Přiletělo ke mně třináct orlů, tvrdí fotograf (Slovácký deník)

Buchlovice
Výstavy fotografů amatérů Radka Motala z Osvětiman a Antonína Poláka z Traplic, označené Ptactvo moravské a Flóra Chřibů, představuje až do 13. dubna Muzeum Podhradí Buchlovice.
"Jedním z cílů muzea je postupné představování lidí kolem nás, obyvatel mikroregionu Buchlov, kteří se něčím zabývají, něco umějí. Nyní se tu prezentují dva fotografové z mikroregionu, Radek Motal z Osvětiman a buchlovický rodák Antonín Polák," uvedl duchovní otec výstavy a tajemník městyse Buchlovice Miloslav Hrdý. "Oba je od velmi ranného mládí uchvacovaly krásy přírody a neopakovatelné příhody v říši živočišné i rostlinné, které zachytili objektivem svých fotoaparátů," řekl Hrdý.
Poznamenal, že fotografie přírody klade větší důraz na estetickou hodnotu snímku, než klade například žurnalistická nebo dokumentární fotografie. "Fotografovat jsem začal ve třinácti letech tatínkovým fotoaparátem Zenit. Za třiadvacet let jsem pořídil tisíce snímků. Teď je jich ročně kolem padesáti tisíc, z nichž pak vyberu sotva jedno procento úspěšných," svěřil se šestatřicetiletý fotograf moravských ptáků Radek Motal. Netajil se tím, že objektivem fotoaparátu zachytil z ptáků u nás žijících sotva polovinu. "Počátkem března jsem vyrazil k vodní nádrži Nové Mlýny fotografovat orly mořské. Měl jsem štěstí. Přiletělo mně jich tam jedenáct. Na jeden snímek se mně podařilo zachytit sedm orlů. Všech jedenáct jsem zaznamenal kamerou," neskrýval radost Motal.
V pořadí už čtvrtou výstavou fotografií se prezentoval v Buchlovicích tamní rodák, třiapadesátiletý Antonín Polák, žijící v Traplicích. Odmalička bydlel u lesa, v němž od útlého dětství trávil hodně volného času. "Bavil jsem se pozorováním zvěře, brouků, sbíráním hřibů i rostlinek, které na výstavě představuji ve formě herbářů. Fotografovat jsem začal jako kluk školou povinný. Bylo to ruským Ljubitělem, kterému jsme tenkrát říkali flexaret flexaretovič," vybavuje si vzpomínky Polák. Lepší fotoaparát, Zenit, si pořídil coby vysokoškolský student, ovšem za peníze, které si vydělal při budování vodovodu v Buchlovicích. "První výstava mých fotografií v mém rodišti nesla název Egypt. Na dvou dalších jsem vystavoval fotky hřibů a brouků," svěřuje se Polák, civilním zaměstnáním montér satelitních přijímačů.
V průběhu páteční vernisáže uvedl místostarosta Buchlovic Bořek Žižlavský do života publikaci Zdenky Maršálkové s názvem Černá hodinka - okénka do buchlovské minulosti. "Autorka se v ní prezentuje příběhy a básničkami, které od roku 1995 byly publikovány v měsíčníku Buchlovský zpravodaj. Paní inženýrka Maršálková zaznamenávala příběhy a události v Buchlovicích, z nichž některé slýchávala jako malé dítě od starých lidí," přiblížil útlou knížečku, prvotinu devětasedmdesátileté Zdenky Maršálkové, Žižlavský.
"Bylo mi velkou ctí, že jsem mohla knihu v muzeu představit. Věřím, že mé skromné dílko z buchlovické minulosti zahřeje duši čtenářů tak, jak má láska hřeje mé srdce k Buchlovicím a jejím obyvatelům," dala najevo autorka publikace.