zpěvné ptactvo se vrací do lokality díky setbě slunečnice a prosa," doplnil Červený.

OBEC VYCHÁZÍ VSTŘÍC
Další činností racovských myslivců je zakládání remízků na neplodných plochách, které slouží zvěři jako kryt při zemědělském obhospodařování krajiny.
"Vhodnými pozemky pro založení remízků jsou především meze, stráně a nevyužívané plochy. Velice dobrou spolupráci máme s obcí Staré Sedlo, která nám nevyužívané plochy pronajímá. Jednáme ale i s majiteli takových pozemků. Někdy s větším, jindy s menším úspěchem. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a za pomoci dotace zde již třetím rokem vysazujeme původní druhy ovocných stromů. Máme vysázeno přes sto původních ovocných kultur a chceme i nadále pokračovat. V dalších remízcích vysazujeme lesní dřeviny, které dané lokalitě vyhovují," vysvětlil myslivecký hospodář. Dodal, že si přeje, aby myslivci nebyli vnímáni jako ti, kteří přírodu pouze využívají, ale aby za sebou zanechali pozitivní stopu v ochraně krajiny i zvěře.
"Cíleně se snažíme oživit skomírající populaci bažanta, zajíce a v budoucnu snad i koroptve. Za pomoci státní dotace je chceme začít opět vypouštět do volné přírody," uvedl Červený. Doplnil, že by rád, kdyby se více mysliveckých sdružení a honiteb, kterých je jen na Tachovsku přes devadesát, zajímalo o možnosti, jak být přírodě a populaci zvěře lépe nápomocni.
"Dnes je zvykem myslivce zatracovat, málo lidí už ale vidí, jaké činnosti skutečně vykonáváme. Snažíme se proto hledat možnosti a jednou z nich je i získání dotací. Dotace uhradí až tři čtvrtiny nákladů.
Rád bych, aby o této možnosti věděly i ostatní myslivecké spolky. Je s tím sice papírování a dotace není nároková, je ale třeba, aby nás veřejnost začala vnímat i jinak než tak, že se bavíme a živíme pouze lovem zvěře," uzavřel Červený.