Co čeká na myslivce v měsíci březnu (Svitavský deník)

Východní Čechy
Zima byla opět pro volně žijící živočichy krutá, časté kolísání teplot a silné mrazy potvrdily nutnost péče o zvěř a přikrmování. Úhyny srnčí zvěře byly zaznamenány v příměstských oblastech v souvislosti s obtížným zajištěním přikrmování, častým rušením a štvaním psy.
Ceny objemných i jadrných krmiv meziročně výrazně stouply a zvýšily náklady na přikrmování. Na myslivce nyní čeká mnoho práce. Nutné je zkontrolovat zdravotní stav zvěře a při zjištění úhynů postupovat v souladu s veterinárním zákonem. Slaniska je nutno doplnit kusovou solí.

Nebezpečná řepka
Myslivci musí sledovat zvěř u polí osetých řepkou. Řepkou je letos osetá rekordní plocha 390 tisíc hektarů (371 tis. ha v roce 2010) a představuje pro srnčí zvěř nebezpečí díky nízkému obsahu vlákniny, vysokému podílu snadno kvasitelných cukrů a nevyhovujícímu poměru mezi Ca, Mg a K. Dále řepka obsahuje jedovaté glukosinoláty, které způsobují poruchy nervového systému, poruchy zraku až úhyny. Stavy porostů řepky jsou však špatné a díky holomrazům se předpokládají velké zaorávky způsobené pozdním setím a vymrznutím. Začátkem března se na polích objevují první mláďata - zajíčci. Většina jich zahyne pod zemědělskou mechanizací při přípravě půdy pro setí a díky přemnoženým liškám a krkavcovitým ptákům či lokálním povodním. Pokud přijdou silnější mrazy, hrozí vyšší úmrtnost čerstvě narozených selat divokých prasat.
V březnu myslivci provádí sčítání zvěře. Srncům dorostly parůžky, které jsou zatím pokryty "líčím" které je protkáno cévami vyživující nový parůžek. Přeléčení srnčí zvěře proti nebezpečné střečkovitosti CERMIXem nebylo ideální, protože v době předkládání medikované směsi byla navštěvovanost přikrmovacích zařízení kolísavá. S oteplením se zvýší migrace zvěře, na což by měli reagovat zvýšenou pozorností řidiči zvláště ve večerních hodinách a za rozbřesku, kdy zvěř migruje za potravou. Zajíci se vyhřívají na teplejších vozovkách, na což často doplácejí svým životem.

Myslivecké zkoušky
Na valných hromadách mysliveckých sdružení je hodnocen uplynulý myslivecký rok. Zvýšením cen krmiv stouply náklady mysliveckých sdružení a myslivci museli mnohde doplácet do pokladen ze svého. Ceny obilí vzrostly meziročně až o 100 procent a obilní odpad je mnohde nedostatkový, protože ho zemědělci prodávají do spaloven či do výroby pelet.
Březen je obdobím konání mysliveckých zkoušek, kdy jsou zhodnoceny vědomosti nových uchazečů, kteří prošli náročnou teoretickou přípravou a roční praxí v honitbách. Česká republika má jedny z nejtěžších zkoušek pro získání loveckého lístku v Evropě.
Spárkatá zvěř se stále pohybuje v zimních tlupách, které mohou mít i několik desítek kusů, což není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. S postupným oteplením se budou tlupy rozpadat a srnci budou vyhledávat nová teritoria. V honitbách je nutno dodržovat klid. Zvěři nejvíce škodí lidská bezohlednost, zvláště od provozovatelů adrenalinových sportů.
Samice spárkaté zvěře jsou v polovině březosti (gravidity) a vytvářející se nový život je další důvod k ohleduplnosti. Pokud to počasí dovolí, na polích probíhá postupně setí máku, jarní pšenice a jarního ječmene sladovnického.

Větší výměra polí
Česká republika má sice nejnižší spotřebu hnojiv a pesticidů na ornou půdu v rámci vyspělé Evropy, počty drobné zvěře limituje používání velkoplošné mechanizace a její vysoká pracovní rychlost. Zemědělci při nákupu nových strojů dávají přednost širokozáběrovým strojům, které při práci na polích masakrují drobnou zvěř.

Musí migrovat
Zvyšuje se i výměra polí (honů), nejsou výjimkou i souvislé plochy více než 500 hektarů řepky či pšenice, což umožňuje snazší nasazení velkoplošné mechanizace při aplikacích vstupů a při sklizni. Pro zvěř to představuje nutnost migrace za potravou na okolní plochy, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod. Škody jsou však přičítány zvěři a nikoliv člověku, který souvislými monokulturami příčinu vzniku vytváří. Scelené plochy převyšující i 500 hektarů oseté jednou plodinou dokládají nesmyslnost požadavků lobbistů na honitby o velikosti 125 hektarů či ještě menší.

***
Březnové pranostiky z knihy Jaromíra Kovaříka Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře:
Březen - za kamna vlezem.
Kuká-li žežulka mnoho v březnu, klepe-li čáp a přilétá divoká husa, je jaro dobré.
Sv. Eudoxie psa po uši sněhem zavěje.
Na sv. Anežku čejka musí snést vajíčka, i kdyby je měla snést do sněhu.
Na Řehoře zima se ukazuje, liška z nory vesele vykukuje, bude-li však pěkný čas, vrátí se do nory zas.
Na sv. Řehoře snáší kachna první vejce.
Vyběhne-li zajíc na Josefa do polí, vrátí se na Bartoloměje s rodinou do lesa.
Březnové slunce má krátké ruce.
V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
Lépe od hada být uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
Adventní list dočká-li marcového, nebudeš snídat, sedláčku, chleba režného.
V březnu prach a v dubnu bláto, sedlákovi roste zlato.