Řepka není špatná plodina (Zemědělec)

Za slova v titulku byste mohli člověka třeba i ukamenovat lakový totiž vzniká pocit z diskusí, které se kolem řepky vedou. Je skutečně tak špatná, jak se často uvádí? Za nenávist může zřejmě i to, zeje vidět. Také Zemědělský svaz ČR, který jezdí s projektem Zemědělství žije! po mnoha akcích, aby přiblížil sektor zemědělství, bývá svědkem toho, že se mnoho lidí ptá, kam zmizelo obilí a proč se všude pěstuje jen řepka.

Přitom osevní plochy řepky olejky tvoří třetinu výměry oseté obilninami a v posledních dvaceti letech se zvýšily jen nepatrně. Jejím problémem je to, zeje vidět. Další věcí je, že mnoho lidí nerozezná řepku od hořčice, která se stále více objevuje na našich polích, zejména na zelené hnojení.

V osevním postupu má své místo
Často se také diskutuje o jejím nežádoucím vlivu na půdu. Ano, skutečně patří mezi plodiny s velkými nároky na živiny. Avšak díky svému mohutnému kořenovému systému je schopna vytáhnout živiny i z větší hloubky. A co hlavně - po sklizni zůstává na poli dostatek kvalitní organické hmoty, s níž se živiny do půdy vrátí.
Proto je také žádoucí v osevním postupu, neboť zanechává půdu úrodnější a následně pěstované obilniny tak mohou docílit vyššího výnosu, než kdybychom je pěstovali opakovaně.
Není pravda, že řepka vyhnala z polí ostatní plodiny. Například pěstování zeleniny je velmi náročné na dostatek vláhy. Tedy zelenina v měnícím se klimatu bez investic do drahých závlah nemá šanci obstát v pěstování. Řepka má díky svému kořenovému systému výhodu, neboť dokáže přežít i sucho. Lépe je na tom pouze vojtěška, kterou však s mizícím skotem z naší vlasti vypuzujeme. To by ale bylo téma na jiný článek.

Zisk k podnikání patří
Velmi zarážející jsou argumenty, že zemědělci na řepce vydělávají. Vydělat je přece základem každého podnikání. Což se dá dokola hospodařit se ztrátou? Nikdo nebude dělat práci, za níž nebude ohodnocen, a stejně tak je tomu také v zemědělství. Právě díky řepce, o níž je na trhu zájem, proto je také finančně oceněna, může mnoho zemědělců investovat do dalších odvětví, například do ztrátového sektoru chovu dojného skotu. To, že se z polí vytrácí například brambory, je právě důsledek nízkých výkupních cen a dovozu levných dotovaných hlíz ze zahraničí.

Je bez speciálních dotací
Rozhodně není pravda, že na pěstování řepky olejky jsou speciální dotace, z nichž by se zemědělci "neprávem obohacovali". Na pěstování řepky jsou běžné přímé platby, které jsou určeny na všechna obhospodařovaná pole, nikoliv pouze řepce. Naopak stát i Evropská unie podporují ozelenění a pěstování bílkovinných plodin, které z našich polí v důsledku poklesu chovaných zvířat mizí.

Ochrana je součást agrotechniky
Bylo by báječné, kdybychom mohli na políčkách pěstovat různorodé plodiny a nepoužívat žádnou chemii. Jenže žijeme ve 21. století, kdy počet obyvatel atakuje osmimiliardovou hranici a uživit takovou masu lidí ekologicky je nemyslitelné. A to žijeme v Evropě, kde jsou pravidla pro pěstování plodin včetně řepky velmi přísná. Není tedy možné, aby se používaly postřiky s jedovatými a karcinogenními složkami.
Důkazem mohou být i stížnosti ekologů, že ve vzorcích odebraných na postříkaných polích po pár hodinách nemohou nic nalézt. Nemohou, neboť účinné látky se rychle rozpadají na neškodné sloučeniny. Musíme si také uvědomit, že řepka se používá jako potravina, tudíž podléhá přísné legislativě s ohledem na bezpečnost potravin. Chemicky se ošetřují i ostatní pěstované plodiny.

Pyl nepatří mezi agresivní alergeny
Dalším argumentem proti této žluté olejnině je označení řepkového pylu jako agresivní alergen, ohledem k tomu, že pylová zrna řepky olejky jsou velká a těžká, jejich přenos na velké vzdálenosti není možný. Proto řepkový pyl nepatří mezi velké alergeny. Potíže alergiků v době kvetení řepky mohou být v mnohem větší míře způsobené travinami a kvetoucími stromy, respektive kombinací všech jmenovaných vlivů. Čistá alergie pouze na řepkový pyl bez prokázání jiných alergií se běžně nevyskytuje. Důkazem obtížného přenosu pylu vzduchem je i velký význam opylování hmyzem, především včelami, které markantně zvyšují výnosy. Proto si také každý zemědělec uvědomuje potřebu nahlásit ošetření porostu v době květu včelařům, jak udává legislativa. Část používaných insekticidů se navíc aplikuje v porostu v době mimo kvetení, tedy když včely v porostu nejsou přítomné. Navíc jsou některé postřiky deklarované jako pro včely neškodné.

Srnčí zvěř kvůli řepce nevymírá
A jak je tomu se srnčí zvěří? Desetiletí šlechtění dokázalo výrazně snížit obsah glukosinolátů v rostlinách. Při vyšším příjmu může mít zvěř potíže. Neplatí však, že by kvůli tomu populace srnčí zvěře vymírala. Stejně jako u lidí je nezbytná pestrá strava, je i u zvěře důležité, aby i v zimě měla k dispozici pestrou krmnou dávku. Proto je třeba, aby přes zimu myslivci dostatečně přikrmovali zvěř krmivy bohatými na vlákninu.

Je zdrojem oleje pro potravinářské účely
Co se týče produkce oleje pro potravinářské využití, pěstuje se čím dál více řepky olejky právě pro tento účel. Řepkový olej se řadí mezi nejkvalitnější oleje pro toto využití. Navíc se řepka pěstuje také pro výrobu krmiv, která mohou nahradit ve výživě zvířat drahou, především geneticky modifikovanou sóju z dovozu. Řepka pěstovaná v České republice, ale i v celé EU, navíc není geneticky modifikovaná.
Není správné, že si někteří lidé nedokážou ověřit informace u odborníků a masivně šíří nepravdy po internetu, či dokonce pořádají kampaně na základě neúplných a nepravdivých informací získaných z nerelevantních zdrojů. A zmiňovat v kampani o domácích plodinách "Pusť nás domů,..." kukuřici je přinejmenším poněkud scestné.