Přechody pro zvěř? Na jižní Moravě chybí (Brněnský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Na jihomoravských silnicích chybí migrační koridory pro zvířata. Jen v loňském roce jich přitom při srážce s auty zahynulo přes 230. Agentura ochrany přírody proto zpracovala mapu,
ve které jsou vyznačená nejkritičtější místa. V kraji k nim patří hlavně okolí dálnice D1. Studie má být prvním krokem ke zlepšení situace. Při stavbě nových cest se bude k výsledkům přihlížet.
Jižní Morava
Srážka auta se zvířetem? Na jižní Moravě to není nic neobvyklého. Při přesunu z místa na místo totiž zvířata nemají jinou možnost, než přecházet přes nebezpečné silnice. Loni jich v kraji takto podle statistik zemřelo přes dvě stě třicet.
Ministerstvo životního prostředí si proto objednalo studii, která nebezpečné úseky označila. "Nejdříve musíme vymezit, kudy zvířata chodí, teprve potom řešit výstavbu migračních objektů a správně plánovat dopravní stavby," uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a životního prostředí České republiky.
Hlavně velké silnice
Nejkritičtější úseky kraje se podle studie nachází kolem dálnice D1. "Problémová oblast začíná u Velké Bíteše a pokračuje až na Vyškov. Stejné je to i na dálnici D2 na Břeclav," informoval Hlaváč.
Problémy jsou podle něj i s rychlostními silnicemi. "Zvířata jsou ohrožená například na rychlostní silnici R 52, která spojuje Brno s Pohořelicemi," myslí si Hlaváč
Podle ředitelství silnic a dálnic není na jižní Moravě jediný uměle postavený migrační koridor. Chybí i zelené mosty, které se staví nad dálnicemi, aby ji zvěř mohla přejít. "Tyto stavby jsou drahé a málo efektivní. Už od září loňského roku pracujeme na projektu, který má změřit, zda těmito průchody zvěř chodí," uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Společně s ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí plánují další postup. "Místo drahých ekoduktů začneme stavět například biokoridory. Tedy upravené trasy pro migraci zvěře pod stávajícími mosty. Ušetříme tím miliardy," podotkla Vápeníková.
Podle Hlaváče stojí ekodukt zhruba sedmdesát milionů korun, zatímco koridor je o desítky milionů levnější.
Potíže se zvěří ale nejsou jen na dálnicích. Míst, kde autům znenadání vstoupí do cesty srna, divoké prase či liška, je dost i na menších silnicích, například na Blanensku. Zvěř často přebíhá třeba silnici vedoucí z Kuřimi do Lipůvky. Dále kříží cestu řidičům mezi Lipůvkou a Šebrovem nebo na rovince mezi Rájcem Jestřebí a Bořitovem. "Mnoho zvířat zahyne i na frekventovaném silničním tahu na Svitavy. V kopci Perná tam končí pod koly aut srnky, o kus dál v Černohorském lese zase lišky a jezevci," popsal Jaroslav Zelený z Okresního mysliveckého spolku s tím, že tento problém mají vyřešit ohradníky. Na některých místech Blanenska stojí už od loňska. Letos přikoupí myslivci další díky dotaci z Jihomoravského kraje.
Pozor na přebíhající zvěř musí dát i řidiči, kteří jezdí mezi Bučovicemi a Ždánicemi na Vyškovsku. Toto místo je v oblasti asi nejrizikovější. Podle šéfa bučovické lesní správy Otakara Pavlíka to ale neznamená, že se tam nehody s lesní zvěří stávají každý den. "Většinou se jedná o srnky nebo divočáky. Bránit se tomu moc nedá. Řidiči prostě musí být opatrnější," myslí si Pavlík. Také v okolí Brna je několik nebezpečných úseků. Patří mezi ně například silnice z Lesné směrem na Soběšice a Útěchov.
Trápí myslivce
V Jihomoravském kraji žije asi 2300 kusů jelení a dančí zvěře, přes šestatřicet tisíc srnčí zvěře a okolo čtyř tisíc divokých prasat. "Přirozený roční úhyn zvěře je zanedbatelný. Nejvíc zvířat umírá na silnicích. V minulém roce zemřelo jen v Brně asi šedesát kusů srnčí zvěře, což je asi jedna čtvrtina naplánovaného odlovu," uvedl pracovník Odboru životního prostředí brněnského magistrátu Tomáš Pohl.
Sražené kusy dělají vrásky na čele také myslivcům. "Co přejedou auta, myslivci musí započítat. Snižuje se tím počet zvířat, které mohou odlovit," vysvětlil Pohl.
ve které jsou vyznačená nejkritičtější místa. V kraji k nim patří hlavně okolí dálnice D1. Studie má být prvním krokem ke zlepšení situace. Při stavbě nových cest se bude k výsledkům přihlížet.
Jižní Morava
Srážka auta se zvířetem? Na jižní Moravě to není nic neobvyklého. Při přesunu z místa na místo totiž zvířata nemají jinou možnost, než přecházet přes nebezpečné silnice. Loni jich v kraji takto podle statistik zemřelo přes dvě stě třicet.
Ministerstvo životního prostředí si proto objednalo studii, která nebezpečné úseky označila. "Nejdříve musíme vymezit, kudy zvířata chodí, teprve potom řešit výstavbu migračních objektů a správně plánovat dopravní stavby," uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a životního prostředí České republiky.
Hlavně velké silnice
Nejkritičtější úseky kraje se podle studie nachází kolem dálnice D1. "Problémová oblast začíná u Velké Bíteše a pokračuje až na Vyškov. Stejné je to i na dálnici D2 na Břeclav," informoval Hlaváč.
Problémy jsou podle něj i s rychlostními silnicemi. "Zvířata jsou ohrožená například na rychlostní silnici R 52, která spojuje Brno s Pohořelicemi," myslí si Hlaváč
Podle ředitelství silnic a dálnic není na jižní Moravě jediný uměle postavený migrační koridor. Chybí i zelené mosty, které se staví nad dálnicemi, aby ji zvěř mohla přejít. "Tyto stavby jsou drahé a málo efektivní. Už od září loňského roku pracujeme na projektu, který má změřit, zda těmito průchody zvěř chodí," uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Společně s ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí plánují další postup. "Místo drahých ekoduktů začneme stavět například biokoridory. Tedy upravené trasy pro migraci zvěře pod stávajícími mosty. Ušetříme tím miliardy," podotkla Vápeníková.
Podle Hlaváče stojí ekodukt zhruba sedmdesát milionů korun, zatímco koridor je o desítky milionů levnější.
Potíže se zvěří ale nejsou jen na dálnicích. Míst, kde autům znenadání vstoupí do cesty srna, divoké prase či liška, je dost i na menších silnicích, například na Blanensku. Zvěř často přebíhá třeba silnici vedoucí z Kuřimi do Lipůvky. Dále kříží cestu řidičům mezi Lipůvkou a Šebrovem nebo na rovince mezi Rájcem Jestřebí a Bořitovem. "Mnoho zvířat zahyne i na frekventovaném silničním tahu na Svitavy. V kopci Perná tam končí pod koly aut srnky, o kus dál v Černohorském lese zase lišky a jezevci," popsal Jaroslav Zelený z Okresního mysliveckého spolku s tím, že tento problém mají vyřešit ohradníky. Na některých místech Blanenska stojí už od loňska. Letos přikoupí myslivci další díky dotaci z Jihomoravského kraje.
Pozor na přebíhající zvěř musí dát i řidiči, kteří jezdí mezi Bučovicemi a Ždánicemi na Vyškovsku. Toto místo je v oblasti asi nejrizikovější. Podle šéfa bučovické lesní správy Otakara Pavlíka to ale neznamená, že se tam nehody s lesní zvěří stávají každý den. "Většinou se jedná o srnky nebo divočáky. Bránit se tomu moc nedá. Řidiči prostě musí být opatrnější," myslí si Pavlík. Také v okolí Brna je několik nebezpečných úseků. Patří mezi ně například silnice z Lesné směrem na Soběšice a Útěchov.
Trápí myslivce
V Jihomoravském kraji žije asi 2300 kusů jelení a dančí zvěře, přes šestatřicet tisíc srnčí zvěře a okolo čtyř tisíc divokých prasat. "Přirozený roční úhyn zvěře je zanedbatelný. Nejvíc zvířat umírá na silnicích. V minulém roce zemřelo jen v Brně asi šedesát kusů srnčí zvěře, což je asi jedna čtvrtina naplánovaného odlovu," uvedl pracovník Odboru životního prostředí brněnského magistrátu Tomáš Pohl.
Sražené kusy dělají vrásky na čele také myslivcům. "Co přejedou auta, myslivci musí započítat. Snižuje se tím počet zvířat, které mohou odlovit," vysvětlil Pohl.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.