Tygří mast za 20 miliard dolarů (GEO)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
ŠELMY JDOU NA DRAČKU.
Podle Interpolu by obchodníci s nelegálně ulovenými divokými zvířaty ze svých zisků uhradili třetinu ročních výdajů českého státního rozpočtu. Astronomické marže a minimální rizika strhávají do gigantického mlýnku na maso čím dál více chráněných druhů zvířat. Ta jsou vybita a rozprodána doslova po součástkách. K nejvíce ohroženým patří velmi lukrativní tygři. Jsou univerzální artikl, zpeněžit z nich lze skoro všechno. Fráze o vyvažování zlatem tu neplatí, "biomateriál" bývá cennější než referenční žlutý kov.
Krásné kočkovité šelmy jsou vybíjeny pro banální účely. Hlavně Asiaté v čele s masami Číňanů věří, že jim drápy přinesou štěstí, rozemleté tygří kosti vyléčí artritidu a prášek z penisu zvýší potenci. Být dnes majitelem tygří farmy se lukrativností vyrovná zlatému dolu nebo - pomyslně - tiskárně na peníze. První podnik tohoto druhu byl v Číně otevřen přesně před 25 lety a jeho pohádkové zisky zlákaly k následování další podnikavce.
BOOM ČÍNY a jihovýchodní Asie akceleruje koupěschopnou poptávku rostoucí o řády. Snad každý z miliard místních touží po svém vlastním tygřím drápu pro štěstí. Tento typ byznysu dlouho platil za veřejné tajemství, jenže chápání problému se posouvá k legalizaci: Prý je to zboží jako každé jiné. Nebuďme alibisté, také čím dál více Evropanů a obyvatel Severní Ameriky se zhlédlo v tradiční čínské medicíně, jejíž přípravky často obsahují zmíněné tygří ingredience. Jakkoliv velké dodávky z umělých chovů tak prostě nestačí. Podle kvalifi kovaných odhadů žije po celém světě v zajetí zhruba 15 000 až 20 000 tygrů, po odečtení exemplářů ze zoo, cirkusů a soukromých výběhů zbývá asi 10 000 zvířat určených na porážku.
BEZZUBÁ LEGISLATIVA se opírá o často obcházenou smlouvu CITES (Convention on International Trade in Endangered Species) z roku 1973. Ač tygři patří do první kategorie s nejvyšším stupněm ochrany, příliš jim to nepomáhá. Drancování divočiny se zrychluje a "horké zboží" zamaskují legální dodávky z farem. Výsledek? Ve volné přírodě žilo před sto lety asi 100 000 tygrů, na přelomu tisíciletí přibližně 7000 a dnes, CITES neCITES, jen alarmujících 3200 jedinců!
Kromě lovců zabíjejících zvířata přímo na místě přibývá "zootechniků", odchytávajících zvířata pro zpestření genofondu své farmy. Vyvražďování pánů džungle nahrávají i zákazníci přeplácející kvalitní zboží: Jsou přesvědčeni, že lék či talisman z ochočeného zvířete nemá účinnost originálu. A kdo z nás by nepodepsal logicky znějící reklamní slogan "Kvalita je nejlepší recept"? Schopnosti, které dala tygrům do vínku matka Příroda, je z výsadního postavení v přirozeném potravním řetězci uvrhly do neštěstí.
Podle Interpolu by obchodníci s nelegálně ulovenými divokými zvířaty ze svých zisků uhradili třetinu ročních výdajů českého státního rozpočtu. Astronomické marže a minimální rizika strhávají do gigantického mlýnku na maso čím dál více chráněných druhů zvířat. Ta jsou vybita a rozprodána doslova po součástkách. K nejvíce ohroženým patří velmi lukrativní tygři. Jsou univerzální artikl, zpeněžit z nich lze skoro všechno. Fráze o vyvažování zlatem tu neplatí, "biomateriál" bývá cennější než referenční žlutý kov.
Krásné kočkovité šelmy jsou vybíjeny pro banální účely. Hlavně Asiaté v čele s masami Číňanů věří, že jim drápy přinesou štěstí, rozemleté tygří kosti vyléčí artritidu a prášek z penisu zvýší potenci. Být dnes majitelem tygří farmy se lukrativností vyrovná zlatému dolu nebo - pomyslně - tiskárně na peníze. První podnik tohoto druhu byl v Číně otevřen přesně před 25 lety a jeho pohádkové zisky zlákaly k následování další podnikavce.
BOOM ČÍNY a jihovýchodní Asie akceleruje koupěschopnou poptávku rostoucí o řády. Snad každý z miliard místních touží po svém vlastním tygřím drápu pro štěstí. Tento typ byznysu dlouho platil za veřejné tajemství, jenže chápání problému se posouvá k legalizaci: Prý je to zboží jako každé jiné. Nebuďme alibisté, také čím dál více Evropanů a obyvatel Severní Ameriky se zhlédlo v tradiční čínské medicíně, jejíž přípravky často obsahují zmíněné tygří ingredience. Jakkoliv velké dodávky z umělých chovů tak prostě nestačí. Podle kvalifi kovaných odhadů žije po celém světě v zajetí zhruba 15 000 až 20 000 tygrů, po odečtení exemplářů ze zoo, cirkusů a soukromých výběhů zbývá asi 10 000 zvířat určených na porážku.
BEZZUBÁ LEGISLATIVA se opírá o často obcházenou smlouvu CITES (Convention on International Trade in Endangered Species) z roku 1973. Ač tygři patří do první kategorie s nejvyšším stupněm ochrany, příliš jim to nepomáhá. Drancování divočiny se zrychluje a "horké zboží" zamaskují legální dodávky z farem. Výsledek? Ve volné přírodě žilo před sto lety asi 100 000 tygrů, na přelomu tisíciletí přibližně 7000 a dnes, CITES neCITES, jen alarmujících 3200 jedinců!
Kromě lovců zabíjejících zvířata přímo na místě přibývá "zootechniků", odchytávajících zvířata pro zpestření genofondu své farmy. Vyvražďování pánů džungle nahrávají i zákazníci přeplácející kvalitní zboží: Jsou přesvědčeni, že lék či talisman z ochočeného zvířete nemá účinnost originálu. A kdo z nás by nepodepsal logicky znějící reklamní slogan "Kvalita je nejlepší recept"? Schopnosti, které dala tygrům do vínku matka Příroda, je z výsadního postavení v přirozeném potravním řetězci uvrhly do neštěstí.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.