Přihlásit

Sokoli našli domov v krasu (Vyškovský deník)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Na jižní Moravě po padesáti letech znovu zahnízdil sokol stěhovavý. Letos už v Moravském krasu vyvedly mláďata dva páry tohoto dravce.

Blanensko
Ornitologové jásají, sokoli jsou zpět. Mláďata se vylíhla dvěma párům v Moravském krasu.
Jedno mládě se vyklubalo v hnízdišti na Býčí skále.
A už brzy opustí hnízdo.
"Mládě na Býčí skále je už opeřené a schopné letu. Je to v podstatě hotový pták. To samé platí i pro mláďata vylíhnutá v jiné části krasu. Přesné místo ale nemohu zveřejnit," zůstával opatrný ornitolog René Bedan.
Druhý pár dravců se v Moravském krasu usadil už minulý rok. "Bylo to první hnízdění sokola na jižní Moravě po téměř půl století. Ani tento rok není doložené žádné jiné úspěšné hnízdění kromě krasu," zdůraznil ornitolog.
V hnízdě druhého páru se letos vylíhla čtyři mláďata. "Tento počet je u sokolů maximum. Velmi mě to těší," neskrýval Bedan.
Okolí Býčí skály bylo více než dva měsíce uzavřené.
"Bylo nutné přísné omezení pohybu turistů. Zejména na horní hraně Býčí skály," potvrdil zákaz vstupu vedoucí ochranářů v Moravském krasu Leoš Štefka.
Omezení trvalo už od dubna. "Sokolové jsou citliví na rušení. Mají výborný zrak a snadno se vyplaší. Samice pak odletí a může se stát, že se vrátí až za delší dobu nebo vůbec. Mláďata ve vejcích pak mohou prochladnout. Hnízdění začíná už v dubnu a ten letošní byl velmi chladný. To byl důvod striktního omezení pohybu v blízkosti Býčí skály," vysvětlil zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Krása.
K Býčí skále lidé kvůli hnízdícím sokolům nemohli ani o květnových víkendech.
"Náš výzkum ale omezení nezasáhlo. Plánované akce pro veřejnost jsme posunuli do druhé poloviny června," řekl předseda tamního spolku jeskyňářů Jiří Svozil.
Sokol se na Býčí skálu vrátil přesně po šedesáti letech. "V roce 1957 tam hnízdil naposled," potvrdil Bedan. V šedesátých letech došlo ke kolapsu sokolí populace v celé Evropě kvůli používání DDT a dalších chemických přípravků v zemědělství.
Na zvýšení stavů sokola stěhovavého se v České republice začalo pracovat v devadesátých letech. Jen v Moravském krasu bylo v té době vypuštěných třicet sokolů. K hnízdění to ale nevedlo. Až v roce 2016 se tam usadil první pár. Kromě těchto dravců se do Moravského krasu v posledních letech vrátil i rys ostrovid.
Fotogalerie na www.blanensky.denik.cz

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.