Oblohu Podyjí zpestřují námluvy orlů (Znojemský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Největší evropský orel v Národním parku Podyjí pravidelně zimuje, jeho hnízda zde ale zatím ornitologové nenašli
Podyjí
Je to jedno z nejúžasnějších představení, které mohou šťastlivci vidět na zimní podyjské obloze. Dva mohutní ptáci za hlasitého křiku krouží vysoko nad jejich hlavy. Jeden se pak spouští střemhlav na toho druhého. Rádoby oběť se jen okamžik před střetem převrátí na záda a nastaví proti domnělému útočníkovi svoje pařáty.
Co může pro nezasvěcené vypadat jako tvrdý souboj na život a na smrt, je ve skutečnosti námluvní rituál orla mořského, největšího dravce, který se v Česku vyskytuje.
Přestože má ve jménu moře, hnízdí v Čechách a na Moravě zhruba třicítka párů. Další mladí orli přilétají v zimě na své toulce po Evropě. V Česku však tyto kriticky ohrožené dravce kromě nadšených pozorovatelů čekají i otrávené návnady nebo střelné zbraně.
Podyjí je jedním z ideálních míst, kam může orel mořský na Moravě zamířit. Jeho výskyt je totiž spojen s vodním prostředím. Živí se převážně rybami a vodními ptáky. Během tuhých zim nepohrdne ani mršinami divočáků, lišek, srn nebo jelenů. Ve vnitrozemí si navíc staví svoje ohromná hnízda v korunách vysokých stromů a vyhovujímui rozsáhlé lesy.
Obrovská hnízda
Hnízdo může být obrovská stavba z klacků a proutí. Jeho průměr dosahuje i sto až sto šedesáti centimetrů.
Orli je využívají opakovaně. Každý rok ho trochu dostaví, takže po několika letech může narůst až do výšky dvou metrů a hmotnosti několika set kilogramů.
Páry střídavě využívají i více hnízd a ta jim pak mohou sloužit i několik generací.
Rekordní je v tomto ohledu jedno na Islandu. To podle odborníků slouží už přes sto padesát let.
Přímo v Národním parku Podyjí ale zatím ornitologové žádné nenalezli. Už od devadesátých let zde orly mořské ale v zimě pravidelně pozorují. Sedící dravec sice může vypadat jako rozčepýřená přerostlá slepice, v letu však roztáhne svá majestátní křídla, která dosahují rozpětí až dva a půl metru.
Pozorovatel ho může identifikovat také podle typického kroužení a sedmi prstovitě roztažených letek na koncích jeho křídel. Prozrazuje ho i klínovitý ocas a dopředu vyčnívající hlava s mohutným zobákem, který je u mladých ptáků tmavý, u dospělých nápadně žlutý.
Sexuální život orlů mořských začíná zhruba ve čtvrtém roce jejich věku. Kromě spektakulárních námluvních rituálů na sebe samice a samci upozorňují i výrazným hlasitým tokáním. Komunikace párů se může měnit až v nepřetržité duety.
Po složitých námluvách následuje dlouhý a věrný manželský život. Samec a samice si hledají nové partnery většinou jen v případě, kdy jeden z nich zemře.
Samice snese až tři vajíčka. Střídavě na nich zhruba osmatřicet dní sedí oba rodiče. Partneři se také podělí o krmení mláďat v hnízdě, kde potomci vydrží dva a půl měsíce. I po této době ale mláďata zůstávají v blízkosti rodných hnízd. Rodiče je krmí ještě několik dalších týdnů.
V Česku, podobně jako v celé Evropě, čelil orel mořský totálnímu vyhynutí. Mohli za to škodlivé látky obsažené v jeho potravě, i lidé, kteří ho mylně považují za hrozbu pro svá chovaná zvířata.
Do Česka se trvale vrátil v osmdesátých letech, kdy ho ornitologové vysadili na Třeboňsku. Jeho populace nyní v celé Evropě postupně roste, což nahrává i častějšímu výskytu těchto majestátních ptáků v Podyjí.
Zatímco dospělí jedinci jsou poměrně stálí a od svých hnízd se trvale nevzdalují, mladí orli ze Skandinávie a severu Evropy se vydávají na toulky po celém kontinentu. V Česku jich podle sčítání odborníků zimují desítky kusů. Na celém světě jich nyní žije zhruba jedenáct tisíc.
Člověk nepřítelem
Dravec nemá v přírodě Česka přirozené nepřátele. Jeho populaci však cíleně ničí lidé a to i na Znojemsku. Například u Dyjákovic se řada jedinců otrávila nelegálně nalíčenými návnadami.
U Hrabětic zase toto přísně chráněné zvíře sestřelil před dvěma lety neznámý střelec brokovnicí. Poslední případ nalezení otráveného orla mořského pochází ze začátku letošního února z Třebíčska.
Orel mořský byl už v roce 2006 vyhlášen Českou ornitologickou společností ptákem roku.
***
Orel mořský
Latinský název: Haliaeetus albicilla. Průměrná hmotnost: samice 7 kg, samec 4 kg. Délka těla: 69-92 cm. Rozpětí křídel: 200-245 cm. Nejvyšší prokázaný věk: v zajetí 42 let, v přírodě na základě kroužkování 34 let, ale patrně žije déle. Potrava: nejčastěji ryby a vodní ptáci. Často požírá mršiny, především v zimě. Tah: staří ptáci ze středoevropských populací jsou převážně stálí, mladí se potulují často do značných vzdáleností od svého rodiště.
Podyjí
Je to jedno z nejúžasnějších představení, které mohou šťastlivci vidět na zimní podyjské obloze. Dva mohutní ptáci za hlasitého křiku krouží vysoko nad jejich hlavy. Jeden se pak spouští střemhlav na toho druhého. Rádoby oběť se jen okamžik před střetem převrátí na záda a nastaví proti domnělému útočníkovi svoje pařáty.
Co může pro nezasvěcené vypadat jako tvrdý souboj na život a na smrt, je ve skutečnosti námluvní rituál orla mořského, největšího dravce, který se v Česku vyskytuje.
Přestože má ve jménu moře, hnízdí v Čechách a na Moravě zhruba třicítka párů. Další mladí orli přilétají v zimě na své toulce po Evropě. V Česku však tyto kriticky ohrožené dravce kromě nadšených pozorovatelů čekají i otrávené návnady nebo střelné zbraně.
Podyjí je jedním z ideálních míst, kam může orel mořský na Moravě zamířit. Jeho výskyt je totiž spojen s vodním prostředím. Živí se převážně rybami a vodními ptáky. Během tuhých zim nepohrdne ani mršinami divočáků, lišek, srn nebo jelenů. Ve vnitrozemí si navíc staví svoje ohromná hnízda v korunách vysokých stromů a vyhovujímui rozsáhlé lesy.
Obrovská hnízda
Hnízdo může být obrovská stavba z klacků a proutí. Jeho průměr dosahuje i sto až sto šedesáti centimetrů.
Orli je využívají opakovaně. Každý rok ho trochu dostaví, takže po několika letech může narůst až do výšky dvou metrů a hmotnosti několika set kilogramů.
Páry střídavě využívají i více hnízd a ta jim pak mohou sloužit i několik generací.
Rekordní je v tomto ohledu jedno na Islandu. To podle odborníků slouží už přes sto padesát let.
Přímo v Národním parku Podyjí ale zatím ornitologové žádné nenalezli. Už od devadesátých let zde orly mořské ale v zimě pravidelně pozorují. Sedící dravec sice může vypadat jako rozčepýřená přerostlá slepice, v letu však roztáhne svá majestátní křídla, která dosahují rozpětí až dva a půl metru.
Pozorovatel ho může identifikovat také podle typického kroužení a sedmi prstovitě roztažených letek na koncích jeho křídel. Prozrazuje ho i klínovitý ocas a dopředu vyčnívající hlava s mohutným zobákem, který je u mladých ptáků tmavý, u dospělých nápadně žlutý.
Sexuální život orlů mořských začíná zhruba ve čtvrtém roce jejich věku. Kromě spektakulárních námluvních rituálů na sebe samice a samci upozorňují i výrazným hlasitým tokáním. Komunikace párů se může měnit až v nepřetržité duety.
Po složitých námluvách následuje dlouhý a věrný manželský život. Samec a samice si hledají nové partnery většinou jen v případě, kdy jeden z nich zemře.
Samice snese až tři vajíčka. Střídavě na nich zhruba osmatřicet dní sedí oba rodiče. Partneři se také podělí o krmení mláďat v hnízdě, kde potomci vydrží dva a půl měsíce. I po této době ale mláďata zůstávají v blízkosti rodných hnízd. Rodiče je krmí ještě několik dalších týdnů.
V Česku, podobně jako v celé Evropě, čelil orel mořský totálnímu vyhynutí. Mohli za to škodlivé látky obsažené v jeho potravě, i lidé, kteří ho mylně považují za hrozbu pro svá chovaná zvířata.
Do Česka se trvale vrátil v osmdesátých letech, kdy ho ornitologové vysadili na Třeboňsku. Jeho populace nyní v celé Evropě postupně roste, což nahrává i častějšímu výskytu těchto majestátních ptáků v Podyjí.
Zatímco dospělí jedinci jsou poměrně stálí a od svých hnízd se trvale nevzdalují, mladí orli ze Skandinávie a severu Evropy se vydávají na toulky po celém kontinentu. V Česku jich podle sčítání odborníků zimují desítky kusů. Na celém světě jich nyní žije zhruba jedenáct tisíc.
Člověk nepřítelem
Dravec nemá v přírodě Česka přirozené nepřátele. Jeho populaci však cíleně ničí lidé a to i na Znojemsku. Například u Dyjákovic se řada jedinců otrávila nelegálně nalíčenými návnadami.
U Hrabětic zase toto přísně chráněné zvíře sestřelil před dvěma lety neznámý střelec brokovnicí. Poslední případ nalezení otráveného orla mořského pochází ze začátku letošního února z Třebíčska.
Orel mořský byl už v roce 2006 vyhlášen Českou ornitologickou společností ptákem roku.
***
Orel mořský
Latinský název: Haliaeetus albicilla. Průměrná hmotnost: samice 7 kg, samec 4 kg. Délka těla: 69-92 cm. Rozpětí křídel: 200-245 cm. Nejvyšší prokázaný věk: v zajetí 42 let, v přírodě na základě kroužkování 34 let, ale patrně žije déle. Potrava: nejčastěji ryby a vodní ptáci. Často požírá mršiny, především v zimě. Tah: staří ptáci ze středoevropských populací jsou převážně stálí, mladí se potulují často do značných vzdáleností od svého rodiště.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.