Únor: den se prodlužuje, zima už ustupuje (Znojemský deník)

Vúnoru se začíná viditelně prodlužovat den a zima pomalu ustupuje. Po napadnutí sněhu je zvěř odříznutá od přirozených zdrojů potravy. Při dlouhotrvající sněhové pokrývce ztrácí zvěř plachost, v horských oblastech sestupuje do údolí a k lidským obydlím, kde hledá potravu.
Přikrmování zvěře není jenom nutnost, ale je to i morální povinnost, navíc díky likvidaci živočišné výroby na venkově je krmiv dostatek, i když jejich cena stoupá a cena ovsa je 360 a kukuřice již 550 Kč/q a to značně zatěžuje rozpočty mysliveckých sdružení.
Zemědělci zdražili i odpady po čistění obilí, ze kterých jsou nyní vyráběny pelety či jsou spalovány.
Správné přikrmování je nejúčinnější opatření snižující tolik zmiňované škody na zemědělských a lesních kulturách. Dle průběhu počasí doplňují myslivci do krmelců čerstvé seno, přiměřené množství jadrných krmiv a kukuřičnou siláž či jetelovou senáž, což jsou pro zvěř nevhodnější krmiva. Přikrmovat se musí stále stejnými krmivy, protože spárkatá zvěř patří mezi přežvýkavce a ti vyžadují stálost a pravidelnost potravy.
Zvěř je přizpůsobená přírodním cyklům. Spárkatá zvěř omezuje příjem potravy, omezuje výdej energie a například u srn je zpomalen vývoj plodu. Myslivci kontrolují příjem medikovaného krmiva proti vnitřním a vnějším parazitům srnčí zvěří.
Nebezpečná střečkovitost se v poslední době opět rozšiřuje, a tak je nutno zajistit efektivní přeléčení, kterému pomáhá sněhová pokrývka, kdy zvěř navštěvuje přikrmování zařízení častěji.
Spárkatá zvěř se stále pohybuje v tlupách a většinu času tráví v dosahu přikrmovacích zařízení, zvláště v horských terénech. Někteří predátoři se tomuto chování srnčí zvěře přizpůsobují a pak dochází k zmasakrování i několika desítek kusů najednou často v blízkosti krmelce.
Často jsou takto zmasakrovány březí srny, které mají zhoršenou možnost útěku. Pokud na polích zrovna neřádí zdivočelí motorkáři a čtyřkolkáři, můžeme při otepleních pozorovat honcování zajíců. Srncům začíná rašit nové paroží. V těle samic spárkaté zvěře se zrychluje vývoj mláďat.
V průběhu zimy zvěř ztratila hodně tukových zásob, proto je nutné udržovat v honitbách klid. Zvěři nejvíce škodí lidská bezohlednost. Volně pobíhající psi či hluční turisté nutí zvěř k dalšímu výdeji energie.
Často rušené kusy pak podléhají celkovému vysílení či na záněty dýchacího ústrojí. Probíhá období hájení zvěře a loví se pouze sele a lončák prasete divokého a liška.
V přírodě ubývají některé druhy, u některých druhů se snižuje jejich početnost v přírodě, což je zapříčiněno vyšším množstvím predátorů (jezevci, lišky, kuny, psi, kočky, ...), kteří většinou požívají větší ochranu díky opatřením MŽP a ekologických aktivistů, kteří dlouhodobě preferují predátory před ostatními složkami ekosystému.
Dalším možným vlivem je úbytek luk a jetelovin díky likvidaci chovů skotu na venkově. Letošní výsledky "vlčích hlídek" opět potvrdily, že ani v právě ukončené lovecké sezoně nebyl potvrzen žádný případ pytláctví velkých šelem. Hlídky často nachází újedě (návnada, na kterou myslivci lákají zvířata - pozn.red.) na přemnožené lišky, které jsou následně vydávány za újedě na velké šelmy.
V roce 2009 bylo v sousedním Slovensku dle Zelené zprávy 2009 legálně uloveno sto jednadvacet vlků a čtyřiatřicet medvědů a jejich početní stavy jsou nadále hodnoceny jako velmi vysoké.
Ekologičtí aktivisté chtějí zlikvidovat jesenické kamzíky, kteří prý nejsou původní zvěří a pošlapávají vzácné endemity. Paradoxně i na vrcholových partiích Jeseníků se v minulosti pásl dobytek a endemity poškozovány nebyly. Krušné chvíle prožívají sovy a dravci, které často vidíme v okolí silnic, kde vyhlížejí hraboše a drobnou zvěř. Často ohrožuje jejich život kontakt s elektrickým vedením či srážka s projíždějícími vozidly.