Zajímavosti o myslivosti a myslivcích v květnu (Bruntálský region)

Máme zde květen. Příroda se nám plně probouzí. Slunce nabírá sílu, všechno kvete a pro myslivce je toto doba,kdy po měsících zpomaleného cyklu v přírodě nastává doba pozorování intenzivní změny přírody. Nastává doba, kdy zvěř klade mláďata, ptáci sedí na vejcích a celá příroda je v očekávání nového života. Myslivci již mají vyčištěna a vydezinfikována krmná zařízení, jako jsou krmelce pro spárkatou zvěř, zásypy pro drobnou zvěř, krmeliště pro zvěř spárkatou a černou. Tak jako vše v přírodě má být vyvážené, tak i používání krmných zařízení podléhá určitému systému použití. Například krmeliště, kde se používá k přikrmování i siláž, řepa a podobně, by neměla být stále na jednom místě. Dochází k nadměrnému zakyselení půdy a to má značný vliv narůst a kvalitu stromů, na což začínají poukazovat lesníci. Proto se doporučuje tato krmeliště dělat přenosná,například na paletách. V tuto dobu je také ideální čas na opravy mysliveckých zařízení v revírech tak, aby byla připravena na příští zimu a na opravu kazatelen (krytá stavba a někdy i zateplená) a otevřených posedů. Je třeba dbát na bezpečnost myslivců a uvědomit si, že na tato zařízení mnohdy lezou i děti na svých průzkumných akcích. Starý nahnilý posed je lepší zlikvidovat, než mít poté zodpovědnost za úrazy. Při těchto opravách je třeba dbát na to, že na vše jsou předpisy a normy. Viz žebříky, práce ve výškách a podobně. Dnes začíná být doba, kdy se soudí "každý s každým" a je lepší tomu předejít.
Dnem 16. 5. dle vyhlášky ministerstva zemědělství o dobách lovu jednotlivých druhů zvěře začíná odlov srnců. Je to malý svátek myslivců. Srnci mají již vytlučené paroží a hrdě je nosí na svých hlavách. Zvládají již přechod ze zimní potravní aktivity na stravu letní, kde převažuje čerstvá tráva. Není na ně zrovna moc pěkný pohled, protože přebarvují. To je myslivecký výraz pro výměnu srsti ze zimní na letní. Zimní srst je tmavohnědá a dutá, aby udržela více teploty. Proto se například pro účely preparace,nebo vyčinění hodí více letní srst. Chlup se neláme.
V zimním období žila srnčí zvěř v určitých skupinách, ale nyní se tyto skupiny rozdělily a pohromadě jsou převážně srny se svými loňskými srnčaty, která se však brzy osamostatní. Pokud bude konec května teplý, budou již některé srny mít srnčata. Ačkoliv jejich čas je až v červnu. Záleží na počasí. Srnci si vyhledávají svá teritoria a postupně se začnou připravovat na letní říji. Je telemetrickým měřením dokázáno, že srnec se pohybuje na území až padesáti kilometrů. Což je pro něj jistě nelehký úkol. Najít si své místo. Srnčí zvěř je zvěří teritoriální, na rozdíl od jelení, mufloní či daňčí zvěře, která má stádový charakter. Proto se srnčí zvěř nechová ve farmových chovech. Srnci jsou schopni nekompromisně se v souboji o teritorium i zabít.
Z toho úhlu pohledu je dobré se zamyslet nad skutečností etologie soužití člověka a zvěře. V českých zemích byl před sto lety odstřel 20 tisíc kusů srnčí zvěře a nyní je 120 tisíc kusů. Má na to vliv i člověk. Intenzivní zemědělství, vyšší úživnost honiteb a pododně. Co děláme nyní? Stavíme skladištní oblasti, hypermarkety na krajích měst, nové dálnice. Tím pádem ale zmenšujeme životní prostor zvěři. Týká se to hlavně zvěře srnčí. Tato zvěř žije jak v lesích, tak i  na polích. Tím, že jí umožníme zvyšovat počty a na druhé straně je omezíme prostorem, zvyšujeme jejich stresy a toto má vliv na zdraví zvěře. Odolnost proti parazitům, nižší hmotnost, menší paroží apod. Proto se apeluje na správný regulační odstřel zvěře v rámci normovaných stavů. Je na vybraných lokalitách prokázáno, že správně prováděný průběrný odstřel má za následek jednak vyšší kvalitu a zdraví zvěře, na druhé straně zdravá srna rodí běžně ne jedno, ale dvě a výjimečně i tři srnčata.. Tím pádem je to argument pro ty, kteří chtějí mít zavěřenou honitbu a omezují odstřel na nutné minimum. Ovšem s tím rizikem, že poté budou hradit nadměrné škody způsobené zvěří na lesních či polních kulturách.
Proto se zahájením lovecké sezony srnčí zvěře popřejme myslivcům hodně štěstí a spravedlivé oko při hodnocení kvality srnců před tím, než zmáčknou kohoutek na své kulovnici.
Závěrem této stati bych chtěl upozornit na to, že v této jarní době je třeba dopřát zvěři a zvířatům všeobecně klid. Ptáci sedí i na zemi na hnízdech, v lese pobíhají již malí zajíčci, i v travinách kolem řek mají hnízda kačeny. Srny budou klást srnčata. Nepouštějme proto volně své psy, chovejme se v přírodě tiše a neplašme je.
Co se týče aktivity myslivců na OMS v Bruntále, pořád se něco děje. V dubnu se členové Kulturně propagační komise zúčastnili se svým stánkem na "Dni Země" v bruntálském parku, kde byly vyhodnoceny nejúspěšnější děti v okresní soutěži v kresbě na téma "Mé toulky přírodou".
7. 5. je posledním dnem výuky tříměsíčního kurzu nových adeptů myslivosti. Popřejme jim pevnou vůli při studiu myslivosti během roční praxe a uvidíme se s nimi příští rok na závěrečných zkouškách. Dále bude zahájen kurz na myslivecké hospodáře, což je vyšší forma vzdělávání myslivců. 22. 5. proběhne okresní kolo soutěže "O zlatou srnčí trofej", kde děti z mysliveckých kroužků prokážou své znalosti o přírodě a mysliveckých dovednostech. Nejlepší z těchto dětí se mohou zúčastnit celostátního letního mysliveckého tábora a ve finále bojovat o tuto trofej.
Myslivosti zdar! Čestmír PAVLÍK, předseda kulturně-propagační komise OMS Bruntál